91. oddíl Junáka Brno

Roversko-rádcovská horostěna a půlnoční putování

17.–18. 12. 2009

Velkolepá roversko-rádcovská stěna začala ve čtvrtek 17. 12. deset minut po šesté večer, kdy jsem došel na sraz na hlavní nádraží. Tak jsem se rozhlížel po známých tvářích, ale nikoho jsem nespatřil. Protože Staník (jsa nemocen) mě pověřil svým zástupcem, začal jsem obtelefonovávat potenciální účastníky. Tak jsem se dozvěděl, že Jiřík dojede s Divošem a Pepou o něco později autem a Olan že se právě vrací z družinovky a nějakou dobu potrvá, než se sbalí. Tak jsme se domluvili, že pojedeme společně vlakem v 19.55. V mezičase jsem stihl navštívit luxusní „Radovánky u pizzy“, takže časového prostoje rozhodně nelituji.
Ve stanovený čas jsme tedy nastoupili do vlaku a po menším zdržení v Židenicích jsme konečně dorazili do Kuřimi. Když jsme přišli na stěnu, automobilizovaná trojice už pilně šplhala, tak jsme se rychle navlékli do sedáků, nazuli lezečky a hurá do výšin. Divoš Olanovi pečlivě vysvětlil zásady lezení a jištění a už jsme zdolávali jednu stěnu za druhou. Divošovi stěny nestačily, a tak vzal útokem i strop místnosti. Když už jsme měli lezení tak akorát, operativně jsme se dohodli, že původní verzi zahrnující přespání na místě změníme na akci „stihni poslední vlak ve 22.44 a dostaň se domů ještě dnes“. Tak jsme zaplatili a svižným tempem se vydali na nádraží.
Na ukazateli svítilo, že vlak odjíždí za čtyři minuty, tak jsme se v klidu odebrali na nástupiště. Když se však deset minut nic nedělo, poněkud jsme znejistili a vzhledem k tomu, že ukazatel už raději nic neukazoval a další spoj jel o půl čtvrté, rozhodli jsme se pro pěší variantu. Tak jsme se vydali cestou necestou krásnou noční zasněženou krajinou směr Brno. V České jsme odchytli autobus 41, který nás popovezl do Medlánek, ale bohužel v dobu, kdy do dalšího nočního rozjezdu zbývala necelá hodina. Tak jsme zvolili opět pěší túru směr centrum. U Semilassa se od nás odpojil Divoš s Jiříkem a dál jsme pokračovali ve třech. Na Moravském náměstí jsme se opět rozdělili – Pepa s Olanem zamířili na nádraží na jedničkový rozjezd, zatímco já jsem domů pokračoval po svých.

Účast: Divoš, Jiřík, Pepa Novák, Olan a já.

Vojťák

Novější zápis: Rozvoz Betlémského světla po ČR (18. 12. 2009)
Starší zápis: Ostříží návštěva brněnského podzemí (17. 12. 2009)