|
Oddílový puťák na Vysočinu
15.–17. 6. 2018
Den první
Na svatého Víta tedy dne 15. června léta Páně 2018, bylo zrovna po
čtvrté hodině odpolední, když pět Jelenů nastoupilo na železniční
stanici v České do vlaku vezoucího již Repa a hrstku Ostřížů
i Svišťů, směr Tišnov. Právě v něm přestoupili jsme do menšího
motoráčku a v Nedvědici do vlaku ještě menšího. A tak dostali jsme se
do Olešné, odkud vydali jsme se kol v devadesátých letech naším oddílem
využívaného tábořiště u Zubří přes Paseckou skálu až ke Kadovu,
u něhož jsme povečeřeli a rozdělali igelity, spacáky a karimatky ku
spánku. Po večeři tvořené jak našimi zásobami, tak Vaškem uvařenou
česnečkou se sice spalo jedna radost, ale některým to přece nedalo a jistou
dobu si ještě povídali o virtuálním světě her. Krásné ty stromy
zastiňující širé nebe, klimbající se nad námi jak stráže.
Den druhý
Bylo nám dopřáno probudit se do soboty 16. června, zasvěcené svatému
Benonovi, posnídat, sbalit a vyjít. Naše cesta občas doprovázená hrou
dračáku vedla jak lesem, tak po silnici, jak kol skal tak k rybníkům, ať
už to byly Čtyři palice nebo ke koupání vhodný Milovský rybník. K na
vařičích ukuchtěnému obědu měli jsme těstoviny s mákem, v Pusté
Rybné jsme si pochutnali na ledňáčcích a vyhráli si u stoku
připomínajícího potoka a po návštěvě Luckého vrchu ubytovali jsme se
v lese nedaleko Telecí. Tam uvařili jsme si k večeři rizoto s masovkami a
protože se během dne vzedmula v některých sběračská vášeň, povalovala
se pak po lese krom našich, většinou unavených těl a zavazadel také
pneumatika a jakási vysloužilá organizační cedule. Při průzkumech
narazili jsme na roztrhaného koloucha a přesně jeho hyperaktivní opak pak
připomínali někteří Jeleni, když se začali bosky a v pyžamech honit po
lese. Ovšem posléze přišli na to, že prát se ve spacácích a nebo si
normálně povídat bude o poznání pohodlnější.
Den třetí
Ráno 17. června léta Páně 2018, svatého Řehoře Barbariga šli jsme na
mši svatou do dědiny jménem Sádek, odkud do cílové Poličky nebylo vůbec
daleko. Měli jsme tedy možnost prohlédnout si zpovzdálí rodiště Bohuslava
Martinů – věž neogotického kostela a pročíst si historii města a
prohlédnout si morový sloup a kašny. Když se všichni dostatečně pocákali
a vydováděli. odebrali jsme se se zmrzlinou v ruce na nádraží. Tam
potkajíc se podle domluvy se spolubratry počkali jsme na vlak, ve Svitavách
přestoupili a rázem jsme byli na brněnském Hlavním Nádraží, odkud to
domů není daleko. Moc díky organizátorům, byl to super výlet a myslím,
že jsme si ho podle toho užili.
Jirásek
Oddílový puťák Žďárskými vrchy
V pátek odpoledne jsme se všichni Jeleni krom Lukáše sešli na
nádraží v České. Počkali jsme na vlak jedoucí správným směrem a do
něj nastoupili do vagónu, ve kterém už seděli dva Svišti, tři Ostříži,
Rep a Vašek. S touto bandou jsme se přes dva přestupy dopravili do Olešné.
Odsud jsme se pěšky dostali do Zubří (zde jsme viděli zajímavý exponát
traktoru značky Mercedes) a z této vesnice jsme pokračovali až
k bývalému tábořišti našeho oddílu, kde jsme teď počkali na Vaška
s Vojtou Potáčkem, kteří se stavili pozdravit známé. Po zakousnutí
nějakého toho krajíce jsme se zdvihli a po asfaltce pokračovali dál směrem
na Kadov, někteří přiživujíce se jahodami ze škarpy. Něco před Kadovem
jsme se zastavili a každý si našel v lese v okruhu dvaceti metrů svůj
dolíček na přenocování pod širákem. Nemělo totiž pršet. Pak jsme si
každý vytáhl svou večeři a k tomu mističky a lžičky a uvařili jsme si
česnečku, k té jsme přikusovali svoje večeře. Následovalo čištění
zubů a odchod do Hajan rušený pouze kolem nás poletujícími světluškami.
Druhá polovina tlupy ale ještě asi do desíti čekala na Repa s Matesem, co
šli pro vodu. Čekali za účelem touhy po uvaření rýže, což taky
udělali.
Ráno mě v pět hodin probudil hvizdot ptáků a tak jsem z tepla spacáku
pozoroval tři veverky na stromech se prohánějící a stádo krav, vedle nás
se popásající. Něco před sedmou jsem vylezl na vzduch a sbalil si věci,
stejně tak učinil například Jirásek nebo Vašek. V sedm hodin ranních
jsme probrali Jirku, který měl ještě půlnoc a až měli všici sbalíno,
dali jsme si na snídani chleba s pomazánkovými („másly“) a paprikou.
