91. oddíl Junáka Brno

Putovní tábor roverského kmene Hádes

8.–25. 7. 2017

Osoby a obsazení:

Janek Oujezdský – vedoucí, nyní bez kozlí bradky, v zeleném
Jakub Oujezdský (Ouje) – psychopat, fotograf, opustil tábor v Heřmanči
Honzík Malý – kuchař a gremlin
Kryštof Kořínek (XY) – prošedivělý lukostřelec, kašpárek
Vojta Mikulášek (Mamut) – autokanibal, zástupce fotografa, také kašpárek
Adam Strýček – rákosník a troll s květákem na hlavě, též kašpárek
Petr Hanák – hospodář, pisálek, vrchní popoháněč

I. Etapa: Ve znamení komára

8. července se na hlavním nádraží v Brně sešla zvláštní skupina šesti lidí s velkými batohy na zádech, která si tehdy ještě říkala družina Lišáků. Bylo docela pozdě na to, aby se připojili k táboru jednadevadesátky, ale to neměli ani přinejmenším v úmyslu. Chtěli nechat plameny druhé světové války za zády a jejich cíl byla několik stovek kilometrů vzdálená Lomnice nad Lužnicí na Třeboňsku.
V 13:47 jsme stanuli na začátku cesty. Před námi bylo takové množství kilometrů, které jsme si ani nedovedli představit. Nenechali jsme se ale zastrašit a vykročili pravou nohou na dlouhou pouť. Během první etapy jsme odhalili pravou tvář Třeboňska. Nejeden z nás se nechal zmást pohledem na mapu. Představovali jsme si modré rybníky vybízející ke koupání, zelené háje a louky. První den nám otevřel oči a odkryli jsme klamnou roušku tohoto kraje. Z modrých rybníků se staly hnědé bahňáky, ze zelených hájů bažinaté komáří porodnice, to všechno propojené sítí asfaltek pro cyklisty. Upadali jsme do beznaděje, jednou se dokonce mluvilo o Brně. Pak přišel Staňkovský rybník, poslední rybník Třeboně, z jehož vod jsme se vynořili jako noví lidé. Třeboňsko bylo skoro za námi a na dohled Česká Kanada,

II. Etapa: Grázl, hrad a kniha

Šlo se nám o mnoho lépe, když jsme nechali třeboňské rybníky hnít za svými zády. Šlo se nám tak pěkně, že jsme se rozhodli odklonit od plánované trasy po modré značce a odbočit za vidinou bunkrů, zřícené kaple a staré pískovny. Docela rychle se nám povedlo zabloudit, ale bylo to pro nás jen dobré. Kdyby nebylo této navigační nepřesnosti, nikdy bychom nestrávili nezapomenutelnou noc na vrcholcích Hamerských skal.
Po nakupování v Nové Bystřici jsme se mohli důvěrně seznámit s novou spolucestující: cestou slavného loupežníka Grasela. Opravdový grázl byl totiž ten, kdo ji vytyčoval. Snad jen náhodně rozhazoval značky po lese a obvzláště si liboval v ostružinových houštinách. Jeden naplánovaný kilometr po Grázlovce – tři kilometry ve skutečnosti.
Jedním ze zlatých hřebů měla být návštěva zříceniny hradu Landštejn. Nezklamala a prolezli jsme ji od sklepení po věž. Pak v pátek nás čekala dlouhá noc. Nejprve jsme pomáhali 35. oddílu Panterů z Bystrce s etapou a na ni pak navazovala naše vlastní noční hra. Tajemné dopisy nás zavedly ke strašidelnému zámku v Českém Rudolci, na hřbitov za vesnicí, kde jsme našli knihu Šílenství a nakonec v závěrečném souboji porazili temný přízrak.

III. Etapa: Zrození Hádu

Od zmoknutí nás zachránila pohostinnost Panterů, na jejichž tábořišti jsme strávili pěkný den. O poledním klidu jsme se sesedli k poradě, která měla za cíl vytyčit další směr naší cesty. V původním plánu figurovala nezajímavá placka za Dačicemi korunovaná Třebíčskou pouští. Místo toho jsme se rozhodli pokračovat na sever Javořickou vrchovinou do Třeště.
Od dalšího školního roku bude družina Lišáků tvořit samostatný roverský kmen a každý kmen potřebuje jméno. Důstojné, výstižné a originální jméno. Hádes, napadlo nás. Řecké podsvětí. Hádes. Hádes. Převalovali jsme to slovo na jazyku. Což o to, zní to pěkně, ještě by to chtělo nějakou symboliku… Hlubina, kam se každý bojí jít. Směr, kterého se každý bojí, přestože je logický. Ano, to sedí. Chceme přece zabrousit na podstatnou hlubinu věcí. Ptát se zakázanou a obávanou otázkou proč. Chceme nasávat nápady ze všech stran, jak to dělá podsvětí se zemřelými dušemi. Hádes. Tím se z družiny Lišáků stal roverský kmen Hádes.
Tato etapa ovšem končí až smutnou událostí. V Heřmanči nás opustil Ouje, na jehož ztrátu jsme si nezvykli do konce tábora

