91. oddíl Junáka Brno

Velká brigáda ve Valdíkově

5.–8. 5. 2006

Většina z nás se sešla v pátek 5.8. v 15:15 ve vestibulu nevyhovujícího hlavního nádraží v Brně. Odtud jsme se odebrali vlakem přes Studenec do Kojatína, odtud pěšky na naše budoucí tabořiště – Valdíkov. V pátek jsme nějak moc pracovat nestihli, ale zato jsme se dobře najedli špekáčků a ulehli do stanu – i s dotěrnými brablenci.
V sobotu ráno byl budíček v 6:48 následovala snídaně, kterou nám nachystaly naše drahé sestry z 26. oddilu(Winky a Marťa – tímto jim oběma VELICE DĚKUJEME) a po rozdělení prací se začalo makat. Někteří kopali základy na budoucí srub, někteří odvodňovací járky nebo přehrady, ale byli i tací co se pokoušeli práci utéct – naštěstí se jim to nepovedlo. Na oběd který byl kvůli drobné technické závadě přesunut až na 18:00 se nás sešlo asi 19 silných a moooc krásných chlapců. Po obědě zase do práce. Nastal večer, nastalo jitro den třetí – neděle.
Tentokrát už jsme vztávali v 6:00 abychom stihli mši svatou v Budišově. Zpět jseme byli asi v 10:00 a to co jsme nalezli v hrnci ke snídani nás všechny asi HODNĚ překvapilo. Vařené párky to sice byli, ale nebyli oloupané – takže se ten igelit na nich pěkně připekl. Měli jsme ale hlad, a jak se říká „ten je nejlepší kuchař“. Neděle je dnem odpočinku a tak jsme pracovali jen odpoledne večer nás zůstalo už asi jen 13, ale základy byly vykopány. Byli jsme se také koupat ve výborném Kojatínském rybníce. Teplo sice nebylo, ale po koupání nám bylo fajn.
Poslední den – pondělí jsme už jen tak něco šolichali – kopali járky, připravovali příjezdové cesty, odvalovali kameny z louky. Po oběde se všichni sbalili a začali uklízet. Tábořiště jsme opustili asi ve 14:15 a šupky dupky na vlak.
Práce jsme tu stihli FAKT dost a já tuto brigádu hodnotím velmi úspešně – až na to, že jsme v pondělí vztávali již v 5:30 a to skoro úplně zbytečně…

Standa

Vzhledem k tomu, že celý minulý týden pršelo, čekali jsme, jaké že počasí bude tentokrát. A můžeme říci, že nám přálo dokonale. Spálená ramínka a záda některých sluncechtivých brigádníků hovoří jasně. Tábořiště nás, jako poslední dobou již tradičně, přivítalo loužemi a potůčky, tekoucími ze všech stran. A také jásavou žlutí blatouchů, kterým se ve spodní části tábořiště, ne neprávem nazývanou močál, zalíbilo. O věčně hladové žaludky se nám tentokrát starala děvčata z 26. oddílu – Winky a Martina.
Co se nám podařilo udělat? Šmuk s Kunou odřezáním překážejících větví zprůjezdnili cestu z Kojatína, vykopali jsme a prohloubili asi 100 metrů odvodňovacích příkopů, zpevnili horní mostek, vykopali a odvozili na kolečkách 14 m3 drnů a hlíny a připravili tak plochu pod stavbu srubu, upravili příjezd z Valdíkova, odvalili něco kamenů, zasadili 6 stromů, zničili vařič, zlomili lopatu a odstranili ze svých stanů 587 mravenců a 2 slepýše. A hlavně, byli jsme přitom! Je zvláštní, že jsou v našem oddíle ještě roveři, kteří doposud neprojevili kousku zájmu o to, aby přiložili ruku k našemu společnému dílu.
A tak závěrem chci poděkovat všem těm, kteří si čas udělali a přijeli: Šmukovi, Kunovi, Ondrovi, Čmeldovi, Vojťákovi, Kovbojovi, Mikešovi, Goblinovi, Pextrovi, Divošovi, Pašinovi, Šnečkovi, Vojtovi, Aprílovi, Radimovi, Bidlovi, Standovi a Jirkovi.

Vašek

Novější zápis: Oslava 60 let našeho oddílu (14. 5. 2006)
Starší zápis: Svatba Martiny a Vodíka (29. 4. 2006)