91. oddíl Junáka Brno

Výprava Hnědé šestky na bunkry do Šatova

15.–16. 6. 2012

V pátek se na Zvonařce sešlo 8 dobrodružstvíchti­vých vlčátek, aby se Švejkem a Vaškem odjeli do Šatova, kde na ně čekal opravdový pěchotní srub MJ S4 „Zatáčka“. Batohy a část vlčátek jela se Švejkem autem, zbytek autobusem a vlakem. A protože to byl krásný dvouposchoďový rakouský vlak, tak si to vlčátka užívala a ta ostatní jim potom záviděla. V Šatově jsme se přesunuli k bunkru, nejdříve z povzdálí, potom i důkladně jsme si ho prohlédli. Pozorně jsme poslouchali průvodce, houkali jsme do kanónu, Švejkovo auto do zaměřovače protitankového děla ráže 85 mm vz. 44/59 dostali, prozkoumali jsme všechny možné druhy pěchotních zbraní, ba i miny potěžkali, přilby a plynové masky nasadili, klikou od ventilátoru zatočili, do pancéřových zvonů vlezli a nakonec i vojenské kavalce vyzkoušeli. Ale protože do večerky bylo ještě hodně času, udělali jsme si vycházku do sousedních Chvalovic, kde jsme se vydováděli na houpačkách a různých průlezkách. Po návratu na bunkru pro objektivy fotoaparátů jsme zapózovali a už jsme se přeli, kdo že v betonovém podzemí na kavalci spočine a kdo ve stanu kosti svoje složí. Nakonec ve stanech spal jen Vojta, Koláč, Jakub a Vašek, zbytek ulehl v podzemí a spal tak důkladně, že když je v 7 hodin ráno Vašek šel navštívit, bylo tam jak v hrobě. Protože nás však čekal další program, hrobové ticho bylo porušeno ráznými povely, vlčátka sbalila svoje saky paky, pod dohledem hladových SS-manů jsme se nasnídali, osádce srubu poděkovali a na další cestu se vydali. Cílem byl další pěchotní srub MJ S3 „Zahrada“, okolní „Řopíky“ i zbytky Železné opony. A protože jsme byli kousek od hranic, zachtělo se vlčátkům udělat si piknik v Rakousku. Zde jsme něco oplatek pojedli, šťávy popili a zase spěchali do rodné vlasti, kde nás čekal protiatomově upravený bunkr, kam zvídavý Mamut vlezl, nicméně v tomto apartmánu se neubytoval a zase se přes mříže protáhl ven. V poledním horku jsme pak došli zpátky do Šatova, zde na nádraží v klimatizované čekárně nohy unavené svoje složili a čekali, copak se bude podávat k obědu. A krmě to byla vydařená, i přídavku se vlčátka dožadovala. To se již blížil čas odjezdu vlaku, ta šťastnější vlčátka vyzkoušela opět poschoďový rakouský vlak, z okna jsme naposledy „našemu“ bunkru zamávali a v plánovaných 16.25 jsme dorazili na Zvonařku. Ti co jeli se Švejkem byli sice v Brně o hodinu dříve, ale zato si tolik neužili vedra v autobusu.
Myslím si, že ti, kdo se vydali na výpravu do Šatova, určitě nelitovali.
A závěrem ještě jednou chci touto cestou poděkovat mužům z osádky pěchotního srubu „Zatáčka“ za pohostinnost a trpělivost, s jakou nás ve svém království přijali.
Článek či obrázek o akci dodali Koláč, Vojta, Pavel, Jirka, Šimon a Mamut. Chválím!

Vašek

Novější zápis: Ostřížo-Lišáčí puťák do Chřibů (15.–17. 6. 2012)
Starší zápis: Sviští víkendovka v Koněšíně (8.–10. 6. 2012)