91. oddíl Junáka Brno

Oddílová výprava k 60. výročí založení Jednadevadesátky

11. 3. 2006

V sobotu 11. 3. se sešlo u vývěsky na Mendláku 11 vlčátek a něco skautů. Odtud jsme se přesunuli ke kostelu sv. Tomáše. Zde již na nás čekali ostatní skauti, za chvíli dorazili i kohoutovičtí Luňáci a vlčata. Proč takové nezvyklé místo pro začátek oddílového výletu? V těchto dnech totiž náš oddíl slaví 60 let svého založení a dnešní výprava byla jakýmsi putováním jeho historii. A vzhledem k tomu, že náš oddíl v roce 1946 vznikl právě při farnosti sv. Tomáše, kde jinde bychom měli začít. Po přečtení vzkazu od bratra Fakira, zakladatele a prvního vůdce oddílu, dnes již třiaosmdesáti­letého, a po přečtení prvního zápisu oddílové kroniky, popisující založení našeho oddílu, se skautské družiny vydaly plnit své úkoly – najít místo prvních schůzek a zjistit, kde všude se hledala nová klubovna (víte například, kde je třída Legionářů či Josefovský příkop?). Vlčátka se mezitím přesunula na další místo, spjaté s historií Jednadevadesátky, po splnění úkolů za nimi dojeli i skauti. Za židenickými kasárnami totiž před 60 lety začala trasa prvního výletu našeho oddílu. Z bývalého parku Borky již toho mnoho nezbylo, snad proto se nám podařilo hřiště, které bylo cílem tehdejší výpravy a které tehdy takřka nenašli, najit nyní velice snadno. No – hřiště, spíše to, co z něho zbylo. fotbal, jako před šedesáti lety jsme si tu dnes zahrát nemohli, ale protože zde bylo kolem 20 cm sněhu, v okolí dostatek suchého dřeva a místo pro vaření to bylo jako stvořené, dali se všechny skautské družiny i jednotlivé skupinky vlčat do výroby pokrmů. Vlčátka zůstala u tradiční polívčičky, skauti byli již náročnější. Od těstovinových bezmasých či masitých specialit přes tradiční bramboračku alá Kohoutovice až po kuře s rýží či bramboráky. A nebylo to jednoduché. Už samo vaření na sněhu chce určitý fortel, ale když vám do toho ještě občas lije, tak to už chce opravdové skauty (či vlčata). A podařilo se. Bratr Fakir by měl jistě ze současných členů oddílu radost. Protože však většina oddílu byla dosti mokrá, další putování za historií bylo odloženo na pozdější dobu. A je na co se těšit! On ten boj některých členů našeho oddílu proti totalitě, o kterém se můžeme dočíst na dalších stránkách kroniky, nebyl žádná sranda, proto také hra, která byla připravena a která se pouze odloží na další společný výlet, bude pěkně napínavá. A tak jsme se v dešti rozešli všemi směry, někteří pokračovali až na Hády, jiní šli nejkratší cestou k vyhřátým domovům, starobrněnská vlčátka si šla ještě prohlédnout maloměřické depo, přešla po nejdelší brněnské lávce a také směřovala k domovu.

I když tentokrát všichni dorazili domů mokří na kost, přesto může litovat ten, kdo s námi nešel. Ona taková pořádná slota není zas tak často, a kde jinde by člověk poznal, jak ji dokáže zvládnout, než na výletě!

Na závěr snad jen připomenout, co dnes řekl vůdce oddílu na onom památném hřišti při loučení: „Já doufám, že se na tomto místě Jednadevadesátka sejde i za dalších 60 let. Já tu sice už nebudu. ale k oddílu zde bude mluvit místo mě třeba někdo z vás“. A já přeji našemu oddílu, aby se tu za těch 60 let opravdu sešel. My všichni, kteří už nebudeme mezi živými, tam budeme s vámi.

Vašek Procházka

Novější zápis: Střediskové závody vlčat a světlušek a závod o Černou Busolu (1. 4. 2006)
Starší zápis: Maškarní bál – „Pohostinství u kynutýho knedlíku“ (26. 2. 2006)