IV. Etapa: Apokalypsa

Začalo to nabíráním vody v Praskolesech u jedné vousaté selky. Tato osoba pronesla věštbu, na kterou jsme si měli ještě vzpomenout: zítra mají být bouřky a padat kroupy. Tehdy jsme to moc nevnímali, zaujal nás spíše lom s dalším nádechem nadpřirozena: autogenovým přízrakem. Tento démon přichází o půlnoci a řeže autogenem všechno, co mu pod ruku přijde. Kameny, pneumatiky, starý jeřáb… Naštěstí jsme ho nepotkali.
Pak došlo k naplnění věštby. Cestou na hrad Roštejn jsme v dálce slyšeli hřmění, zatáhlo se. Bláhově jsme si mysleli, že dojdeme do hradního úkrytu, než bouřka vypukne. Začaly padat kapky. Právě včas jsme shodili batohy pod plachtu a vzápětí jsme tam vlezli sami. Hodinová apokalypsa plná krup, byla ještě okořeněná návštěvou promočené rodinky, která se za námi přišla schovat. Přežili jsme ve zdraví a mohli jsme si užít rozdělávání ohně z mokrého dřeva. Za zmínku ještě stojí nabírání vody na hájence Kratizna, kdy jsme se od zdejší kouzelné babičky dozvěděli, kolik má paní hygienička koček, od koho je která polička a co všechno ukradl minulý zloděj. Třeba sem jednou pojedeme na jaráky. Pak jsme již odjížděli z Třeště do Studence. Po dlouhé době jsme se pohybovali jinak, než po vlastních nohou.

V. Etapa: 26, 91, 46 a 43

Tato etapa je charakteristická návštěvami táborů, které jsme stihli celkem čtyři. Rozepíšu je tedy postupně po číslech.
26: Šestadvacítku jsme plánovali přepadnout, ale celonoční déšť nám úmysl překazil. Zastavili jsme se tedy u nich až ráno, pomohli s řezáním dřeva a dojezením těstovinového salátu.
91: U jednadevdesátky jsme plánovali obohatit závěrečný oheň o kytary, ale od Ondry jsme se u lomu dozvěděli, že oheň nebyl tak úplně na konci. Zastavili jsme se tedy jen na skok, abychom stihli pojíst něco zbylých smažáků. Ještě jsme si vyslechli instruktáž, jak správně zakleknout přepad, kterýžto způsob nemůžeme kvůli absenci psychotestů dělat, a už jsme nechali všechny policisty i politiky za sebou.
46: Od šestačtyřicítky jsme dostali za úkol přemístit latríny, což, jak jsme zjistili, byl úkol vskutku heroický. Bez hřebíků jsme se museli poprat s budkami proměnlivého tvaru, shnilými trámy a Justinem B. na dveřích. Nakonec jsme to ale zvládli a byli jsme odměněni zbytky pudinku, polévky, rybičkové pomazánky a teplou koupelí. Na tábořišti jsme strávili příjemný večer, přestože jsme zde dopředu znali pouze dvě osoby.
43: Návštěva u třiačtyřicítky začala přepadem, který nebyl hlídkou vůbec zaznamenán. Tábor skončil s ukradeným špalkem, sekerou, hodinami, buchtou na snídani a cedulí o přepadu na stožáru a nástěnce. Dalšího dne jsme všechno přinesli a pomohli se stavěním týpka. Hned jsme si do něj zalezli, hráli dračák a likvidovali přebytky jídla.
Pak už zbývalo jen dojít do Ostrova nad Oslavou a ukončit naši pouť. Když jsme doráželi do Brna, říkali jsme si, že škaredější díru jsme na své cestě nepotkali.
Co říct na konec? Prožili jsme sedmnáct dní, na které nezapomeneme. Otestovali jsme si, jak je náročné, jít opravdu daleko a nést si svůj domeček na zádech jako šnek. Naučili jsme se, jak postavit co nejrychleji přístřešek, jak si chutně uvařit na ohni, jak se neztratit podle mapy, jak předpovídat počasí z mraků a mnoho dalšího. Viděli jsme spoustu krásných míst, zažili spoustu zážitků a poznali spoustu nových lidí. Zjistili jsme, že pro pravé dobrodružství nejsou potřeba drahé zájezdy do exotických krajů. Stačí jen parta odhodlaných kamarádu, trochu zdravého bláznovství a kousek štěstí. Za to všechno můžeme děkovat Bohu, který nad námi držel ochrannou ruku a nenechal nás ve štychu.

