Znak Junáka

91. oddíl Junáka Brno

Jednadevadesátka – katolický chlapecký skautský oddíl

Liliový kříž

První víkendovka Jelenů

26.–28. 5. 2017

Pátek 26. 5. 2017
Ve tři hodiny odpolední se sešli členové družiny Jelenů na nádraží v České. Rozdali jsme si potraviny, a vtom jsem si vzpomněl, zda jsem si vzal poměrně důležitou věc – klíče od chaty, na které se plánujeme utábořit. Stavil jsem se tedy ještě rychle domů a zjistil jsem, že klíče jsem si naštěstí do batohu nabalil. Netrvá dlouho a k nádraží přijíždí vlak. Nastupujeme. Za chvíli přichází průvodčí a my si kupujeme jízdenky. Jak jsme potom zjistili, průvodčí nás na Jiráskově lístku pořádně ošulila.
Po třičtvrtěhodině dojíždíme na nádraží v Křižanově. Dokonce nám zahráli znělku. To už ale vycházíme na chatu. Jdeme kolem sila, potom do lesa. Dotazy, jak je to ještě daleko, jsou stále intenzivnější. Docházíme ke krmelci, to ale není náš dnešní cíl, a tak jdeme dál. Zanedlouho už stojíme u chaty a šťastně odmykáme a větráme.
Po ubytování se zde, převlečení se z krojů a vysbírání potravin kluky seznamuji se svatou Zdislavou, která nás po tento víkend bude provázet. Posléze jdeme prozkoumat okolí. Cestou se strefujeme do stromů či hrajeme schovku a po ujití nějakého toho úseku mají kluci za úkol doběhnout zpět na chatu.
Když už jsme u chaty všichni, odmykám a už se pouštíme do přípravy večeře. Škrábeme brambory, ty se za chvíli už vaří společně s masem a nakonec vyděláváme očekávaný výsledek, který je roven naší večeři. To už je tma, když se za párou z hrnce prosvětlujícího světla svíčky pouštíme do večeře.
Po vyčištění zubů a s pocitem sytosti se ukládáme na kutě.

