91. oddíl Junáka Brno

Sviští putování do světa Romů

11. 1. 2012

Ve středu jsme se v rámci schůzky vydali do Muzea romské kultury. Sraz jsme měli v 16.30 na Mendlově náměstí, odtud jsme vyjeli pětkou na Českou a dál na zastávku Dětská nemocnice. Martin si popletl čas srazu, tak se k nám pokoušel připojit na České, byli jsme rychlejší, tak jsme na sebe počkali až na cílové zastávce. Cestou do muzea jsme šli po ulici Francouzské a Staré. Na křižovatce s ulicí Bratislavská před domem armády spásy se shlukovalo velké množství místní mládeže. Skoro 400 metrů ulice Bratislavské nás zavedlo do světa Romů. Někteří kluci znali tato místa jen z povídání, pro některé bylo těchto 400 metrů vrcholem celé schůzky. Při oslovení místní romské dívky o ujištění správné cesty do muzea jsme byli upozornění, že je zbytečné chodit do muzea, že ať zůstaneme na ulici.
Při vstupu do muzea jsem vycítil, že nejsme úplně vítání. Pán se nechtěl se mnou vůbec bavit, taky jsem se moc nebavil a přešel ke slečně za přepážkou s vidinou většího úspěchu. Slečně byla nepříjemná a neoblomná. Důvodem bylo zhasnutí a uzamčení všech expozic. Slečna si nechtěla rozmluvit, že poslední návštěvníky můžou ještě nějakou dobu pouštět. Když mi došly veškeré argumenty a pán u vstupu se nás hodlal vyprovodit ven, odhodlal jsem se a pověděl jsem slečně o konexích s paní ředitelkou a zakladatelkou jediného muzea s romskou tématikou v ČR paní Horvátovou. Známosti mám sice dost chabé, a to hlavně spíš znám její dceru. Naštěstí to na slečnu a pána, velmi zapůsobilo. Slečna najednou byla jak vyměněná, nabízela nám hned prohlídku třech výstav za cenu jedné a podobně.
Samotná výstava byla velmi obšírná, jednalo se o zmapování historie Romů v Evropě se zaměřením na ČR. Velké množství fotografií a doprovodných vystavených předmětů doprovázelo celou výstavu. Hned na začátku výstavy kluky zaujala dotyková obrazovka se zvukovým slovníkem. Některá romská slova zní srandovně nebo dokonce se jejich výslovnost velmi podobá některým našim slovům s naprosto jiným významem. První část výstavy byla více obecná, o původu a rozšíření Romů z Indie do celé Evropy. Dále historický vývoj v českých zemích, jejich pronásledování a vyhošťování. Následovalo seznámení se s řemesly a dovednosti příznačné pro Romy, například kovářství, a vůbec většina řemesel jim byla blízká. Jeden sál výstavy se zabýval pronásledováním Romů za druhé světová války a o jejich smutných osudech v koncentračních táborech. Tato část byla pro většinu kluků nejzajímavější, dozvěděli se o něčem, o čem se málokdy píše. Závěr výstavy byl o kultuře Romů a jejich slavnostech a kulturních akcích.
Slečna si nás chtěla usmířit, a proto nám nabídla i dvě menší výstavy, na které jsme neměli ani lístek. Vybrali jsme si jen výstavu fotografií ze současného života řecké romské komunity. Z muzea jsme šli společně na zastávku a odtud jsme se rozjeli na Mendlák nebo rovnou domů.
Akce jsme se zúčastnili všichni až na Honzu. Navíc s námi šel Ondra Procházka.

Pextr

Novější zápis: Výlet Hnědé šestky na Velkou Babu (21. 1. 2012)
Starší zápis: Tříkrálové koledování Hnědé šestky (9. 1. 2012)