91. oddíl Junáka Brno

Oddílový puťák na Vysočinu

15.–17. 6. 2018

Den první
Na svatého Víta tedy dne 15. června léta Páně 2018, bylo zrovna po čtvrté hodině odpolední, když pět Jelenů nastoupilo na železniční stanici v České do vlaku vezoucího již Repa a hrstku Ostřížů i Svišťů, směr Tišnov. Právě v něm přestoupili jsme do menšího motoráčku a v Nedvědici do vlaku ještě menšího. A tak dostali jsme se do Olešné, odkud vydali jsme se kol v devadesátých letech naším oddílem využívaného tábořiště u Zubří přes Paseckou skálu až ke Kadovu, u něhož jsme povečeřeli a rozdělali igelity, spacáky a karimatky ku spánku. Po večeři tvořené jak našimi zásobami, tak Vaškem uvařenou česnečkou se sice spalo jedna radost, ale některým to přece nedalo a jistou dobu si ještě povídali o virtuálním světě her. Krásné ty stromy zastiňující širé nebe, klimbající se nad námi jak stráže.
Den druhý
Bylo nám dopřáno probudit se do soboty 16. června, zasvěcené svatému Benonovi, posnídat, sbalit a vyjít. Naše cesta občas doprovázená hrou dračáku vedla jak lesem, tak po silnici, jak kol skal tak k rybníkům, ať už to byly Čtyři palice nebo ke koupání vhodný Milovský rybník. K na vařičích ukuchtěnému obědu měli jsme těstoviny s mákem, v Pusté Rybné jsme si pochutnali na ledňáčcích a vyhráli si u stoku připomínajícího potoka a po návštěvě Luckého vrchu ubytovali jsme se v lese nedaleko Telecí. Tam uvařili jsme si k večeři rizoto s masovkami a protože se během dne vzedmula v některých sběračská vášeň, povalovala se pak po lese krom našich, většinou unavených těl a zavazadel také pneumatika a jakási vysloužilá organizační cedule. Při průzkumech narazili jsme na roztrhaného koloucha a přesně jeho hyperaktivní opak pak připomínali někteří Jeleni, když se začali bosky a v pyžamech honit po lese. Ovšem posléze přišli na to, že prát se ve spacácích a nebo si normálně povídat bude o poznání pohodlnější.
Den třetí
Ráno 17. června léta Páně 2018, svatého Řehoře Barbariga šli jsme na mši svatou do dědiny jménem Sádek, odkud do cílové Poličky nebylo vůbec daleko. Měli jsme tedy možnost prohlédnout si zpovzdálí rodiště Bohuslava Martinů – věž neogotického kostela a pročíst si historii města a prohlédnout si morový sloup a kašny. Když se všichni dostatečně pocákali a vydováděli. odebrali jsme se se zmrzlinou v ruce na nádraží. Tam potkajíc se podle domluvy se spolubratry počkali jsme na vlak, ve Svitavách přestoupili a rázem jsme byli na brněnském Hlavním Nádraží, odkud to domů není daleko. Moc díky organizátorům, byl to super výlet a myslím, že jsme si ho podle toho užili.

