|
Roverská výprava do Walliských Alp
16.–19. 6. 2011
„V horách člověk roste rychleji“ …tuto větu nalezneme v knížce
Marka Orka Váchy – Modlitby argentinských nocí. S rovery jsme se touto
větou inspirovali a rozhodli trochu poporůst a opět vyrazit pokořit nějaký
ten vrchol. V Rakousku jsme již byli, tak přišel čas na změnu.
Ve čtvrtek 16. 6. jsme osedlali rudého fiata a vyrazili do Švýcarska do
Walliských Alp k hoře zvané Dom (4545 m. n. m.). Abychom se po cestě
nenudili, začalo nás trochu zlobit auto, naštěstí jsme po návštěvě
autoservisu zjistili, že se s námi přestala kamarádit pouze pneumatika a
tak jsme po výměně mohli pokračovat k cíli naší cesty.
První aklimatizační noc jsme strávili za deště ve výšce 2500 m. n. m a
doufali, že se počasí umoudří. Neumoudřilo! Když jsme dalšího dne
dorazili do Randy, vytrvale pršelo a předpověď počasí nebyla o nic
milostivější. Jednohlasně jsme se ovšem shodli, že vyrazíme. Po
šestihodinovém pochodu jsme se dostali z výšky 1400 m. n. m. na místo
našeho základního tábora nad chatu Domhütte do výšky 3140 m. n. m. Zde
již nepršelo a bylo možné rozložit stany. Radost nám téhož dne udělal
výhled na nejhezčí horu alp Matterhorn a odpolední sluníčko, které
usušilo naše mokré svršky.
Další den jsme věnovali aklimatizační výpravě na nedaleký vrchol
3740 m. n. m. a nácviku vytahování z ledovcových trhlin. Do spacáků
jsme lezli již v šest hodin, jelikož budíček byl v nekřesťaské dvě
hodiny ráno.
K dobytí vrcholu jsme se vydali dle plánu. Po dvouhodinovém pochodu po
ledovci jsme se dostali k nejnáročnější pasáži – čekal nás
hřebínek Festijoch. Cestu přes jeho strmé stěny jsme hledali skoro tři
hodiny a dle našeho časového plánu jsme začali hodně nestíhat. V sedm
hodin ráno jsme konečně našli cestu, kterou se dal hřebínek vylézt, po
hodině šplhání jsme se dostali na jeho vrchol, kde jsme se však rozhodli
otočit a zahájit sestup. Sestup byl o poznání lehčí, ovšem sluníčko
již rozmočilo nový sníh a my začali pomalu provlhat zespodu. V táboře
nás čekal zasloužený odpočinek a návštěva tří Nizozemců a dvou
Poláků, kteří se rozhodli na další den také zkusit štěstí a horu
pokořit.
Další den z rána jsme se z našeho horského tábora odebrali k autu a na
cestu domů.
účast: Jirka, Standa, Šakal, Divoš
Divoš
Novější zápis: Bylo nás pět… (předtáborový puťák) (17.–19. 6. 2011) Starší zápis: Svišti na Krajském kole Svojsíkova závodu (10.–12. 6. 2011)
|
Sobota 20. 4. ’24 svátek slaví Marcela
Podporují nás
Jak psát na web
|