Znak Junáka

91. oddíl Junáka Brno

Jednadevadesátka – katolický chlapecký skautský oddíl

Liliový kříž

Tábor Hraničky 2016 – zápisy účastníků

15. 7. – 5. 8. 2016

Ti pilnější vepsali svoje zážitky do zápisů, takže i Vy můžete uvidět tábor z jejich perspektivy. Deník od téměř nejmladšího účastníka Vény, který dokázal každý den poctivě sepsat svoje prožitky, si zasloužil samostatnou stránku.

Pátek 15. 7.

Je 14:45 a skauti 91 oddílu se sešli na Hlavním nádraží v Brně. Po srazu jsme odjeli vlakem do Zábřehu. Cesta byla dlouhá a nudná. Většina lidí byla unavená a spala během cesty. Ze Zábřehu jsme přestoupili na autobus do Jeseníku Lázně. Po dlouhé úmorné cestě jsme vystoupili z busu. Cesta na místo, kde jsme spali jsme našli rozebranou železnici. Když jsme dorazili k lesu, kde jsme spali, tak jsme si nabrali čistou vodu. Jak jsme dorazili, dali jsme si nudle s mákem, postavili přístřešek a šli na kutě.

Koláč

Téměř ve tři odpoledne se všichni skauti i skorem skauti sešli na Hlaváku. Tam se vyřešily všechny organizační věci, Vojťák s Jankem nakoupili a už jsme vyjeli vlakem. Po cca 2 hodinách jízdy vlakem jsme přestoupili na autobus, kterým jsme jeli taky asi 2 hodiny a který nás dovezl až do Lipové. Odtud jsme co nejrychleji došli na jeden kopec, kde jsme všichni postavili přístřešky, uvařili těstoviny s mákem, došli pro vodu a nechali odpočinout (nejen) svým nohám.

Jožka

Sobota 16. 7.

Ráno jsme vstali něco kolem 7:00 hod. Než jsme vstali, uplynula dlouhá doba. Než jsme se nasnídali, zbytků od večeře a tím, co nám maminky nabalily, uplynula doba velmi dlouhá, Po sbalení celt jsme vyrazili z Lázní Lipová k Medvědímu kameni, kde byl výhled na celé pohoří Rychlebských hor. – nedokončeno

Koláč

Ráno, jak jsme se probudili, sbalili jsme sebe i přístřešky, nasnídali jsme se těstovinama ze včerejška nebo tuňákem s chlebem a vyrazili jsme nejprve k nádraží, potom k jeskyním (okolo kterých jsem mimochodem šel na mé škole v přírodě). Tam to teprve začalo: odbočili jsme doprava a stoupali a stoupali. Námaha, ale krásné výhledy, stoupám s odměnou. Péťa Pospíšil měl potíže s místem na foťáku, ale jinak bylo vše v pohodě. Po této cestě prolínané zastávkami nás čekala vyhlídka Medvědí kameny. Tam jsme objevili borůvky a šli směrem na Ripperův kámen. Tam jsme si dali oplatky a šli pro vodu nejprve k jednomu prameni, který ale jen kapal a proto potom k druhému, který nám už vodu dal. Potom jsme šli dolů a zase nahoru, přičemž jsme zjistili, že si máme vymyslit k našemu jménu přídavné jméno, které začíná na stejné písmeno, jako jméno a že starší skauti začali blbnout s „Bredem“. Za chvíli jsme dorazili na místo, kde jsme se naobědvali a zahráli si hry s těmi přídavnými jmény. Potom jsme vyrazili dál od naučné stezky, u které jsme obědvali. Další cestu si pamatuji, ale nevím, jak se to tam jmenovalo. Šli jsme směrem k Vycpálkovu lomu a cestou někteří sbírali velmi potřebné věci, lezli po balíku, objevili mateřídoušku a kradli Jankovi hůl, kterou si uřezal. Nakonec jsme k lomu ale došli. Postavili jsme přístřešek, umyli jsme si nohy, uvařili večeři (bram. kaše s masem, kterou Dan odmítal jíst) a snědli ji, vyčistili jsme si zuby (někteří bohužel v přístřešku) a šli spát.

Jožka

Neděle 17. 7.

V neděli jsme se společně s vlčaty sešli na mši na Mendláku. Od tama jsme šli na hlavní nádraží Brno. Pak jsme jeli vlakem asi 2 a půl hodiny a přestoupili jsme na autobus. Tím jsme jeli asi hodinu. A na konec jsme jeli zase vlakem a to půl hodiny, před náma bylo ještě 10 km pěšky. Do tábora jsme dorazili kolem 6. hodiny.

Kuba-Otazník

V neděli jsme měli sraz u kostela na Mendláku. Byla mše. Pak jsme šli na Hlavní nádraží. Jeli jsme vlakem, pak autobusem a motorákem. Pak jsme došli 10 kilometrů do tábora. Tam jsme se vybalili. Pak jsme šli spát.