Kronika

Na svých cestách jsme vedli kroniku, kterou v přepsané podobě přikládám. Pro čtenáře, který s námi nebyl, nebude docela srozumitelná, ale alespoň udělá malý obrázek o atmosféře našeho pochodu.
8. červenec (sobota) – začátek, příjezd Oujeho, spaní u lomu, betonová jeskyně, na večeři opíkání, oběd sdílené řízky
9. červenec (neděle) – ranní sprint na mši, mše, Třeboň, prohlídka kláštera, zmrzlina na náměstí, oběd s batohama pod plachtou, asfalt, cyglysti, komáři, dusno, KRIZE, nekoupatelný rybník, kentus filtrovaná voda, začátek dračáku, na večeři rýže
10. červenec (pondělí) – pití rezavé dešťovky, vloupání, první nakupování Chlum, psaní dopisů, koupání v kašně, vedro po asfaltce, smradlavé záchody v kempu, plavání do Rakouska, požár, na večeři celer
11. červenec (úterý) – odklon od modré od trasy, bloudění, měli jsme jít bažinou, plesnivej chleba na oběd, přehodnocení trasy, bunkry, Kryštofova navigace, ultimátní skály, na večeři těstoviny
12. červenec (středa) – grázlova Grázlovka, okruh, žiďák, nakupování v Bystřici, oselské kolečko na Gráslovce, klášter, katakomby, přepadení tábora, koupání s krávama, hrozící bouřka, expres plachta, krýpy dračák uvnitř, na večeři krupičná kaše
13. červenec (čtvrtek) – klendra ráno, kaša ráno, rychlý pochod na Landštejn, hnípání u rybníka po rybích kusech s kaviárem, setkání s Bystrcí, trojitá dávka zmrzliny, problémy s vodou, osada se 3 obyvateli, vojáci, vruty do stromu, vysokej kámen, vyhánění pionýrů, spaní pod kamenem, na večeři zelí
14. červenec (pátek) – ráno zkratka, málo kilometrů před sebou, prudký výšlap na Měděnou horu, změna plánu → Grázlovka → špatná molárka, houští, random značky, rozhledna za majlant, batohy pod plachtou → Rudolec bohatý oběd, Janek balí skautky, kmen Hádes, zatáboření, večeře na kameni na kameni, super kontroverzní kus-kus, dlouhá noc: hra na lidi, sršni, Jankova hra, nájezd na hospodu, déšť a tma → temno a vlhko, suchý spacák (2. hod.)
15. červenec (sobota) – mokré ráno, sestup do tábora, mokrý nástup, spousta rohlíků, směny s vlčaty, borůvky (žádné) X účetnictví, sušení, Adam šije rozkrok, na oběd půlka/ celej knedlík s borůvkama, přehodnocení cesty, bojování (epická bitva), ledový rybník, déšť, spaní na stejném místě, ztracené nože, na večeři tuňák
16. červenec (neděle)- pozdní budíček, střílení, píšťalky, šerm, na oběd fazole, přesun k rybníku, praní, neúspěšn nákup v Rudolci, bučení na krávy, Adam zanechán v lese, zybtek na mši v Matějovci, bystrcký kaplan, Oujeho prd, studená večeře, Adam staví stan
17. červenec (pondělí) – Ouje nám nese snídani do postele, buzení Adama (buzení vysokými frekvencemi), Baronova studánka, nostalgie na tábořišti, oběd a opuštění Oujeho v Heřmanči (luxusní sádlo), společná fotka, spousta kamení na Hradisku, kempení v údolí uprostřed cest, posouvací noc, čočka, hadi, těsto pro kozlobra
18. červenec (úterý) – 800 let stará lípa (Praskolesy), věštba vousaté selky, Mrákotín nákup, jogurt na svačinu, Adama kousl pes, oběd a koupání u smradlavého rybníka, pulčí koncetrák, křeni s foťákem, prudký výšlap Štamberk, LOM, koupání, skákání, autogenový přízrak, praky, squat, nejlepší kuchyně, hraní na kytaru, spaní pod širákem
19. červenec (středa) – 360° rozhled na Míchově skále, cross předtím, výprava ke studánce Páně, Javořice, rovná cesta, oběd na dalším smradlavém místě, zdrhání před bouřkou, improvizovaný stan za bouřky, random tlustá rodina pod plachtou, hodinová apokalypsa, Kryštof zahání bouři, spaní na zastávce, hrad, věž, Roštějn, oheň z mokrého dřeva, R.I.P. inkvizice v dračáku, Adamův lišák ryšavý
20. červenec (čtvrtek) – kouzelná babička na hájence, velká naštvaná traktoristka, chinook, cizinci v kopřivách, rozpálené nám. v Třešti, výprava pro hroznou mapu, nákup za 1,5k, šplíchouni, waving hands na nádraží, psaní kroniky, cesta do Studence, kostelecké uzeniny, pán, co vždy poradí, čepování na zastávce, pozdní křenová omáčka, déšť překazil přepad
21. červenec (pátek) – ráno puding, u holek: bum-čiky-bum, nudle, dřevo, smích jako opice, Třebíčská poušť, koupání v polívce, šiška (velká), setkání s Ondrou, smažák na Valdíkově, rychlý úprk, zvěsti o Vaškovi, začátek Mamutova autokanibalismu, lanovka, Adamova krize, vyžebraný med a minerálka
22. červenec (sobota) – brzký budíček, dobývání Adama ze spacáku, chleba s medem, vyžebrané brambory, vejce a batoh v Rudíkově, další cesta za kytarového doprovodu, začátek Kryštofovy nemoci na Telečkově, Adamův zapomenutý luk, Rákosníkův rybník (teplý), cesta kolem dvou táborů, Kryštof nechán na kempu, spravování latrín bezhřebíkovou metodou → lodní latríny s Justinem, mytí teplou vodou, puding, polívka, rybičky, špehování porady, posezení v týpku, tmavá cesta na tábořiště, VERČA
23. červenec (neděle) – ranní cesta do kostela (brzká), pozdní start, cesta po cyklostezce, větrné počasí, rozdrcené turistky na dohled D1, sbírání mateřídoušky, slavný podchod dálnice, stříhání polema, oběd v zákazu vstupu, obcházení JZD, cesta kolem Dědkovské hory, výhled, zakempení, bouračka, bramborové placky, předtím nudle s makem, přepad, Mamut s Petrem hlídají, „hlídka, která hraje na mobilu, nehlídá“, Honzíkovy narozeniny
24. červenec (pondělí) – pozdní odchod na Pavlov, stavění týpka u 43, kafe (i Adam), jezení, maso na oběd, večer zpívání, zabítí kozlobra (mečem do zadku), vlhká noc v týpku, boty na sušáku jako pentagram, volání Prknovi
25. červenec (úterý) – Honzovi došel balík, broušení nožů, kácení soušek, mrkvové hrátky, cesta bez mapy do Ostrova, naspídovaný Adam, psaní kroniky, mávání na trucky, cesta do Brna
KONEC

