Znak Junáka

91. oddíl Junáka Brno

Jednadevadesátka – katolický chlapecký skautský oddíl

Liliový kříž

Akce Justýna

7.–9. 10. 2011

Akce započala v pátek na hradě Veveří. Jakmile jsme dorazili, museli jsme chvíli čekat, než nám kastelán otevře. Byli jsme ubytováni v hradním domku a pak jsme jen vyskládali nákup. Později jsme četli příběh o sv. Justýně. Čtení bylo přerušeno a ve dvojicích si vždy jeden zavázal oči a ten druhý ho vedl k bráně a pak se šlo po svíčkách. U každé svíčky byl papír a na něm pokračoval dříve rozečtený příběh. V půli cesty si svázal oči ten druhý a první si sundal šátek a vedl druhého. Na konci trasy čekala Kika a poté, co všichni došli jsme se pomodlili desátek růžence.
Ráno jsme se nasnídali a šli pracovat. Měli jsme za úkol vytrhat plevel na svahu pod skleníkem a odvézt ho. Při tom jsme pořád naráželi na střepy skla a byla tam nalezena topná mřížka z kdysi vyhřívaného skleníku. Večer po práci jsme si rozdělali oheň, na kterém Martička grilovala maso.
Další den nás čekala prohlídka hradu. Zde jsme se dostali i do nepřístupných místností, jako například do hradní kaple. Po prohlídce jsme se sbalili. Hroch odjel o něco dřív a zapomněl si maskáče. My jsme se dohodli, že půjdeme asi dva kilometry na molo Cyklistická a odtud si doplujeme na parníčku na molo Bystrc. Cestou jsme se zastavili u kováře a trochu si s ním popovídali. Na mši svatou jsme šli k Minoritům, kde jsme oficiálně ukončili akci.

Bidi

Všechno to začalo na zastávce Bystrc Zoologická zahrada. Sešli jsme se: Já, Žužu, Radim, Haplo, Petr, Hroch, Kika, Bidy, Vojťák a na místě se k nám potom připojili i Jirka a Martička. Bylo to na hradě Veveří. V pátek jsme tam přijeli, to už bylo k večeru. Navečeřeli jsme se z vlastních zásob a chlebů s česnekovou pomazánkou. Potom jsme si zahráli skvělou hru Hovínková bojovka. Když jsme skončili a vrátili se na chatu, Martička vybrala někoho, kdo pěkně čte (jinak mě), abych přečetla začátek příběhu o svaté Justýně. Potom jsme šli zvlášť po dvojicích ven, jeden z nás se zavázanýma očima. Šli jsme po svíčkách a po cestě jsme si po částech přečetli celý příběh. Na konci jsme se pomodlili desátek a vrátili se zpátky. To už byl čas do hajan.
V sobotu jsme se neprobouzeli nijak brzo. Na snídani jsme snědli buchty od maminek a Haplo při tom nadělal na stole nejvíc drobečků. My ostatní jsme většinou totiž drobili na zem. Potom nás čekala práce. Vyplevelit svah, což nám zabralo celý den. Ale věřte, že nás to bavilo. Pod ním jsme našli plno pokladů, slepýšů, pavoučků a podobná zvířátka. Když nás Martička přišla zavolat na svačinu, na oběd a pak zase na svačinu, moc se nám od toho nechtělo. Ale pak jsme nelitovali, když jsme šli. Martička nám udělala bezva jídlo. Je to prostě čarodějnice. Tohle se o ní říkalo celou Justýnu. Mě zase Haplo zhypnotizoval tak, že si teď myslím, že jsem kluk :-). A Kika se nepočítá, protože je zadaná. Takže tam vlastně žádná holka nebyla. Já jsem hodně s Žužu napodobovala Gluma a říkala mu Žoužel. Pořád jsme se spolu smáli. A on si se mnou často vyřizoval tu Žoužel. Ale zpátky k sobotě. Večer byl táborák, u kterého jsme jedli moc dobré steaky a zpívali.
V neděli jsme po jídle šli na prohlídku hradu. Pak jsme se sbalili a nasvačili a Hroch nás opustil už při ní. My vyrazili až za nějakou dobu. Stihli jsme si ještě popovídat s kovářem. Potom jsme odjeli a v Brně šli ještě na mši. Teprve po ní Justýna skončila. Už se těším na jaráky.