Marek

Pondělí 18. 7.

Nějakou dobu po nástupu jsme se rozdělili do několika skupinek do CTH. Po obědě a poledňáku bylo CTH. CTH bylo o tom, že v těch 4 skupinkách jsme se snažili najít různý kódy. V tom nás mohli zastavit nepřátelé. Nakonec to vyhrál Klíště, 2. Mamut 3. Kuba a 4. Emil.

Otazník

Ráno bylo poněkud drastické, jelikož se naši rádci rozhodli nám udělat rozcvičku, na kterou nejspíš nezapomeneme (s bonusem ukázání cestu ke studánce). Po náročné rozcvičce jsme si šli vyčistit zuby a šli na snídani. Po snídani následoval jako obvykle nástup, na kterém jsme se dozvěděli program dne aneb zvelebování tábora. Dále následovala svačina a po ní jsme dále zvelebovali. Pak byl jako vždy oběd, po kterém byl polední klid. Po „poledňáku“ jsme se oblékli do etapového oblečení (indiánský kostým). Potom jsme vešli do jídelny, kde jsme se rozdělili do 4 skupin, po rozdělení následovala 1. etapová hra s názvem Průzkum hor, kde šlo o to, abychom našli co nejvíce papírků s kódem, zapsali si je a přitom nás nesměl chytit a zabít žádný člen nepřátelského kmene. Ke konci přišel déšť, který nás přinutil vlézt si do stanu nebo do jídelny. Jak déšť přestal, následovala večeře a po ní táborový oheň, kde jsme zpívali písně a předali hnědé šátky novým skautům Na konci jsme šli spát.

Šimon a Pavel

Po té, co jsme dorazili všichni zdraví, ale unavení do tábora, rozdělili jsme si zavazadla a stany, přišli jsme do stanu a okamžitě usnuli. Další den začal rozcvičkou, kde jsme se dozvěděli, kam budeme chodit pro vodu s dvoukolákem, když budeme pomalí a nevstaneme. Po snídani a nástupu jsme vytáhli sekery a začali jsme dělat žebřík k barelu, kde byla voda na umývání rukou. Poté jsme se rozdělili do týmů s pomocí našeho Šamana. Zahráli jsme si první etapovku a náš žebřík byl podroben první zkoušce (Ondra).

Lukáš

Úterý 19. 7.

Po nástupu jsme se Svištěma dostali za úkol dělat podlážky do stanu na kufry. Šlo to hodně blbě, protože bylo po dešti, tak všechno dřevo bylo mokrý. Po obědě jsme měli etapu. Tam jsme se měli snažit zabít šamana Omegy. Nakonec oni utekli do portálu. Ale nechali Janka, aby nás zdržel a oni mohli utéci do portálu. Po etapě jsme hráli různé hry.

Otazník

Ráno nám slibovali další rozcvičku, na kterou nezapomeneme, ale nakonec jsme jen běželi za stany, udělali v kruhu pár cviků a běželi zpátky. Následovala snídaně a po ní nástup, na kterém jsme se dozvěděli program dne. Program dne začal bramborovými hrátkami, po kterých následovala Jankova hra plížení, kde jsme měli za úkol se schovat a ostatní nás měli najít. Pak jsme se posilnili svačinou a následoval lakros, kde jsme měli pěnový míček za pomocí pálky připomínající badmintonovou raketu dostat do brány. Pak následoval oběd a po něm polední klid. Na konci poledňáku nás svolali na etapovou hru, kde jsme měli za úkol vyzabíjet nepřátelský kmen Omega. To se nám ale nepovedlo, jelikož nám kmen Omega utekl do portálu a my je nestihli zabít (ale myslím, toto byl účel hry je zahnat do portálu). Pak jsme se vrátili do tábora na svačinu a po posílení následoval program střelnic, kde jsme stříleli ze vzduchovek a luků. Poté bylo osobní volno, ve kterém jsme vytáhli boxerské rukavice a začali se boxovat, bylo to dost fajn. Po osobáku byla večeře, po ní další osobní volno., ve kterém se hrálo ragby a potom jsme šli klasicky spát.

Šimon a Pavel

Středa 20. 7.

Ráno jsem měl hlídku. Pak byl nástup. Pak jsme si vyráběli cedulky. Přitom byla svačina salát. A pak byla Etapová hra. Potom byl oběd. Teď jsme si vyráběli hudební nástroj. Pak byla večeře. Pak byl večerní nástup. Pak jsme si četli. Pak byla večerka. A pak jsme šli spát.

Juda

Neděle 24. 7.

