|
Roverský vandr do Bílých Karpat
29. 8. – 1. 9. 2006
Srazili sme se v úterý 29. srpna ve tři na Hlaváku (holčičky tam teda
byly už ve dvě a šly do Vaňkovky nakoupit zásoby). Konečně přijel náš
spěšňák a odjeli sme do Bojkovic. Vystoupili sme a už bylo docela večer, a
tak sme po menším výstupu byli rádi, že se nám podařilo najít místo pro
zakempení. Zatímco sme stavěli stan a přístřešky (ono totiž počasí
nevypadalo nikterak přívětivě) holky uvařily vynikající pudink
s piškotama. Pak sme postupně ulehli.
Ráno sme posnídali, sbalili přístřeší, nabrali ze studánky vodu a
pokračovali po zelené na Nový Dvůr. Tam sme si odpočinuli a Peťa s Bárou
si zahrály badminton. O kus dál sme dali sváču a posilněni sme bez
problému vylezli na Velký Lopeník. Vydrápali sme se na rozhlednu, udělali
pár fotek a že pudem zas nabrat vodu. Studánka tekla pomalu, zmrzly nám ruce
a nakonec sme ještě schytali déšť s kroupama. Paráda. Tak sme se sesunuli
dolů do vesnice. Kousek dál se nám podařilo najít seník, u kterého sme
se utábořili. K večeři byly těstoviny se vším možným. A k tomu
broskve s lékořicí.
Ráno část osazenstva zjistila, že seník neměl tak dobrou střechu, jak to
vypadalo večer, a ani stan nedokázal odolávat nočnímu dešti. Padaly
návrhy, že najdem nejbližší bus, ale nakonec převlád názor, že nejsme
másla a zvládnem skoro původní trasu. Mokří sme došli do Květné, kde
sme nepohrdli občerstvovacím zařízením. Ještě sme dokoupili pár věcí
do žaludku a hurá vzhůru. Stoupání na Velkou Javořinu se zdálo být
věčné. Nakonec sme přece jen dorazili k Holubyho chatě, kde ale mali
zatvorené. Z posledních sil sme vylezli na vrchol, ze kterého byl báječný
výhled do mlhy tak husté, že by si o ni člověk aji nůž zlomil. Tak sme
se aspoň napili a zapsali do vrcholové knihy. V altánku kousek pod vrcholem
sme se naobědvali a sesvištěli do Nové Lhoty. Za Lhotou sme se pokochali
západem slunka a čtvrteční cestu sme zakončili na Megovce. Z komína se
kouřilo, ale nikde ani noha, venku přístřešek, a tak holky začly vařit
guláš k večeři. Mezitím se začali scházet nakvašení myslivci, ale
když sme jim popsali situaci, pozvali nás aji dovnitř, abysme se zahřáli.
Večer byly vidět hvězdičky.
V pátek sme posnídali špagety, poklidili a vydali se údolím na vlak do
Javorníku. Celý den bylo pěkně, ale i tak měli někteří výletu dost.
Vlak nám ujel před nosem, ale další jel naštěstí za hoďku. Ve Veselí
sme přestoupili a co nevidět sme byli zpátky v Brně.
Vojťák
Novější zápis: Kohoutovická farní pouť na Vranov (9. 9. 2006) Starší zápis: Tábor „Cesta do Pohjoly“ – Valdíkov (5.–25. 7. 2006)
|
Pátek 19. 4. ’24 svátek má Rostislav
Podporují nás
Jak psát na web
|