Znak Junáka

91. oddíl Junáka Brno

Jednadevadesátka – katolický chlapecký skautský oddíl

Liliový kříž

Roverský přechod alpského pohoří Rax

27.–30. 1. 2011

Ráno mi v 5.30 zvoní budík. Vsávám, rychle se oblékám a v koupelně již potkávám Jirku s kartáčkem v puse. Snažíme se vypravit co nejrychleji a o několik minut později pro nás již přijíždí Staník. Po krátkém přerovnání věcí v kufru auta jsme již na cestě pro posledního člena výpravy, Pašina.
Cílem naší cesty se stala část alpského pohoří nedaleko Vídně. Z cesty si moc nepamatuji, protože jsem ji společně s Pašinem prospal na zadním sedadle. Do výchozího bodu našeho putování (Keiserbrunnu) dorážíme přibližně v 9.30.
Jelikož je zima a již se těšíme do hor, moc se nezdráháme a vyrážíme na cestu. S přibývající nadmořskou výškou roste i výška sněhové pokrývky. Kolem poledne se již brodíme nad kolena sněhem. Světla začíná ubývat a před námi je nejtěžší část cesty. S pomocí boží, cepínů, maček a ostatního horolezeckého vybavení ji překonáváme a daří se nám najít i obstojné místo na postavení stanu.
Ráno se probouzíme a teploměr nás vítá s –11 °C. Protože je cesta pod sněhem, vyrážíme takřka do neznáma. Po půldenním brodění po pás ve sněhu se konečně dostáváme na dlouho hledanou značku. S ní se dostáváme až k chatě Karel-Ludwig haus, kde nacházíme otevřenou winterraum, ve které se rozhodneme strávit noc. Začínáme tavit sníh na vodu, vaříme z ní čaj a pak následují těstoviny, polévka a další čaj (opět ze sněhu). I přes veškerou snahu se náš zimní kutloch nepodaří vyhřát na více jak –6 °C.
Dalšího dne nás Staník budí teplým čajem a rýžovou kaší, kterou nám v polních podmínkách servíruje k snídani. Vše s chutí zhltneme, balíme batohy, nasazujeme mačky a vydáváme se dobýt nejvyšší vrchol pohoří – Heukupp (2007 m. n. m.). Na vrcholku se dlouho nezdržujeme, děláme vrcholové foto a vydáváme se na další cestu po hřebeni až k chatě Oto haus, kde obědváme. Asi hodinu po poledni zahajujeme sestup z hřebenu Raxu. Jirka se ujímá prošlapávání stopy a v jeho šlépějích se dostáváme až do bezpečí lesnatého porostu, kde se už jde jedna radost. S přibývajícími hodinami se také začíná více šeřit. Poslední kus cesty již tradičně absolvujeme po silnici, nedaleko které také rozděláváme stan k naší poslední noci. Vaříme čaj, jíme čokoládu, povídáme si a večeříme kaši s uzeným. Po deváté hodině se jdeme naposledy podívat ze stanu a poté hurá na kutě.
Ráno je mrazivější než obvykle, Pašin na svém teploměru nalézá rekordních –14 °C. Snídani trochu odbýváme a co nejrychleji balíme sebe, stan i ostatní naše věci. Posléze startujeme auto, balíme věci do kufru a vyrážíme domů do náručí našich rodičů.

Divoš

P1270001 P1270007 P1270015 P1270957 P1270967
P1270968 P1280027 P1280043 P1280044 P1280980
P1280991 P1280998 P1281023 P1281027 P1290048
P1290051 P1291044 P1291048 P1291056 P1291057
P1291063 P1291071 P1291084 P1291092 P1301100

Novější zápis: Výprava na sněžnicích do Rychlebských hor (3.–6. 2. 2011)
Starší zápis: Výlet vlčat do Mariánského údolí (15. 1. 2011)

Středa 26. 9. ’18
svátek slaví Andrea





Oddílová rada bývá druhé pondělí v měsíci
v 18.30 hod. v klubovně na Mendláku, příští je 8. 10. 2018.

Podporují nás

Jak psát na web

Vytvořil VojťákO webuAdmin • Aktualizace: 25. září 2018 v 11.37