Znak Junáka

91. oddíl Junáka Brno

Jednadevadesátka – katolický chlapecký skautský oddíl

Liliový kříž

Celostátní kolo Závodu vlčat a světlušek Olomouc

26.–28. 9. 2008

Po úspěchu Hnědé šestky v krajském kole tohoto závodu, kdy jsme si svým vítězstvím vybojovali postup do celostátního kola, nás nyní čekal úkol mnohem těžší. Jak nezklamat důvěru těch kolem nás, když se již stalo tradicí, že vlčata 91. oddílu odjíždí z celostátních kol, kde jsou od roku 1998 téměř pravidelně na seznamu startujících, vždy s pěkným umístěním: 1998 – Tišnov, 7. místo, 2000 – Albrechtičky, 2. místo, 2002 – Benátky nad Jizerou, 1. místo, 2004 – Brno, 3. místo. V roce 2006 nám postup do celostátního kola unikl jen o nejtenčí vlásek, a tak se čekalo, že letos si to vše vynahradíme. Nebylo to jednoduché, dva závodníci přešli již do skautských družina a zbytek se odstěhoval do Zelené šestky. Takže jediná možnost byla sejít se na docvičení potřebných znalostí potřikrát v pátek odpoledne, žel ani tento termín všem nevyhovoval, takže nakonec z toho byly jen tři hodinová sezení. Což ale stačilo na to, abychom alespoň to nejdůležitější zopakovali. Poslední týden ještě Ondra začal kuckat, takže do poslední chvíle byla jeho účast na vážkách.

V pátek 26. se však přece jen na srazu na Hlavním nádraží objevil, v 15.19 hod. po taktické hře jsme obsadili kupé a odjíždíme směr Olomouc. Tam ještě přestupujeme na městskou dopravu a jedeme přeplněným autobusem do místa konání – Radíkova. Z konečné ještě kus do kopce až na táborovou základnu. Dostáváme klíče od chatky, všech sedm se nás v čtyřmístné chatce poskládalo – některá útlá vlčátka spinkají po dvou na jedné postýlce, já spím na zapůjčeném lehátku, hlavně, že jsme pohromadě. Ještě trochu docvičujeme, večeříme a je tu slavnostní zahájení. Za svitu voskovic a pochodní v průvodu přicházíme na shromaždiště, kde nás přivítal sám Jan Ámos Komenský. Přeje naší drobotině hodně „úspěchův“ v zítřejším „zápoleniu“. No a jdeme spinkat.

Ráno jsme si zacvičili s přinesenými plyšáky, snídáme a už je tu počátek závodu. Lukáš měl šťastnou ručku, vytáhl si hruštičku s dvacítkou, takže jsme mohli ještě dopoledne něco docvičovat. Také jsme si prolezli nedalekou pevnost, její kasematy a příkopy. Též výtvarno zaujalo naše chlapce. Malovali sluníčka, autíčka, srdíčka, zvířátka, radost pohledět. Také všechna tato výtvarná dílka byla na velké ploše vystavena k obdivování všech účastníků. Žel, moje oko asi dosti bedlivě nesledovalo výtvarné počínání vlčátek. A tak se stalo, že sotva vyběhla moje parta na trať, začaly se dít věci. Kolem naší chatky se začala nenápadně pohybovat děvčátka různého věku a vše bedlivě okukovala. Já tomu nepřikládal význam, asi nám záviděla strategickou polohu blízko jídelny. Protože jsem měl tři hodiny čas, tak jsem toho využil, prohlédl si Radíkov, zjistil odjezdy autobusů a potom se znaven uložil na lůžko trochu spočinout. Za chvíli se ozvalo nesmělé ťukání. To mě překvapilo, moji chlapci přece nikdy neťukají a už zdaleka je slyšet jejich řev. Volám dále, předpokládám, že fiasko na trati moje hochy naučilo slušnému chování. Nikoliv, dveře se pomalu otvírají a jedna, druhá, třetí… až desátá cácorka se soukají do malé chatky. A kde že jsou ti moji chlapci, co je pozvali k seznámení. Nechápu, vše považuji za omyl. Trochu je to zarazilo, ale pak vytáhly eso z rukávu. Jako předmět doličný mi ukázaly papír s textem: Chcu zbalit nějakou kočku. Kdo by měl zájem, až mi řekne. Bydlím chata 20. Srdíčko a dodatek: I love you! Nebýt podpisu tohoto Donchuána, tak bych vše obratem ruky považoval za provokaci, ale takto? Pozval jsem tedy cácorky dál, ať se dobře rozhlédnou, do čeho jdou, pořádek totiž nikdy nebyl silnou stránkou vlčat. To se však již s řevem blížila naše hlídka. Když ale zpozorovala nezvyklé návštěvníky, začali hoši jaksi nesměle kroužit v okolí chatky, onen pisatel pozvání dokonce vzal roha! Nicméně cácorky se ho jaly honit a já měl od nich konečně pokoj.

