91. oddíl Junáka Brno

Víkendovka v Bedřichově

16.–18. 1. 2009

Ostříži
Pátek: Nalodění a příjezd do Bedřichova. Hned po příjezdu jsme dostali za úkol udělat koule ze sněhu a hned poté, co se Divoš vrátí s klíči zpět, ho zasypat salvou sněhu. Z toho bohužel sešlo, protože klíče došly dřív než Divoš. Po ubytování byla nějaká žranice a ještě k večeru jedna menší hra. Při ní byl úkol ochránit před zhasnutím svíčky, což se ale našemu týmu moc nepodařilo. Ještě abych dodal, tak jsme byli rozdělení do dvou mafiánských rodin. Náš byl velkej boss Al Capone a byli jsme proti těm páprdům od Dona Salieriho. Myslím, že tak nějak končil první den. Málem bych opomněl sestavení zákonů, užili jsme si u toho fakt hodně. Modlitba. A málem bych opomněl ještě Vojťákovu přednášku o hvězdičkách a souhvězdích.
Sobota: Snídaně. Kuchařky nám začaly vařit. Po snídani jsme se sbalili a vyšlápli jsme ven. Zahráli jsme hoňku v bludišti. Je to jednoduché. Vyšlapete cestičky ve sněhu a pak mezi nima běháte jako smyslu zbavení a nesmíte vybočit z trasy. Poté, co skončila hra, začala druhá neplánovaná, aneb „shoďte Jiříka a máte bod“. Nedá se říct, že by někdo jasně vyhrál, spíš nikdo žádné body nezískal. Naše cesta neměla dlouhého trvání a další plácek pro souboj mezi gangy byl před námi. Jednoduché tři metry vysoké tyče a mezi nimi napnutý provázek. Provedení ale lehké už nebylo. Přehodit kouli, to ještě některým šlo, ale opět vrženou kouli chytit, aniž by se mezitím dotkla země, už nedokázal skoro nikdo. Přesun k ochraně svých bossů! Každý přece ví, že boss je ten nejdůležitější a že když o něj přijdete, tak váš život není zrovna v bezpečí. I když nedá se to říct i tak. Návrat na oběd. Po obědě chvilka odpočinku neuškodí. Poté, co jsem si chvilku odpočinul a byl jsem chvíli dole, jsem uviděl věc nevídanou. Jedna z našich kuchařek vycházela ze dveří. Nahoře na dveřích bylo prosklené okno. V tom se najednou objevily ve skle oranžovočervené záblesky. Oheň. Teď jde teprve poznat umění vaření a smažení našich kuchařek. Poté jsme byli vyhnáni opět do přírody. Dostali jsme za úkol podpálit muniční sklad nepřátelského gangu. Takové věci umí v takových podmínkách jen zkušení. A ukázalo se, že jsme to my. Pak jsme se schovávali před zraky pozorovatelny. O kousek dál nás čekala podobná hra „cukr, káva, limonáda, čaj, rum, bum“, k de vítězství spočívá v tom, za jak dlouhou dobu dokážete zrychlit do běhu a zpomalit opět do nehybného stavu. Cestou zpět se úlohy „pozorovatele“ zhostil Jirka Müllner a mučil nás tím, že nás nutil schovávat se v různých podmínkách. Mimo jiné i na skoro holé planině, kde jsem tuto hru sabotoval způsobem, že jsem se Jirku snažil za těch deset vteřin zahrabat sněhem. Po návratu nás čekalo pašování přes hranice a kontrolování hranic (zboží v akci stálo dvojnásob). Nesmím mimo jiné opomenout náš fotoromán, kde jsme ukázali protizákonné činnosti nepřátelského gangu. Po večeři nás čekala „cesta usmíření“ a poté jsme šli spát.
Neděle: Šli jsme do kostela. Balili jsme se. S Fankem jsem se schovával. Detail. Poslední hra „buldoci“. Odjezd přeplněným autobusem. Konec. Konec? Možná pro vás…
Účast: Hodně skautů. Z družiny Ostřížů: Olan, Janek, Jirka, DJ a já.

David Juránek

Luňáci
Do Bedřichova jsme přijeli v pátek večer, rozdělili se na 2 skupiny a ještě si stihli ve sněhu zahrát hru se zhášením svíček. Druhý den se hrály bojovky s papírovými koulemi a nakonec jsme měli vyloupit banku a klenotnictví, což dopadlo úspěšně. Celý víkend byl na mafiánské téma a skončil usmířením dvou gangů a cestě ke křížku v sobotu večer. V neděli jsme šli do kostela na mši a pak odjeli autobusem dom.
Účast: Vojta, Lapka, Fanek, Krtek, Vřískal, já

Žižka

Novější zápis: Výlet Hnědé šestky za sněhem (17. 1. 2009)
Starší zápis: Tříkrálová sbírka 2009 (5.–8. 1. 2009)