Jirásek

Oddílový puťák Žďárskými vrchy

V pátek odpoledne jsme se všichni Jeleni krom Lukáše sešli na nádraží v České. Počkali jsme na vlak jedoucí správným směrem a do něj nastoupili do vagónu, ve kterém už seděli dva Svišti, tři Ostříži, Rep a Vašek. S touto bandou jsme se přes dva přestupy dopravili do Olešné. Odsud jsme se pěšky dostali do Zubří (zde jsme viděli zajímavý exponát traktoru značky Mercedes) a z této vesnice jsme pokračovali až k bývalému tábořišti našeho oddílu, kde jsme teď počkali na Vaška s Vojtou Potáčkem, kteří se stavili pozdravit známé. Po zakousnutí nějakého toho krajíce jsme se zdvihli a po asfaltce pokračovali dál směrem na Kadov, někteří přiživujíce se jahodami ze škarpy. Něco před Kadovem jsme se zastavili a každý si našel v lese v okruhu dvaceti metrů svůj dolíček na přenocování pod širákem. Nemělo totiž pršet. Pak jsme si každý vytáhl svou večeři a k tomu mističky a lžičky a uvařili jsme si česnečku, k té jsme přikusovali svoje večeře. Následovalo čištění zubů a odchod do Hajan rušený pouze kolem nás poletujícími světluškami. Druhá polovina tlupy ale ještě asi do desíti čekala na Repa s Matesem, co šli pro vodu. Čekali za účelem touhy po uvaření rýže, což taky udělali.
Ráno mě v pět hodin probudil hvizdot ptáků a tak jsem z tepla spacáku pozoroval tři veverky na stromech se prohánějící a stádo krav, vedle nás se popásající. Něco před sedmou jsem vylezl na vzduch a sbalil si věci, stejně tak učinil například Jirásek nebo Vašek. V sedm hodin ranních jsme probrali Jirku, který měl ještě půlnoc a až měli všici sbalíno, dali jsme si na snídani chleba s pomazánkovými („másly“) a paprikou. Pár lidem zbylo něco ze včerejší večeře a tak ještě čtvrtka chleba a pomazánky zůstala. Mezitím už i starobrněnská část účastníků tohoto puťáku měla sbaleno a snědeno a tak jsme vyrazili na dnešní tůru. Prošli jsme Kadovem a pokračovali po loukách a lesích na Dráteničky. Tam jsme se zastavili, posvačili (my zbytek ze snídaně) a porozhlédli. Dál naše cesta pokračovala na Milovy, ve zdejším rybníku jsme se někteří vykoupali (někteří si ovšem vzali plavky, pak ale ztratili odvahu). Měli jsme totiž spoustu času. Pak jsme ale stejnak vyšli na Čtyři palice. Pod nima nás zastihlo poledne a s ním zaráz i poměrně dobré místo na oběd. Vytáhli jsme tedy kotlík, vařiče, suroviny a mističky s lžičkami. Za půl hodinu jsme si už pochutnávali na nudlích s mákem. Uplynula další půlhodinka a my už se škrábali na rozcestník Čtyři palice, kde jsme si odložili krosny a my Jeleni se vydali na vyhlídkovou skálu. Dole jsme si potom udělali skoro půlhodinovou poobědovou siestu. Po jejím skončení jsme vyšli do Březin a zastavili se až u zdejšího hřbitova. Já vylezl do márnice, ostatní si začli hrát jakousi hru s reflexními pásky, co nám v pátek rozdal Rep. Tuto hru hráli až do Pusté Rybné, kde jsme si dali na svačinu oplatky a Rep nám koupil nanuka. Taky jsme si tam u potoka, tedy spíš stoky, házeli s tenisákem, pak spadl do vody a tak jsme ho tam začli házet a vytahovat úmyslně, někteří (já) si i šlapky namočili. Po odpočinku jsme šli přes obec Telecí na Lucký vrch. Z něho jsme trochu sestoupili a našli si místo na nocleh. Uvařili jsme si masoto-rýžoto, dobře jsme si to okořenili a pak spokojeně snědli. Ulehli jsme do spacáků, přičemž někteří projevovali, že by si dali ještě padesát kilometrů. Pak ale i oni ulehli a za chvíli jsme už všichni chrněli.
Ráno jsme vstali v šest hodin, nasnídali se a ve třičtvrtě na sedm vyrazili do Sádku na mši sv. v devět hodin. Mše v Telecí, na kterou jsme chtěli původně jít, se totiž nekonala kvůli zdejšímu farnímu dni. Kvůli nepříliš přehlednému značení jsme ale odbočili ze značky a skončili u lánu pšenice. Vytáhli jsme ale mapu a pošetilý chytrý telefon a tak jsme se dostali na zelenou a po ní do Sádku. Zde jsme se převlékli do krojů, zúčastnili se mše (po tom nás neušetřili zdejší občané mnoha otázek), po ní se vypravili do altánku, kde jsme se převlékali přede mší a kde si Vašek s Repem dali sušit trika. Trika jsme zde našli, převlékli se z kroje a nasvačili se chlebem s paštikou. Pak jsme pokračovali volným krokem do Poličky. Pod jedním stromem jsme se zastavili a my Jeleni zde chvilku zůstali a pokecali. Zbytek zatím pokračoval do Poličky. Až jsme si dovykládali co jsme chtěli, vydali jsme se též do Poličky a tu si prošli. Při příchodu jsme se ale usadili ke stolku pod vrbou a dojedli snídani, tedy buchty a záviny, přičemž větve Vaška lechtaly na hlavě. Dál jsme šli kol kostela, v jehož věži se narodil Bohuslav Martinů, na náměstí. Zde jsme si pohráli s vodou z kašny a pak se prostřednictvím tak trochu soutěže a informačních tabulí dověděli spoustu zajímavého o historii tohoto města. Většina (hlavně Jirásek) si hlavní údaje pamatovala a tak k tomu Vašek přidal ještě naši určitě ne špatnou docházku a pozval nás na točenou zmrzlinu. Jen jsme se olizovali (spíš teda tu zmrzlinu než sebe). Potom už jsme si vykračovali k nádraží, kde na nás čekala druhá půlka účastníků puťáku a kde jsme pak i my počkali na vlak. Ten vskutku po půlhodině přijel, my jsme do něj nastoupili a on nás poklimbávajíce svezl do Svitav, kde jsme přestoupili do rychlíku. Ten už nás dovezl na Hlavní nádraží a odtud jsme se již rozešli domů.

Jožka

Skauti z našeho oddílu se v pátek vydali na třídenní puťák do Žďárských vrchů. Z vlaku jsme vystoupili ve stanici Olešná, po 17 letech jsme zavítali na tábořiště v Zubří, kde jsme měli v devadesátých letech 10 táborů. Pokračovali jsme směr Kadov, kde jsme strávili v lese první noc. Druhý den jsme pokračovali kolem Milovského rybníka, Čtyř palic, přes Pustou Rybnou k Telecí, kde jsme strávili druhou noc. V neděli ráno jsme si přivstali, abychom stihli mši sv. v Sádku. A ze Sádku to byl jen kousek do Poličky, odkud jsme přes Svitavy přijeli vlakem opět do Brna.

Vašek

Novější zápis: Hnědá šestka na Výstavišti (16. 6. 2018)
Starší zápis: Úspěch Zelené šestky v krajském kole Závodu vlčat a světlušek (15.–16. 6. 2018)