Znak Junáka

91. oddíl Junáka Brno

Jednadevadesátka – katolický chlapecký skautský oddíl

Liliový kříž

Jednodenní výlet na jarních prázdninách

1. 3. 2016

Rozhodl jsem se, že budu dobrovolníkem pro udělání zápisu z toho nejlepšího výletu, na kterém jsem kdy byl za celou tu kupu let, co do skautu chodím a to počítám i léta, které jsem strávil ve vlčatech. Onen výlet se konal během jarních prázdnin 2016 na skautské základně blízko města Proseč.
Úkolem našeho jednodenního výletu bylo najít diskety obsahující cenné dokumenty ohledně lokace, ve které se mělo nacházet centrum kráteru meteoritu Psí.
Vyrazili jsme hned ráno a sebou jsme dostali jablko, tyčinku a ti, co měli batoh, si do něj nabalili jeden z chlebů nebo paštik, které jsme měli mít na oběd. Vydali jsme se směrem Toulovcovy maštale – velké pískovcové útvary rozprostírající se v okolí říčky Novohradka. Šli jsme přes menší vesnici, kde jsme našli obrovskou kaluž přes celou cestu. Našlo se pár odvážlivců, kteří se rozhodli ji přeskočit, což se všem z nich podařilo, a tak se postavili výzvě kaluž přeskočit snožmo. To už se nikomu z nich nepodařilo a všichni skončili tak akorát zmáčení, a to hned na začátku výletu.
Původně jsme šli po východním břehu, ale poté jsme ji překročili a dále šli po západním břehu, stále proti toku, kde jsme se například krátce zastavili a zahráli si na schovku. Také jsme navštívili Mojžíšovu studánku nebo Betlém vytesaný v pískovci. Kolem jedné hodiny odpoledne jsme se zastavili u pískovcového útvaru známého jako Kolumbovo vejce, kde jsme nafotili pár skupinových fotek a naobědvali jsme se.
V některých místech bylo obtížnější cestovat, například v jedné části naší cesty jsme museli stoupat po velmi zabláceném svahu, což mnohým dělalo veliké problémy a po mnoha pádech si totálně zablátili kolena. Jinak ale byla cesta povětšinou příjemná a všem se šlo bez problému.
Po pár následujících hodinách chůze jsme narazili na místo, kde se říčka, nyní už spíše potok, stáčela do jakési průrvy v pískovci. Touto průrvou jsme šli dále, snažíce se nenamočit si nohy. Některým se to nepovedlo hned na začátku a prakticky celou cestu šli s promáčenýma nohama, některým to trvalo trochu déle a pár vyvolených došlo suchou nohou až zpět na základnu. Po nějaké době putování průrvou jsme ji opustili a zastavili se na okraji pole u posedu. Tam jsme si uvědomili, že stále nemáme diskety, takže se nemůžeme jen tak vrátit zpět. Ti, co ještě stále překypovali energií, se rozhodli, že se vydají zpět. Ostatní, včetně mě se usadili u posedu a prožili tam příjemné posezení. Bohužel skupina, která se vydala zpět, se vrátila až příliš pozdě, tudíž jsme nestíhali autobus, kterým jsme se měli dostat zpět na základnu, a tak jsme museli jít pěšky, neboť další spoj měl jet až za dvě hodiny. Přešli jsme tedy pole, přičemž se každému na boty nalepila velká vrstva bláta, což těžce zhoršilo dosavadní komfort naší cesty. K tomu se už setmělo a všude panovala temná tma. Následně jsme došli do Boru u Skutče a odtud do Proseče, kde jsme se zastavili a dali si čokoládu, kterou našla v plechovce skupina, která se vrátila, aby našla ony diskety. Po nějaké době jsme se nakonec vrátili zpět na základnu, samozřejmě s řádným zpožděním. Tam už na nás čekala večeře, kterou pro nás připravili ti, co na výlet nešli, jako například Kuře. Kvůli pozdnímu návratu byl dokonce posunut budíček následujícího dne.

Klíště

Novější zápis: Skautská křížová cesta (13. 3. 2016)
Starší zápis: O zlomenou hokejku (21. 2. 2016)

Středa 19. 9. ’18
svátek slaví Zita





Oddílová rada bývá druhé pondělí v měsíci
v 18.30 hod. v klubovně na Mendláku, příští je 8. 10. 2018.

Podporují nás

Jak psát na web

Vytvořil VojťákO webuAdmin • Aktualizace: 18. září 2018 v 6.29