Sobota 27. 5. 2017
V sedm ráno zní budíček, všichni vylézají z pelechů a v trenkách běží ven na rozcvičku. Ta je trošku delší, ale vždyť neuškodí, když se procvičíme v sebeovládání a část rozcvičky uskutečníme v nepříliš voňavém vzduchu. Po návratu z rozcvičky připravujeme snídani a za chvíli již sedíme u stolu každý s hrnkem čaje a chlebem namazaným marmeládou v ruce. Nasnídáme se a balíme si věci na výlet. Po zavření okenic a zamčení chaty vycházíme na trasu výletu, Vašek na nádraží v Křižanově Lukynovi naproti.
Cestou probíráme, jaká rostlina se na co používá a dále jaké známe druhy kamení. Zrovna probíráme turmalíny a já oznamuji: „Tak, kluci, teď jsme chvilku šli po kružnici. Ve středu této kružnice Najdete skutečné turmalíny.“ Kluci se rozbíhají a po chvíli již jsme na kýženém místě. Každý nasbírá pár kamínků a už se rozbíháme k potůčku, kde zpočátku rýžujeme a nalézáme věru dobré úlovky, potom spíše stavíme hráze. Uplyne nějaká doba, ještě chvíli tady rýžujeme a stavíme hráze a posléze vyjdeme zase dál.
Po loukách a lesích jdeme přes Cyrilov, dále na kopec Na Nivách. Tam se zastavujeme, svačíme jablka a zjišťujeme, že paštiku jsme nechali v sklípku na chatě. Po chvíli hrajeme v mlází plíživku. Vydáváme se k blízkým vysílačům. U nich si trénujeme·zori­entování mapy bez použití busoly. Naše cesta pokračuje okolo lomu. U něj pozorujeme těžební stroje a přes hromadu štěrku se skokem dostáváme ven.
Po chvíli už stojíme v Horních Borech u kostela a dáváme si oběd, kterým původně měl být chleba s paštikou a cibulí, jenomže poněvadž jsme na chatě zapomněli paštiku, jíme jen suchý chleba s cibulí, čirou náhodou přesně tak, jako skauti z našeho oddílu před 70 lety. Když už jsme najezení, hledáme místa ze starých fotek a tyto fotky fotíme znovu, akorát s jinými členy.
Pokračujeme v chůzi směrem k Těšíkovu rybníku, poblíž kterého měl náš oddíl vůbec první tábor. Voda rybníku je skvělá, a tak se vrháme do vody a chvíli se koupeme. Potom už vylézáme z vody a jdeme prozkoumat, kde byl přímo tábor. Teď už tam stojí tábořiště. Na tábořišti Lukáš zjišťuje, že zde jednou byl. Rozhodujeme se, že jsme se vynadívali dostatečně a vracíme se tedy do Horních Borů. Tam se rozhodujeme, že nás do Cyrilova povede Veverka.
Veverka se sice trochu vrací a někdy se nemůže rozhodnout, kam dál, ale vede nás vesměs dobře. Tentokrát nejdeme přes lom, ale po silnici, poněvadž je to kratší. A Veverka nás opravdu vede správně, tudíž netrvá dlouho a stojíme v Cyrilově. Svačíme sušenky, a poněvadž přichází nějaká malá holka loudit po nás sušenky, raději odcházíme.
Jdeme lesem k turmalínům, protože jsou kluci zvědaví, jak to dopadlo s jejich hrázemi. Po chvíli ale hráze opouštíme a stavíme kostely po vzoru sv. Zdislavy. Potom se už vydáváme na chatu.
Docházíme na chatu, odemykáme a už se pouštíme do přípravy večeře. Tentokrát to je rýžoto. Dnes večeříme za světla a hodně nám chutná. Umyjeme nádobí, a poněvadž někteří (tzn. skoro všichni) ještě mají hlad, každý dostává půl špekáčku, opéká si jej a následně jí. Potom si všichni částečně balíme věci, čistíme si zuby a nakonec uléháme s informacemi o zítřku.

Neděle 28. 5. 2017
Ráno nás probouzí budíček a honem se pouštíme do úklidu. Za chvilinku před chatou už stojí srovnané krosny a my se pouštíme do snídaně – buchet a kakaa. Mňam! Jen se po tom zaprášilo. Po umytí nádobí už zametáme a rozdělujeme potraviny na cestu. Když je vše zameteno, uklizeno a umyto, zamykám chatu a děláme závěrečné foto. Je právě osm hodin, když odcházíme.
V Dobré vodě se zbavujeme odpadků. Potom se napojujeme na silnici do Křižanova a zjišťujeme, že jsme na chatě nechali hrnek s čajem. Už nemá cenu se pro něj vracet, takže jdeme dál. Zvony Křižanovského kostela tak trochu pochmurně odbíjejí devátou hodinu a my stojíme před Křižanovským kostelem s úmyslem si to tu trochu prohlédnout. Není to ale tak jednoduché, poněvadž protože je zde pouť, jakýsi pán nás zve, abychom si sedli na lavečky. Toto pozvání přijímáme – alespoň probereme následující trasu, o nabízené pochutiny ale nestojíme, poněvadž jsme snídali. Něco před půl jedenáctou si odkládáme batohy v kostele a přesouváme se k památníku sv. Zdislavy, ke které je dnešní zdejší pouť. Za chvíli přichází průvod ministrantů a kněží a jsou krátké litanie, po kterých se spolu s průvodem přesouváme do kostela. Na konci mše sv. k nám sestupuje kněz s omalovánkou sv. Zdislavy, abychom ji přinesli mladším sourozencům.
Po mši sv. se vydáváme směrem na nádraží Křižanov, které je v Kozlově, radši se co nejrychleji rozloučíme s postarší paní, která prý byla skautka, a hned jak jsme mimo Křižanov, se převlékáme z kroje do civilu. Za chvíli objevujeme rybník a rozhodujeme se, že zde uvaříme. Odkládáme si batohy, běžíme pro chrastí a za chvíli již plápolá ohýnek. Veverka už váže trojnožku, Jirásek vytahuje kotlík a dává do něj vařit vodu. Lámeme těstoviny, krájíme sýr a česnek, a poněvadž krom Týpka, který má dnes funkci topiče nemáme co dělat, Lukáš si bere prkýnko, pouští jej na vodu a rozdělává na něm oheň. Jakmile se nám špagety uvařily a maso do nich usmažilo, sypeme do nich sýr a česnek a po společné modlitbě si na tomto pokrmu pochutnáváme. Dojídáme, následně čistíme kotlík a uklízíme po sobě ohniště.
Vycházíme opět stejný směrem. Praží slunce, ale chvíli před třetí hodinou odpolední docházíme na nádraží, kupujeme si lístky (tentokrát správné) a s blížící se dobou příjezdu vlaku na nádraží jdeme na perón. Konečně slyšíme syčení vlakových brzd a nastupujeme do našeho vlaku.
Cestou si povídáme o všem možném i nemožném. Po nějaké době každý dostává jablko s Tatrankou a zahryzává se do něj. Za chvíli jsme v Kuřimi a sundáváme si batohy, v České se loučíme s Vaškem a vystupujeme z vlaku. Na nádraží na někoho čekají rodiče, na někoho ne, každopádně domů každý jdeme s hlavou plnou vzpomínek.