Když oběť byla lapena a vše se uklidnilo, tak jsem z kluků pracně dostal základní informace z trati, no, moc toho nebylo, takže mně nezbylo, než čekat na vyhlášení. A tak jsme ještě stihli prolézt paintballové hřiště v areálu pevnosti, kluci si nasbírali nějaké ty barevné kuličky, které potom s velkým gustem rozbíjeli o asfalt. Po doběhnutí poslední hlídky byl nástup, kdy se každá hlídka představila těm ostatním. Některé to provedly mistrně zahranou scénkou či písničkou, my se spokojili několika slovy a naším pokřikem. Po večeři, když už bylo vše spočteno a diplomy napsány, byl za svitu pochodní slavnostní nástup s vyhlášením výsledků. Jako vždy při takové chvíli si člověk oddychne, když ti šestnáctí, patnáctí… desátí, šestí… nejsou zrovna jeho svěřenci. No, až zůstaly poslední čtyři hlídky z každé kategorie. To už je vždy plno radosti a očekávání, že by přece jen… No a potom už jen malé zklamání – 4. místo obsadila vlčata 91. oddílu Brno. I když samozřejmě čtvrté místo vůbec není špatné a před závodem bych ho bral všemi deseti, tak bylo vidět, že i kluci tentokrát byli trochu schlíplí. Zvlášť když zjistili, že jejich výpadek na jediné kontrole, kdy si prostě nedokázali vše dobře zorganizovat, je stál velkou ztrátu a tím i první místo.

Trochu posmutnělou atmosféru rozptýlilo až večerní promítání kreslených filmů a už se šlo spát. Ráno balení, snídaně v poklusu a honem na autobus, abychom stihli i vlak na Brno. Vše výborně klaplo a my stihli mši sv. v 11.00 hodin na Starém Brně. Potom jsme ještě odešli slavit do cukrárny na Pekařskou, a to si již pro kluky začali přijíždět rodiče.

Závěrem nezbývá, než všem klukům poděkovat. Určitě Lukáš, Dýdžej, Jirka, Ondra, Petr i Kuře udělali vše, co bylo v jejich silách. A pochopili, že bez přípravy by ani to čtvrté místo nebylo. Čímž vlastně bylo potvrzeno i motto tohoto závodu – „Cesta, která je bez překážek, často nevede nikam.“

Vašek

01_celostatni_kolo 02_celostatni_kolo 03_celostatni_kolo 04_celostatni_kolo 05_celostatni_kolo
06_celostatni_kolo 07_celostatni_kolo 08_celostatni_kolo 09_celostatni_kolo 10_celostatni_kolo
11_celostatni_kolo 12_celostatni_kolo 13_celostatni_kolo 14_celostatni_kolo

Novější zápis: Skautský podzim (26.–28. 9. 2008)
Starší zápis: Výlet zelené šestky do Ochozu u Brna (21. 9. 2008)

Pondělí 24. 9. ’18
svátek slaví Jaromír





Oddílová rada bývá druhé pondělí v měsíci
v 18.30 hod. v klubovně na Mendláku, příští je 8. 10. 2018.

Podporují nás

Jak psát na web

Vytvořil VojťákO webuAdmin • Aktualizace: 24. září 2018 v 6.19