Znak Junáka

91. oddíl Junáka Brno

Jednadevadesátka – katolický chlapecký skautský oddíl

Liliový kříž

Puťák Rychlebskými horami

18.–20. 6. 2010

V pátek 18. 6. jsme se v počtu sedmi odvážlivců sešli na hlavním nádraží. Po pětihodinové cestě vlakem jsme přijeli do Javorníku, kde začala naše pouť. Protože se již smrákalo, jen jsme se krátce pokochali místní architekturou a po krátké zastávce u kapličky sv. Antonína jsme k noclehu uzpůsobili turistický přístřešek nad Čertovými kazatelnami.

Ráno jsme se posilnili zásobami z domova a teplým čajem a vydali se po červené značce ke zřícenině Rychlebského hradu. Hrad jsme si důkladně prohlédli a poté jsme slezli přes nočním deštěm skropené pastviny na Červený Důl, kde proběhla krátká ždímací pauza. Dál jsme pokračovali jižním směrem, ve studánce nad Novými Vilémovicemi jsme dobrali zásoby vody a postupovali vzhůru na Roveň, kde jsme se naobědvali. Po nabrání nových sil jsme kolem rozvalin bývalé obce Hraničky došli k hraničnímu přechodu s Polskem a pokračovali ve výstupu. V odpoledních hodinách jsme přes Borůvkový vrch došli na nejvyšší bod sobotní cesty – Špičák. Protože ale průseky ve smrkovém porostu umožňovaly rozhled jen do tří velmi úzkých směrů, po krátkém odpočinku jsme sestoupili dolů do Skorošic. V nedalekém lesíku jsme ukryli batohy a nalehko jsme se byli podívat na Lánský vrch. Kromě nádherného výhledu po okolní krajině a slunečních paprsků, prodírajících se přes potrhaná oblaka, jsme mohli obdivovat dřevěný stůl a dvojici židlí, vše v poněkud větším provedení. Cestu tam i zpět jsme si zpříjemnili házením létajícího talíře. Po návratu jsme uvařili polévku a rizoto k večeři a postavili přístřešky. Před spaním jsme ještě za doprovodu ukulele zapěli několik písní a po krátké rozpravě s kolemjdoucím myslivcem se uložili k spánku.

V neděli jsme vstávali o šesté hodině, nasnídali se a po sbalení nocležiště se vydali ke skorošickému kostelu. Tam jsme však zjistili, že ranní mše je oproti očekávání o hodinu a půl později, a proto jsme pokračovali dál v cestě. V Nýznerově jsme dočerpali vodu a po modré značce došli k vodopádům. Někteří jsme neodolali ranní sprše a v ledové vodě jsme se vykoupali. Po osušení jsme se vydali podél Stříbrného potoka a dále po modré značce vzhůru na hřeben. Na Kovadlině jsme se zlehka posilnili a pokochali výhledem a po hřebeni pokračovali na nejvyšší vrchol Rychlebských hor, jímž je se svými 1125 metry Smrk. V závětří přístřešku u hraničníku jsme se naobědvali a protože se mezitím značně ochladilo a začalo mrholit, rozhodli jsme se pro rychlý sestup podél rozvodnice dolů do Ramzové. Zde jsme se občerstvili kofolou a výbornou polévkou a za chvíli jsme již nastoupili do vlaku, který nás dovezl do Brna. Zde jsme ještě u Jakuba navštívili slovenskou mši svatou a rozešli se každý svou cestou.

Puťáku se účastnil Olan, Janek, Jirka Kolář, Pepa Novotný, Prkno, Ondra Letocha a já.

Vojťák

Nádraží v Javorníku Kaple sv. Antonína Přístřešek nad Čertovými kazatlnami Čertova kazatelna Rychleby
Rychleby Rychleby Spadlý most Studánka nad Novými Vilémovicemi Roveň
Roveň Kdo si hraje... Špičák Makové pole za Skorošicemi Židle na Lánském vrchu
Židle na Lánském vrchu Ufo Večeře Za Nýznerovem Vodopády Stříbrného potoka
Ranní koupel Odpočinek na Kovadlině Hraničník na Smrku Sestup do Ramzové Čekání na vlak

Novější zápis: Brigáda na tábořišti (25. 6. 2010)
Starší zápis: Krajské kolo Závodu vlčat a světlušek (18.–19. 6. 2010)

Pátek 19. 4. ’24
svátek má Rostislav





Podporují nás

Jak psát na web

Vytvořil VojťákO webuAdmin • Aktualizace: 8. dubna 2022 v 0.44