Jožka

Puťák do okolí Křižanova

V pátek 26. května léta Páně 2017 ve svátek svatého Filipa Neri, kolem patnácté hodiny jsme se plni očekávání sešli na nádraží v České a 15:14 vyjeli směr Tišnov a Žďár nad Sázavou.

Den první
Vystoupili jsme sice v Křižanově, ale jen podle jména nádraží, město samotné bylo odtud značně daleko. Vedeni okolí znajícím Jožkou a map nastudovaným Vaškem jsme se doplahočili k chatě kde jsme se převlékli z krojů, ubytovali, odevzdali v České rozdělené zásoby, nasvačili se a pustili do přípravy večeře. Oloupali jsme brambory a uvařili jsme si je s úzeným. To byla dobrota. Těšíce se na zítřejší výlet jsme spokojeni a syti usnuli.

Den druhý
Ráno kolem osmé hodiny v svátek svatého Augustina z Canterbury, tedy v sobotu 27. května jsme posnídali chléb s marmeládou a čajem a poté vyrazili nalehko na výlet. Vašek si vzal klíče od chaty a vyrazil na křižanovské nádraží, aby vyzvedl Lukáše, do té doby s námi nepobývajícího. My jsme mezitím vyrazili do lesa a Jožka nám ukázal dvě známá naleziště turmalínů. Pustili jsme se do rýžování v protékajícím potoce a po pár minutách se už ukázaly první objevy. Mezi mnoha křemeny a růžovými slídami se náhle ukázali nejen černé, ale i růžové, zelené „melounové“ tedy růžovo-zelené. Při čekání na Vaška s Lukynem jsme si začali stavět hráze a objevovat krom spousty blešivců potočních jakési netvůrky. Netrvalo dlouho a Vašek s Lukášem už přišli. Vůbec se nám od hrází nechtělo, ale nakonec jsme se přece jenom sbalili vyšli směrem Horní Bory. Přes lom a hromady štěrku jsme se dostali do Borů. U kostela jsme se asketicky nasvačili, respektive naše paštika zůstala ve sklípku na chatě a tak nám zbyl pouze chleba s cibulí. U kostela a po vesnici jsme se fotili tématicky podle fotek z roku 1947, kdy zde byl první tábor našeho oddílu. Pokračovali jsme dál, u Těšíkova mlýna jsme se vykoupali a došli jsme na to památné místo. Místo, kde se téměř před sedmdesáti lety konal tábor nově vzniklého 91. oddílu pod Fakirovým vedením. Cestou zpět jsme si v Cyrilově dali svačinu – sušenky, které se po nás jedna upovídaná a brouky sbírající
holčička snažila vyloudit. Zastavili jsme se ještě u našeho rýžoviště a taky trochu hrázoviště a začali stavět kostely „pro skřítky“. Po výborné večeři – rizotu jsme šli poměrně brzo na kutě.