Trasa

Koho by zajímalo, kudy jsme to vlastně šli, přikládám jednoduchý popis podle významných bodů rozdělený do etap a do dnů. Kolik to bylo kilometrů, nevíme ani my sami, ale tuším, že něco kolem dvou set.

I. Etapa:

8. červenec: Lomnice nad Lužnicí – Smržov – Slověnice – Dunajovice 9. červenec: Břilice – Třeboň – ryb. Starý Hospodář
10. červenec: Chlum u Třeboně – Staňkov – Staňkovský ryb.

II. Etapa:

11. červenec: rozc. Pod Smírčím vrchem – Schillerův kámen – Sedlo – Hradišťě
12. červenec: Nová Bystřice – Klášter I – Blato
13. červenec: Landštejn – Kaproun – Vysoký kámen – Skalka
14. červenec: Zvůle – Terezín – Hor. Radíkov – Český Rudolec – Dol. Radíkov

III. Etapa:

15. červenec: odpočinkový den
16. červenec: Horní Radíkov – Matějovec
17. červenec: Baronova studánka – Heřmaneč

IV. Etapa:

17. červenec: Klepákův mlýn – Brandlín – Velká Lhota – Hradisko
18. červenec: Praskolesy – Mrákotín – Štamberk
19. červenec: Míchova skála – Javořice – Roštejn
20. červenec: hájovna Kratizna – Horní Valcha – Třešť

V. Etapa:

20. červenec: žst. Studenec
21. červenec: Pyšel – Kojatín – Nárameč
22. červenec: Rudíkov – Vlčatín – Nový Telečkov – Uhřínov
23. červenec: Stránecká Zhoř – Blízkov – Dědkov – Pavlov
24. červenec: odpočinkový den
25. červenec: Znětínek – Ostrov nad Oslavou

Ještě zbývají fotky, které jsou už nahrané na Zoneramě na tomto odkazu: www.zonerama.com/…lbum/3428764. Buďte shovívaví s Oujem, který neměl čas fotky přebrat a přinutili jsme ho nahrát je nepřebrané.

Petr Hanák (za roverský kmen Hádes)

Novější zápis: Zahajovací schůzka na Vranově (4. 9. 2017)
Starší zápis: Letní tábor ve Valdíkově 2017 (30. 6. – 22. 7. 2017)