91. oddíl Junáka Brno

Bylo nás pět… (předtáborový puťák)

17.–19. 6. 2011

V pátek jsem vyrazil o hodinu později než ostatní. Vlakem jsem dojel do Nedvědic a díky telefonickému spojení s vůdcem oddílu jsem se večer připojil k našim skautům, kteří se vydali na cestu. Bylo nás pět. To nám ale neubralo na náladě a hned páteční večer jsme si k večeři připravovali chutné (hutné) ovesné placky. Dosyta jsme se najedli a páteční den zakončili modlitbou v kruhu.
V sobotu ráno jsme se občerstvili domácí makovou buchtou, kterou přinesli Oujezdští. Ostatně všechna jídla, která jsme měli, byla společná, jelikož každý přispěl tím, co měl. Po snídani jsme se vydali do Štěpánova, cesta byla velmi krásná, protože ji lemovaly nesčetné mraky lesních jahod a tu nádheru člověk svému břichu neodepře, proto jsme nějakou dobu strávili trháním jahod a následnou konzumací. Všude kolem nás oslovovaly jedinečné kopce i malebné vesničky. Ani jsme se nenadáli a mohli jsme vstoupit do Morie. Nedělám si legraci, štola, která byla vybudovaná na začátku minulého století, byla tak nazývaná. Když nevěříte, běžte se tam podívat. Uvnitř jsme objevovali tajemství podzemních prostor. Po této prohlídce štolou nás dělil už jen kousek od našeho cíle – zříceniny hradu Zubštejn. Po cestě jsme se někteří i umyli v čistém rybníce plném pijavic. Na hradě jsme se ubytovali a posilnili dobrým jídlem. Někteří krátili chvíle hraním karet, někteří spánkem.
Nedělní ráno jsme museli rychle naplnit svůj břich snídaní a ještě rychleji se dostat do Bystřice na mši. Cesta byla kamenitá a někteří i klopýtli, ale do cíle jsme se všichni dostali včas. Kostel byl plný. Každý měl svou chvilku na ztišení. Po mši jsme vyšli na náměstí, někdo navštívil cukrárnu a jiní muzeum. Pak už jsme všichni jeli domů vlakem.

Olan

Novější zápis: Na návštěvu za večerníčkem aneb Akce na konec (21. 6. 2011)
Starší zápis: Roverská výprava do Walliských Alp (16.–19. 6. 2011)