Den třetí
V neděli 28. května ve svátek svaté Ubaldesky jsme vstávali již o půl sedmé a hned jsme se pustili do úklidu. Nasytili jsme se makovci, tvarohovými záviny a kakaem. Potom jsme se definitivně sbalili a vyrazili raději mnohem dříve na mši. V Křižanově zrovna byla svatozdislavská pouť a tak jsme se nenudili. Tamější farníci nás pohostili limonádou a přede mší jsme si ještě stihli prohlédnout nádherný pomník svaté Zdislavy. Po mši jsme vyrazili k jednomu ze zdejších rybníků a uvařili si báječné nudle s Týpkoomáčkou. Vše jsme dojedli, uklidili a když jsme došli na nádraží, nezbývalo než jen nastoupit do vlaku a hurráááá domů. Byl to krásný víkend a moc za něj Vaškovi, klukům, ale hlavně Jožkovi děkuji.

Jirásek

Jak jsem byl s Jeleny na výpravě

Přišel čas, kdy z vlčat Zelené šestky vyrostla skautská družina Jelenů a ta si naplánovala svoji první víkendovou výpravu. A jak si poradili? Rádce Jožka využil rodinné nemovitosti svých prarodičů a pozval nás na chatu u Křižanova. Rovněž naplánoval jídelníček i program celého víkendu. Blízkost Křižanova ho inspirovala k prohloubení znalosti o svaté Zdislavě, která nás provázela celý víkend. A protože nedaleko se nacházelo první tábořiště 91. oddílu, kde před 70 lety bratr Fakir za Těšíkovým rybníkem u Horních Borů se členy nově vzniklého oddílu dělali také první krůčky v táborové a skautské praxi, vydali jsme se po jejich stopách i my. A dokonce jsme našli i místa, kde se před 70 lety členové zvěčnili na fotografiích. Kluci si rovněž narýžovali něco polodrahokamů, postavili (a opět zbořili) několik hrází na potoce, vykoupali se v rybníce a v neděli se zúčastnili poutní mše ke cti sv. Zdislavy v Křižanově. Na posilnění k tomu vařili výborná jídla. Bylo mi ctí tuto skautskou partu doprovázet.

Vašek

2017-05-26  vikendovka Jelenu 02 2017-05-26  vikendovka Jelenu 04 2017-05-26  vikendovka Jelenu 06 2017-05-26  vikendovka Jelenu 07 2017-05-26  vikendovka Jelenu 09
2017-05-26  vikendovka Jelenu 15 2017-05-26  vikendovka Jelenu 19 2017-05-26  vikendovka Jelenu 20 2017-05-26  vikendovka Jelenu 20 - 1947-07, 2017-05-26  vikendovka Jelenu 25
2017-05-26  vikendovka Jelenu 25 -  1947 2017-05-26  vikendovka Jelenu 33 2017-05-26  vikendovka Jelenu 37 2017-05-26  vikendovka Jelenu 85 2017-05-26  vikendovka Jelenu 88
2017-05-26  vikendovka Jelenu 90 2017-05-26  vikendovka Jelenu 94 2017-05-26  vikendovka Jelenu 95 jozka

Novější zápis: Víkendovka Hnědé šestky (26.–28. 5. 2017)
Starší zápis: Výlet Ostřížů na Nové Mlýny (20. 5. 2017)

Středa 23. 5. ’18
svátek má Vladimír





Příští oddílovka:
V pondělí 11. června 2018 v 18:00 hod. v klubovně na Mendláku

Podporují nás

Jak psát na web

Vytvořil VojťákO webuAdmin • Aktualizace: 23. května 2018 v 5.47