Znak Junáka

91. oddíl Junáka Brno

Jednadevadesátka – katolický chlapecký skautský oddíl

Liliový kříž

Jak jsem nedošel – reportáž z pochodu Z Brna do Brna

21.–22. 9. 2007

V pátek 21. září jsem se pokusil překonat sám sebe. Po mnoha letech, kdy se mi nikdy nepodařilo této akce zúčastnit, protože jsem měl službu, to konečně vyšlo. Sice jsem měl po noční, spal jsem jen 3 hodiny, ale přece se nezaleknu nějakého toho kilometru! Před 17. hodinou jsem už nažhavený čekal v klubovně 4. dívčího oddílu na odstartování. Nasadil jsem své tempo, za chvíli jsem dohonil trojici mladších bratří a pospíchal na přehradu. Zde jsem si poprvé trochu zašel, takže mě kluci zase dohonili, společně jsme pak už pokračovali na Ríšovu studánku, Veveří a už zcela temným lesem do Veverské Bitýšky. Několikrát jsme ve tmě ztratili značku, ale naše kvarteto chybičku vždy brzy odhalilo. Po první kontrole, kde jsme byli samozřejmě první, vzhůru lesem na Kuřim, cestou na nás hýkali daňci, mufloni srny a kdejaká havěť. I u kostela v Kuřimi jsme byli první, pořád jsme čekali nápor pochoduznalých matadorů, ale stále nic. Po krátké zastávce v Kuřimi jsem zjistil, že nemám nohy. Nějak mě neposlouchali, začal jsem hledat ústupovou cestu. Nicméně vlak z Kuřimi žádný nejel, tak jsem se rozchodil a pokračovat stále smrtelným tempem se svou partou dále směr Babí lom. V lesích kolem nás se ozývalo samé dupání, chrochtání, funění, takže i vůdčí člen našeho týmu, vybavený jak veterán z Vietnamu s desetipalcovou dýkou u pasu, ztrácel odvahu. Pomohla nám až bojová píseň V řadě za sebou, tři čuníci jdou… Za bujarého povyku, který zahnal jistě nejenom divočáky, jsme dorazili na vrchol, ještě chvíli, a je tu základna na Vranově. Je něco po půl jedné, máme za sebou 40 km, což je průměr téměř 5,5 km/hod. No uznejte, na vetchého starce to není špatné. Začínám přemýšlet, no jo, nohy přestávají sloužit, zítra mě čeká další služba, jít dál, tak tam budu k nepotřebě. Dál už prostě nesmím, byť bych si chtěl dokázat cokoliv. Po krátkém váhání zamítám také pěší cestu z Vranova na Mendlák. Společně s dalším členem naší čtveřice, který také už toho má plné kecky, uléháme na kavalce, za chvíli již klepu kosu, spát se nedá. Vysvobodil mě budík, je něco po čtvrté, dle možností našich ztuhlých nohou spěcháme na autobus z Vranova. O půl sedmé dorážím domů, promrzlý, ale šťastný jak blecha, že to martýrium mám již za sebou.

Touto cestou chci poblahopřát všem, kdo měli tu odvahu a vydali se na tento pochod, bez ohledu na to, zda došli, předčasně to někde zabalili či zabloudili. A smekám klobouk před těmi, kdo zmrzlí jak rampouch čekali hodiny na kontrolách, aby doplnili tekutiny a dodali kalorie příchozím i všem, kdo se na přípravě tohoto pochodu podíleli.

Vašek

Novější zápis: Dvoudenní výlet Bystrých lišáků na Pouzdřanskou step (21.–22. 9. 2007)
Starší zápis: Brněnské oslavy 100 let skautingu a den v krojích (20. 9. 2007)

Sobota 17. 11. ’18
Mahuléna, Den boje za svobodu a demokracii





Oddílová rada bývá druhé pondělí v měsíci
v 18.30 hod. v klubovně na Mendláku, příští je 10. 12. 2018.

Podporují nás

Jak psát na web

Vytvořil VojťákO webuAdmin • Aktualizace: 15. listopadu 2018 ve 21.23