Skříťa

A teď ještě jeden zápis – z trošku jiného pohledu.
Org team se sešel v 16.30 (většina přišla pozdě) před Tescem. Šli jsme společně nakoupit a poté se odebrali autobusem a autem na místo akce. Přijeli jsme téměř za tmy a teplo taky úplně nebylo. Chvilku jsme sháněli pana kastelána, ale naštěstí telefon po chvilce vzal a přišel nám otevřít. Ubytovali jsme se v části hradního komplexu jménem „Střední hrad“ a po večeři jsme si zahráli populární Hovínkovou bojovku, aspoň jsme si na noc pročistili hlavy na čerstvém vzduchu. Hrad byl tajemně nasvícen měsíčním světlem a na nebi se daly krásně pozorovat hvězdy. Po této hodinové hře jsme se přesunuli do naší světničky, dali si teplý čaj a shlédli díl Simpsnů s vánoční tematikou, alespoň tou zimou to bylo velice věrné. Jak jsme rozmrzli, Skříťa nám přečetla začátek příběhu o sv. Justýně, patronce našeho víkendu, a poté jsme se po částech odpojovali a venku za hradní branou na nás čekal její celý příběh, malé zamyšlení a desátek. Pak už se šlo do hajan, nejvyšší čas.
V sobotu jsme vstali o trošku později, než bylo v plánu, nikomu se z postele do sychravého dne nechtělo. Nakonec jsme vše stihli a něco málo po půl deváté, kdy kastelán otevřel brány hradu, jsme se vydali na jižní svah, abychom ho celý vyplevelili a upravili na zimu. Práce to nebyla zrovna lehká, přece jen to byl svah a chvílema pršelo, měli jsme tak trošku aprílové počasí, v důsledku toho to klouzalo. Nicméně ve výsledku bylo relativně pěkně, chvílemi po nás pokukovalo dokonce i sluníčko. Plevelilo se celý den, jen já, a po chvíli i Kika, jsme se část dne flákaly v kuchyni, abychom pracantům naplnily bříška. Myslím, že nejeden z nás měl chvílemi sto chutí práce nechat, ale skaut je vytrvalý a nakonec jsme naplnili roverské heslo „Sloužím“ do poslední tečky, finální práce probíhaly po západu slunka, kdy jsme se vyčerpaní vrátili do hradu (mezitím nás stihli zamknout). Dvě čokolády to spravily a zase jsme měli dost energie. Jen to oblečení zůstalo poznamenáno – jak dělníci ze stavby :-). Práce byla vykonána a mohlo se odpočívat – u provizorního roštu se steaky a kytarou – příjemný večer. Po modlitbě jsme se z Příhrádku odebrali do postýlek, ráno nás čekala prohlídka hradu – za odměnu.
V neděli se nám opět nechtělo vstávat, ale opět jsme vše stihli, i s úklidem ohniště – rychlá akce. Prohlídka trvala dvě hodiny a musím říct, že byla opravdu zajímavá, rozhodně takovou normálně nezažijete. Prohlédli jsme si téměř všechny části hradu, navštívili různé nepřístupné prostory, včetně kůru a nepřístupné opravované hradní kaple či shlédli video a letem světem i výstavu o templářské legendě. Od pana průvodce jsme se dozvěděli různé historky a kuriozity, byl velice milý a rád zodpovídal naše zvědavé dotazy. Po prohlídce, kde jsme trošku vymrzli, jsme se odebrali na oběd, poté si rozdělili úklid a opustili náš dočasný domeček. Ještě než jsme odešli úplně, stavili jsme se za kovářem, kterého jsme všichni obdivovali už v průběhu víkendu. Měl před hradem takovou malou boudičku, koval, prodával výrobky, hrál si s dětmi… Největší obdivovatel byl jednoznačně Peťa, když jste ho nemohli najít, byl u kováře. Pan kovář nám vysvětlil pár postupů, názorně předvedl a pak nám půjčil kladivo, aby si ti, kteří měli zájem, udělali vstupní test, jestli by za dávných dob měli na to stát se kovářem. Spočívalo to v grifu, na první pohled složitém, jehož cílem bylo dotknou se kladivem špičky nosu – kdo to zvládl, mohl být dříve přijat do učení. Kika se pěkně praštila, takže jsme toho z bezpečnostních důvodů zanechali. Po chvíli jsme se rozloučili, vyfotili se a prošli se lesíkem na další zastávku parníku, odkud jsme dojeli do Přístaviště. V Brně nám akorát navazovala šalina a celou akci jsme ukončili mší svatou u Minoritů.
Byl to neobyčejný víkend, možná bude mít i pokračování – vzpomeňte si na zarostlé točité schodiště a nenápadnou poznámku pana průvodce :-)

Martička

IMG_2614 IMG_2615 IMG_2623 IMG_2648 IMG_2667
IMG_2669 IMG_2674 IMG_2677 IMG_2678 IMG_2702
IMG_2707 IMG_2724 IMG_2759 IMG_2779 IMG_2780
IMG_2784 IMG_2815 IMG_2820 IMG_2858 IMG_2863

Novější zápis: Náš oddíl na sbírce Postavme školu v Africe (11. 10. 2011)
Starší zápis: Cyklistický výlet družiny Svišťů (28. 9. 2011)

Neděle 23. 9. ’18
svátek slaví Berta





Oddílová rada bývá druhé pondělí v měsíci
v 18.30 hod. v klubovně na Mendláku, příští je 8. 10. 2018.

Podporují nás

Jak psát na web

Vytvořil VojťákO webuAdmin • Aktualizace: 21. září 2018 v 10.40