Znak Junáka

91. oddíl Junáka Brno

Jednadevadesátka – katolický chlapecký skautský oddíl

Liliový kříž

Zimní pobyt ve Veselé

1.–6. 2. 2003

Krátce poté, co se zaplnily všechny potřebné kolonky středoškolských pololetních vysvědčení či vysokoškolských indexů, se skupina dvanácti rangers, roverů, činovnic a činovníků rozhodla alespoň na chvíli vypadnout z prostředí písemkami napěchovaných školních škamen, případně z dosahu až příliš zvědavých examinátorů. Čekalo nás několik dní pobytu na faře v malé vísce Veselá nedaleko Valašského Meziříčí. Všechno začalo v sobotu 1. února před kostelem na Mendlově náměstí nakládáním lyží a dalšího materiálu do osobního automobilu Žiguli, kterým se vzápětí vydala na místo určení předsunutá skupina. Narozdíl od situace při odjezdu na silvestrovskou akci, kdy celá republika klouzala po náledí, nás nyní vítal sice mrazivý, ale jinak slunný a suchý den. Bez větších komplikací jsme proto dojeli až asi sto metrů před faru. Problém byl v tom, že těch sto metrů představovalo poměrně strmý kopec, na němž se farní budova majestátně vypínala. Cesta byla naprosto zasněžená a vrchovatě naložené auto bylo možno nahoru leda tak vynést v zubech. Při představě, že budeme muset všechen obsah auta postupně do kopce vynosit, se nám poněkud protočily panenky. Naštěstí po chvíli dorazila hlavní část osazenstva, která k přepravě použila vlaku, takže práce šla rychle od ruky. Po vytopení a zabydlení fary se již mohl program naplno rozběhnout. Jelikož jsme objevili pingpongový stůl, byl první večer věnován právě stolnímu tenisu. Pěstování zimních sportů počalo nedělí. Chci věřit, že každý si zde našel to své. Lyžařský svah ve Veselé sice pro nedostatek sněhu nefungoval, ale areál na Pustevnách vše jistil. Sjezdaři si na zdejších svazích náramně zalyžovali, stejně jako běžkaři v bílé stopě na radhošťském hřebeni. Spousty legrace jsme si užili také po večerech na faře při řádění různého druhu. Z trochou smutku jsme pak ve čtvrtek 6. února z tohoto krásného koutu Moravskoslezských Beskyd odjížděli. Perspektiva návratu do lavic či brzkého začátku nového semestru nebyla nijak vábná. Ale věřím, že vzpomínky na Veselou v nás budou ještě dlouho vyvolávat dobrou náladu. Na shledanou při nějaké další podobně vydařené akci.

Rep

V době, kdy se zrovna nelyžovalo, nechodilo na výlety a nehrál stolní tenis, byl velmi nabitý program. Hrály se různé známé i méně známé hry, od sardele přes komunismus až po diplomacii. Ráno nás Vodík budil mlácením do topení a zvoněním na zvon s poznámkou, že zemřela paní Kozumplíková (za to jsme jemu a Martině vystrojili ve čtyři ráno funus). Jednou holky upekly „dort“, ve kterém byly zapečené desetníky, na oplátku jsme jim do pokoje dali mrtvýho Kozumplíka. Někdy se zpívalo, jindy jsme docvičovali základní společenské tance na skautský ples, … – zkrátka zajímavý a pestrý program. Zde jsou nějaké fotografie.

Vojťák

Novější zápis: Jarní prázdniny v Pražmu (3.–7. 3. 2003)
Starší zápis: Šaolinova úžasná detektivní hra (17. 1. 2003)

Pondělí 24. 9. ’18
svátek slaví Jaromír





Oddílová rada bývá druhé pondělí v měsíci
v 18.30 hod. v klubovně na Mendláku, příští je 8. 10. 2018.

Podporují nás

Jak psát na web

Vytvořil VojťákO webuAdmin • Aktualizace: 21. září 2018 v 10.40