91. oddíl Junáka Brno

Soumrak Lordaeronu

19.–21. 5. 2017

Polnice troubí na poplach, vojsko se šikuje, vesničané zahazují motyky a běží se schovat. Kdesi na jihu se otevřel portál a vojsko Hordy zelených krvelačných orků postupuje lidskou zemí. Gilneas, bohaté království Aliance, potřebuje bojovníky do svých elitních řad. Družina Lišáků neváhá a vyráží zachránit lidskou říši.

Lišácká destrukčnost volala po nějakém smysluplném využití a dlouho jsme měli vyhlédnutou právě skautskou bitvu Soumrak Lordaeronu na motivy počítačové hry Warcraft: Orcs and Humans. V pátek 19. května jsme se tedy sešli na hlavním nádraží s batohy ověšenými válečnou výstrojí. První nepřátele jsme potkali hned v autobuse z Olomouce. Byli to dva trollové v civilu, ale ustoupili početní převaze a přátelsky nás doprovodili do tábořiště blízko Doloplaz u Olomouce. Po postavení přístřešku a nezbytných opravách výzbroje jsme vyrazili s našimi zbraněmi ke schválení. Bez výjimky prošly, a tak jsme se mohli oddat tréninku. Když se nám povedlo úspěšně zničit můj štít, odebrali jsme se raději do čajovny U Neprovdané nevěstky, kde jsme nad kostkami strávili zbytek večera. Ukolébavkou nám byl řev a smích od vedlejšího stanu a my jsme se jenom uklidňovali, že třeba naši spolubojovníci stejně dobře jako pijí i bojují.
Cvrlikání staré Nokie nás probudilo do bitevního dne. Rychle jsme posnídali, ustrojili se do zbroje a vydali se hledat našeho maršála. Nalezli jsme ho obklopeného Gilneaskou šlechtou v cylindrech. Janek byl hned povýšen na jednoho z velitelů a všichni jsme byli vřele přijati do řad jeho vojska. A zanedlouho to začalo…
Začali jsme obsazovat města, farmy a doly, získávat lepší výzbroj a především bojovat. Horda neměla žádnou šanci. Pokoušela se dostat k našemu hlavnímu městu přes řeku, byla rozprášena. Pokoušela se prolézt horskými průsmyky, byla na hlavu poražena. Pokoušela se dobýt elfské lesy, byla odražena a pobita. A Aliance naproti tomu sílila. Janek se stal Janem, prvním rytířem z Gilneasu a byl přijat mezi šlechtu, Adam byl taktéž povýšen do rytířského stavu. Večer, vyčerpaní celodenním bojem, ale spokojení s jeho výsledky jsme odcházeli do tábořiště. Společně s našimi celodenními nepřáteli zelené pleti jsme si na ohni uvařili svoje rizoto a zhodnotili výsledky boje. Po večeři někteří z nás neodolali pozvání do arény a změřili svoje osobní šermířské a lučištnické schopnosti s ostatními. Adam byl v prvním kole zastaven samotným maršálem Gilneasu, Janek se prosekal až do kola druhého. Lukem pak vyřadil Kryštof Mamuta a Janka a skončil na druhém místě za elfským lukostřelcem Konrádem. U Nevěstky jsme moc dlouho nevydrželi. Natáhli jsme se pod naši plachtu a spali jsme jako zabití.
Nedělní ráno začalo Adamovou spacákovou rallye Karimatka-Štěrková cesta-Kopřivy. Když už jsme ho konečně dostali ze spacáku, byl nejvyšší čas chystat se na závěrečnou bitvu. Po zkušenostech se včerejším bojem Hordy jsme si říkali, že to zvládneme s jednou rukou za zády. Když jsme ale viděli, kdo všechno se k Hordě přidal z nestranných postav a když jsme zjistili, že budou pouze bránit pevnost, rychle nás přešel smích. Bude to boj až do konce. A bitva začala…
Honzík s ostatními ženisty vyhodili do povětří jednu z hradních zdí, ale přesto se Horda bránila zběsile. Za každého zabitého obránce nastoupili dva další. Zelení válečníci neznali slitovaní a jejich rány na nás pršely ze všech stran. Mnoho z nás si ani nevšimlo, jak se stalo, že hradní zástava padla. Horda byla poražena. Aliance zvítězila!
Už se jenom rychle sbalit a honem na autobus. Při zpáteční cestě jsme otestovali kapacitu linkového autobusu neznámého typu. Zatížen třiceti bojovníky, dvěma kočárky a spoustou civilistů ještě jede a je v něm místo. V autobuse z Olomouce do Brna už taková zábava nebyla, to jsme spali. Ještě triumfální pochod vítězů Vaňkovkou a Letmem ke svatým Janům. Na mši svaté jsme poděkovali za spoustu zážitků, šermu a Boží ochrany po celý víkend.

Petr

Novější zápis: Výlet Ostřížů na Nové Mlýny (20. 5. 2017)
Starší zápis: Skautská pouť do Bořitova (22. 4. 2017)