Ráno jsme se probudili Jankovou kytarou a šli na WC. Potom jsme šli na rozcvičku. A pak byl nástup. Vyvěsili jsme českou vlajku a byla snídaně. Po snídani bylo bodování stanů a pak bylo chvíli volno. Potom jsme šli na výlet. Když jsme přišli z výletu, byl čas na oběd a tak zhruba za 5 minut byl oběd. Potom polední klid a pak družinový program, potom byla dobrá večeře a suprové čtení Kaji Maříka. Potom nám skauti zazpívali večerku.

Vojta U.

Pondělí 25. 7.

Hned jak jsem se probudil, uslyšel jsem, jak Janek hraje na kytaru. Pak jsme se vydali na rozcvičku. Po rozcvičce jsme hráli hru Věci z minulosti. Hra probíhala takto: pobíhali jsme od ešusu k ešusu a vyhráli jsme desky, hřebíky, hilzny a plech. My jsme byli hrozně uběhaní a já jsem měl promočené boty. Pak jsme hráli šachy. Takové divné šachy, byl tam sekerník, dýkovník, střelec, štítovník a hlavní dáma. Byl jsem poprvé sekerník a podruhé dýkovník a pak byl oběd. Už nevím, jaký, ale dobrý. Po obědě jsme šli na chystat hru Minihelp. Odvedli nás vlčata na nějaké místo v lese. Namaskovali jsme, jako že do našeho letadla narazilo ufo a já jsem měl spálené předloktí. Pak pro nás přiběhli skauti a ošetřili nás a odvedli do tábora, ale nebylo to tak lehké, chytali je vojáci, mě ošetřil Kuba Lunzar a odvedl mě Jožka po cestě jsme potkali mimoně. Jožka mě řekl, že když se nás dotkne, tak umřeme a nechali nás. Jožkovi jsem po cestě 1× omdlel, bylo to super, pak jsme šli za Vojťákem, ale mě se hrozně chtělo na latrínu. A potom mě Vojťák zkontroloval, ale náplasti byly v ráně, takže to ošetření Vojťák neuznal za vhodné. Pak jsme měli svačinu (perník) a hráli jsme hru a pak už byla večeře a šli jsme spát.

Matouš

Hned jak jsme se probudili, Janek zahrál budíček. Pak jsme běželi na rozcvičku. Pak jsme se převlékli do sportovního na hru, co byla z minulosti. Sbírali jsme stříbrné desky a hřebíky a ještě počítačové součástky. A nábojnice, které jsme prodávali bohům minulosti. Pak jsme hráli šachy, které probíhali takto: každý tým hrál s osmi členy. Na krajích stáli sekerníci, vedle nich dýkovníci. Vedle nich střelci. Vedle střelce na pravé straně stál obránce a vedle něho stál kapitán, který rozhodoval o pohybu ostatních. Pak jsme odešli s Jankem do lesa, tam jsme se namaskovali, že jsme zranění a nakažení radioaktivitou. A po dvaceti minutách přišli skauti. A začali nás ošetřovat a odvádět do tábora. Pak byla večerka.

Fanda

Středa – pátek 27. – 29. 7. – Trojdeňák Zelené šestky a Jelenů

Na našem skautském táboře máme takový zvyk, že s družinou vyrazíme někam na 3 dny. Tento puťák neboli trojdeňák jsme měli naplánovaný jakýsi okruh. První den jsme šli 15 km, druhý den 10 km a poslední den 15 km. První den jsme ze začátku šli dlouhou zdánlivě nekončící krajinou, kde sem se na slunci pekl jako na rožni. Když jsme však došli pod ochranu stínu lesa, byla cesta pohodlnější. Najednou jsme byli u kakéhosi hradu neboli zříceniny. Natáhli jsme si plachtu mezi dva stromy a dali si svačinu (oběd). Když jsme došli na jedno místo, družina Jelenů však se rozhodla, že zde nebudem. Druhý den jsme šli nějakým městem a potkali jsme Hnědáky a prošli jsme lesem borůvek, kde jsme se taky ztratili. Vyslali jsme tedy lidi s vysokým orientačním smyslem. Nakonec jsme cestu našli. Nakonec jsem si samou radostí při slaňování roztrhl nožičku a tak má naše historie šťastný konec.

Veverka

Tábor

Byli jsme na táboře, kde jsme hráli různé hry. Například šifry, taky etapy. Lezli jsme po skalách a taky jsme slaňovali. Veverka při lezení si roztrhl nohu. Mašličkovali mu to 7 stehů.

Vojta

fanda kuba otaznik lukas vena veverka

Novější zápis: Tábor Hraničky 2016 – Vénův deník (17. 7. – 5. 8. 2016)
Starší zápis: Tábor 2016 – Hraničky (15. 7. – 5. 8. 2016)

Pátek 29. 3. ’24
svátek slaví Taťána
Velký pátek





Podporují nás

Jak psát na web

Vytvořil VojťákO webuAdmin • Aktualizace: 8. března 2022 v 0.44