Pár lidem zbylo něco ze včerejší večeře a tak ještě čtvrtka chleba a
pomazánky zůstala. Mezitím už i starobrněnská část účastníků tohoto
puťáku měla sbaleno a snědeno a tak jsme vyrazili na dnešní tůru. Prošli
jsme Kadovem a pokračovali po loukách a lesích na Dráteničky. Tam jsme se
zastavili, posvačili (my zbytek ze snídaně) a porozhlédli. Dál naše cesta
pokračovala na Milovy, ve zdejším rybníku jsme se někteří vykoupali
(někteří si ovšem vzali plavky, pak ale ztratili odvahu). Měli jsme totiž
spoustu času. Pak jsme ale stejnak vyšli na Čtyři palice. Pod nima nás
zastihlo poledne a s ním zaráz i poměrně dobré místo na oběd. Vytáhli
jsme tedy kotlík, vařiče, suroviny a mističky s lžičkami. Za půl hodinu
jsme si už pochutnávali na nudlích s mákem. Uplynula další půlhodinka a
my už se škrábali na rozcestník Čtyři palice, kde jsme si odložili krosny
a my Jeleni se vydali na vyhlídkovou skálu. Dole jsme si potom udělali skoro
půlhodinovou poobědovou siestu. Po jejím skončení jsme vyšli do Březin a
zastavili se až u zdejšího hřbitova. Já vylezl do márnice, ostatní si
začli hrát jakousi hru s reflexními pásky, co nám v pátek rozdal Rep.
Tuto hru hráli až do Pusté Rybné, kde jsme si dali na svačinu oplatky a Rep
nám koupil nanuka. Taky jsme si tam u potoka, tedy spíš stoky, házeli
s tenisákem, pak spadl do vody a tak jsme ho tam začli házet a vytahovat
úmyslně, někteří (já) si i šlapky namočili. Po odpočinku jsme šli
přes obec Telecí na Lucký vrch. Z něho jsme trochu sestoupili a našli si
místo na nocleh. Uvařili jsme si masoto-rýžoto, dobře jsme si to okořenili
a pak spokojeně snědli. Ulehli jsme do spacáků, přičemž někteří
projevovali, že by si dali ještě padesát kilometrů. Pak ale i oni ulehli a
za chvíli jsme už všichni chrněli.
Ráno jsme vstali v šest hodin, nasnídali se a ve třičtvrtě na sedm
vyrazili do Sádku na mši sv. v devět hodin. Mše v Telecí, na kterou jsme
chtěli původně jít, se totiž nekonala kvůli zdejšímu farnímu dni.
Kvůli nepříliš přehlednému značení jsme ale odbočili ze značky a
skončili u lánu pšenice. Vytáhli jsme ale mapu a pošetilý chytrý telefon
a tak jsme se dostali na zelenou a po ní do Sádku. Zde jsme se převlékli do
krojů, zúčastnili se mše (po tom nás neušetřili zdejší občané mnoha
otázek), po ní se vypravili do altánku, kde jsme se převlékali přede mší
a kde si Vašek s Repem dali sušit trika. Trika jsme zde našli, převlékli
se z kroje a nasvačili se chlebem s paštikou. Pak jsme pokračovali volným
krokem do Poličky. Pod jedním stromem jsme se zastavili a my Jeleni zde
chvilku zůstali a pokecali. Zbytek zatím pokračoval do Poličky. Až jsme si
dovykládali co jsme chtěli, vydali jsme se též do Poličky a tu si prošli.
Při příchodu jsme se ale usadili ke stolku pod vrbou a dojedli snídani, tedy
buchty a záviny, přičemž větve Vaška lechtaly na hlavě. Dál jsme šli
kol kostela, v jehož věži se narodil Bohuslav Martinů, na náměstí. Zde
jsme si pohráli s vodou z kašny a pak se prostřednictvím tak trochu
soutěže a informačních tabulí dověděli spoustu zajímavého o historii
tohoto města. Většina (hlavně Jirásek) si hlavní údaje pamatovala a tak
k tomu Vašek přidal ještě naši určitě ne špatnou docházku a pozval
nás na točenou zmrzlinu. Jen jsme se olizovali (spíš teda tu zmrzlinu než
sebe). Potom už jsme si vykračovali k nádraží, kde na nás čekala druhá
půlka účastníků puťáku a kde jsme pak i my počkali na vlak. Ten vskutku
po půlhodině přijel, my jsme do něj nastoupili a on nás poklimbávajíce
svezl do Svitav, kde jsme přestoupili do rychlíku. Ten už nás dovezl na
Hlavní nádraží a odtud jsme se již rozešli domů.
Jožka
Skauti z našeho oddílu se v pátek vydali na třídenní puťák do
Žďárských vrchů. Z vlaku jsme vystoupili ve stanici Olešná, po
17 letech jsme zavítali na tábořiště v Zubří, kde jsme měli
v devadesátých letech 10 táborů. Pokračovali jsme směr Kadov, kde jsme
strávili v lese první noc. Druhý den jsme pokračovali kolem Milovského
rybníka, Čtyř palic, přes Pustou Rybnou k Telecí, kde jsme strávili
druhou noc. V neděli ráno jsme si přivstali, abychom stihli mši sv.
v Sádku. A ze Sádku to byl jen kousek do Poličky, odkud jsme přes Svitavy
přijeli vlakem opět do Brna.
Vašek
Novější zápis: Hnědá šestka na Výstavišti (16. 6. 2018) Starší zápis: Úspěch Zelené šestky v krajském kole Závodu vlčat a světlušek (15.–16. 6. 2018)
|
Pondělí 1. 3. ’21 svátek slaví Bedřich
Podporují nás
Jak psát na web
|