91. oddíl Junáka Brno

Tábor 2016 – Hraničky

15. 7. – 5. 8. 2016

Letošní tábor našeho oddílu jsme měli v zapadlém koutu naší vlasti, na pronajatém tábořišti v místě zaniklé obce Hraničky – Grenzdorf v Rychlebských horách.
V pátek 15. 7. odjelo 28 skautů na své třídenní putování, které jsme začali po vystoupení z autobusu na zastávce Lázně Lipová. Přespali jsme pod vybudovanými přístřešky na kopci v lese nedaleko zastávky. Druhý den po probuzení jsme přes „hory lesy skály“ vystoupali na Medvědí vrch a Ripperův kámen, což pro mnohé, zatížené „plnou polní“ bylo dosti vyčerpávající. Poté jsme již sestupovali po rychlebských stezkách, až jsme se dostali na zříceninu hradu Kaltenštejn. Zde, již dosti znaveni, jsme si prohlédli (tedy ti, co měli dost síly) krásnou památku a poté jsme putovali do místa dalšího přespání u zrušeného lomu Vycpálek. V neděli 17. 8. jsme po probuzení a sbalení věcí došli do Žulové, kde jsme se zúčastnili nedělní mše svaté. Když jsme se poté řádné nasnídali na náměstí, své kroky jsme nasměrovali na Hraničky, do místa našeho tábora. Po příchodu na tábořiště se k nám připojila i početná skupina vlčat, která začínala svůj tábor ranní mší na Starém Brně.
V překrásném prostředí Rychlebských hor jsme prožili tři týdny tábora – odříznutí od světa, s telefonním signálem jen na vyvýšených místech nad táborem. V kolotoči etap celotáborové hry, kdy jsme bojovali za použití mnoha nejrůznějších zbraní proti podlé mocnosti Omega, která chtěla vyhladit lidstvo (– alespoň tak jsem to pochopil já, nezúčastněný, z vyprávění těch, co se lítých bojů zúčastnili) a v mnoha dalších bojových hrách nám tábor rychle utekl. Počasí nám mimořádně přálo, takže jen občasná přeháňka či bouřka nám připomenula, že by při delším dešti mohlo být hůř. Během tábora jsme se zdokonalovali v různých disciplínách – od střelby z luku či vzduchovky, v metání kamenů prakem po vzoru kloučka Davida, po horolezení či slaňování na skalisku pod dohledem zkušených instruktorů. Měli jsme zde fotbalový turnaj, sportovní klání v mnoha neobvyklých disciplínách, hráli jsme lakros, ragby či další pro nás méně známé hry. Někteří hledali a nacházeli v okolních lesích u bývalých usedlostí různé pozůstatky po původním německém obyvatelstvu, od nejrůznějších hrnečků, zapalovačů, pastí, zbytků kachlových pecí až po takřka funkční budík. Však z těchto nálezů byla nakonec pěkná výstavka. Také jsme si užili několikadenní družinové výlety, kdy jsme se učili o sebe plně postarat, a to od plánu trasy, návrhu jídelníčku či jeho realizaci až po nalezení a připravení místa nočního přespání.
Někteří na táboře v šeru nastávající noci složili u slavnostního ohně svůj vlčácký či skautský slib.
Rovněž jsme museli, což bývá tou méně atraktivní součástí skautských táborů, občas v noci vylézt z teplého spacáku do chladné noci na noční hlídku, pomáhat jako služba v kuchyni, škrábat brambory, postarat se o zásobu dřeva na vaření, denně dovážet na dvoukoláku vodu, uklízet si ve stanu či provádět mnoho dalších nepříjemných činností.
Velkou posilou pro nás byla účast na dvou nedělních bohoslužbách, které za námi přijel sloužit o. Jan ze Starého Brna. Zvláště mše pod širým nebem na místě bývalého kostelíka sv. Josefa byla hlubokým zážitkem.
Díky tímto všem, kteří se o tento tábor zasloužili, jak již o jeho přípravu a vedení, nachystání či realizaci mnohých her, pofoukání a ošetření nejrůznějších bolístek, vaření, hospodaření či pravidelné nákupy. A že něco občas zaskřípalo – nebývá vše dokonalé, nechť to je poučení pro další tábory.
Tak to viděl ze svého pohledu Vašek. Je pravděpodobné, že pohledy dalších účastníků byly poněkud odlišné.

Vašek

Novější zápis: Tábor Hraničky 2016 – zápisy účastníků (15. 7. – 5. 8. 2016)
Starší zápis: Poslední schůzka Hnědé šestky (27. 6. 2016)