91. oddíl Junáka Brno

Předávání Betlémského světla v Lelekovicích

24. 12. 2017

Čtvrtou neděli adventní, která letos připadá na Štědrý den, jsme se s Týpkem, Jiráskem a Honzíkem sešli v Lelekovickém kostele. Byli jsme v krojích a měli jsme s sebou ještě vlajku a lampu s Betlémským světlem. Půjčili jsme si tentokrát s otvíracími dvířky, poněvadž bez nich se svíčka vydělává špatně. Pro jistotu jsme si vše ujasnili a zkusili.
O půl desáté již lampa pálila, takže se držela hůře, ale shůry již zazněl zpěv a tak jsme vyrazili k presbytáři. Týpko s vlajkou vepředu, já a Jirásek s lucernou za ním a za námi Honzík Pacek s malou svíčičkou na zapalování. Došli jsme, Týpko se s vlajkou postavil k ambonu, my s lampou doprostřed a Honzík vedle ní. Otevřeli jsme lucernu, ze které Honzík zapálil svíce na oltáři a adventním věnci a potom lampu dali na stolek. Následně jsme zasedli do ministrantských řad, vlajku chytil Jirásek a postavil se ke dveřím zpovědnice. Takto jsme zůstali po celý zbytek mše.
Na konci kázání jsem ale zaslechl jakési zadunění od Jiráska a vylítl jsem k němu. Spatřil jsem ho, jak v mdlobách leží na zemi zpovědnice, kterou si jeho tělo samo otevřelo, zdvihnul jsem mu tedy nohy a on se probral. To už se tam nahrnula spousta rodičovstva a tak jsem ho již přenechal paní Baumanové, která s ním potom ve zpovědnici zůstala. Chytil jsem tedy vlajku já a vystřídal mě až Týpko. Ne že bych snad též omdlel, vystřídal mě až při přijímání.
Po mši jsme ještě rozdávali světlo lidem, aby si jej mohli odnést domů.

Jožka

Bylo devět hodin ráno, Štědrý den 2017.
Já, Týpko, Honza Pacek a rádce Jožka stáli jsme před kostelem a rozmlouvali. Co a jak jsme si sotva ujasnili a už začala mše svatá a my šli s lucernou do presbytáře a zapálili adventní věnec i jiné svíčky na oltáři. Položil jsem lucernu a chopil se vlajky. Zatímco otec Václav kázal a kázal a kázal, já náhle zavrávoral a podle Týpkova svědectví nepochopitelným způsobem jsem si zády otevřel dveře zpovědní místnosti. Ano, právě tam jsem se probral z bezvědomí s mírným otřesem mozku. Tam jsem byl nucen strávit zbytek bohoslužby a když jsem pak vyšel před kostel, stal jsem se terčem gratulací k prvnímu utnutí kázání otce Václava. Musím konstatovat, že i s boulí na hlavě jsem si Štědrý opravdu užil.

Jirásek

Novější zápis: Tříkrálové koledování v Lelekovicích, na Vranově a v České (6.–13. 1. 2018)
Starší zápis: Vánoční schůzka Vranováků (18. 12. 2017)