Znak Junáka

91. oddíl Junáka Brno

Jednadevadesátka – katolický chlapecký skautský oddíl

Liliový kříž

Jarní výlet Jelenů do Křtin

23. 3. 2019

Další překrásný výlet je před námi. Kazí ho snad jen nepatrné smítko a tím jsou Adamovské paneláky uprostřed lesa. Z Adamova jsme se vydali na Alexandrovu rozhlednu, ale před tím jsme si ještě zašli k nedalekému kostelu sv. Barbory tento objekt je asi nejúchvatnější architektonické dílo z celé obce. Kousek pod rozhlednou jsme se zastavili u studánky a u pomníku lesníků, zahynulých za 2. sv. války. Z rozhledny jsme se pokochali výhledem do okolí zahaleného do ranního oparu. Po tomto velmi záživném výstupu na rozhlednu jsme se vydali po zelené směr Babice, ale to nám došlo asi až po 2 km s nenápadnou upomínkou Vaška, no a tak jsme se otočili a šli jsme zpět k rozhledně a tam už jsme šli na správnou stranu. Kousek při cestě zpět jsme při procházení mapy zjistili že cestu si můžeme šmiknout k pomníku Jelenci, ke kterému jsme stejně chtěli jít. Od Jelence šli jsme po Schattově cestě k jedné z prvních jeskyní, tou byla jeskyně Nad Švýcárnou. Jen co jsme vylezli z této malé nory, vyšli jsme po modré směrem k Staré a Josefově huti, kde byla svačina. Posílení jídlem jsme vyšli na další část cesty podél Křtinského potoka šli jsme k další díře ve skále, tentokrát průchozí jeskyni Jáchymce. Stále po modré naše kroky vedly k vývěru Jedovnického potoka a k Sobolově jeskyni, kde nás přivítala páska zakazující vstup do této oblasti z důvodu hnízdění sokola stěhovavého. Totéž nás čekalo taktéž u Býčí skály. I Zub času, který jsme minuli, se na nás trochu podepsal. Dále po silnici která byla stále lemována modrou značkou, tu jsme u Úzkého Příhonu opustili a šli jsme dál podél silnice až k jeskyním V Habříčku, Jeřábce a Kanibalce, ty jsme si prohlédli a sešli jsme zpět na silnici. Ale co to, na zemi je jakýsi plechový proužek a tady druhý, třetí, čtvrtý. Z této nepořádnosti vznikla skvělá hra ve které šlo logicky o to ukořistit po cestě co nejvíce proužků. Kolem pomníku Salve – Celé a jeskyně Výpustek šli jsme až do Křtin, cestou jsme si zahráli ještě hru, no a už jsme byly v kostele kde jsme poděkovali za zdar naší cesty a odtud jsme autobusem dojeli zpět do Adamova kde si nás přebrali rodiče.

Týpko

Výlet z Adamova do Křtin

V obvyklý čas, tedy o půl deváté, v sobotu 23. března léta Páně 2019, na svatého Turibia z Mongroveja, sešli jsme se však na neobvyklém místě. Tímto místem byl Adamov, kam nás zavezli ochotní rodiče a důvod, jenž nás vedl právě k takovému rozhodnutí byl prostý, tím důvodem byl SZ z časopisu Junák Skaut. Uchýlili jsme se na Alexandrovu rozhlednu, kde na nás kromě jarního slunce a ranního oparu (přes který z vyhlídky nebylo vidět nic vzdálenějšího než Adamov) čekalo též množství medvědího česneku a kvetoucí dřín. Asi půl druhého kilometru jsme pak místo podle plánu pochodovali do Babic a když nás překvapila jejich přítomnost před našima očima, vydali jsme se zase zpět a potom kolem množství studánek a památných stromů a jarního kvítí a oblastí, jako byla Býčí skála, kam se chodit vůbec nesmělo, poněvadž zde hnízdí sokol stěhovavý, a taky skrze hromadu jeskyň a puklin a nor jsme doputovali až do Křtin. Znavení jsme ještě navštívili zdejší poutníky hojně navštěvovaný kostel Jména Panny Marie a již jsme po chvilce zmatků nastoupili do autobusu do Adamova, odkud jsme se s pomocí rodičů už lehce dopravili domů.

Jirásek

Jelení výlet z Adamova do Křtin

Dnešní výprava byla i v rámci úkolů do Svojsíkova závodu. Sešli jsme se v Adamově, dohodli jsme se, že když už jsme tu, podíváme se na věhlasnou rozhlednu místo pár pramenů v jednotvárném údolí. Cesta na rozhlednu ale nebyla nudná ani trochu. Začali jsme cestou k adamovskému kostelu, kolem nás vysprejované „výtvory“ zdejších „umělců“. U kostela jsme se podivili nad speciálním Člověče nezlob se! a našli údajný pramen, který měl podobu kohoutku. Když jsme kohoutkem otočili, vypadlo pár kapek vody, ale i to se počítá. Bylo chvilku po třičtvrtě na devět a my začali měřit čas, přidělený nám časopisovou soutěží na průchod trasy. Pak už jsme z Adamova vyšli, zastavili se u Slučí studánky, která, jakoby chtěla vynahradit tu první, tekla celkem masivním proudem. My jsme nicméně pokračovali zkratkami přímo nahoru kolem památníku lesníků k adamovské Alexandrově rozhledně. Cestou jsme viděli snad všechny v Česku rostoucí kytky a taky koberec medvědího česneku kolem cesty. Přestože byla cesta velmi prudká, doškrábali jsme se až na vrchol a z rozhledny byli obšťastněni výhledem na Adamov. Z rozhledny jsme pak pokračovali po zelené značce, chtěli jsme se totiž dostat na sever – do údolí Křtinského potoka. Po asi kilometru a půl nás ale začaly znepokojovat stavení, která jsme v dáli viděli. Též jsme zpozorovali nežádanou polohu slunce a tak jsme zjistili, že nejdeme po zelené na sever, nýbrž na jih do Babice nad Svitavou. Obrátili jsme se zpět a rovnou jsme navštívili další trojjeskyň, kterou jsme ani neměli v plánu navštívit. Šli jsme po značených pěšinách, ale u Křtinského potoka jsme museli sejít asi 50 metrů po svahu. Při chůzi podél potoka jsme navštěvovali spoustu jeskyní, pramenů a podobných zajímavostí, které nám přinesly body do časopisové soutěže. U Staré huti napuštěné motorovým olejem jsme si dali svačinu, prolezli jsme několik jeskyní, které nás stály nemálo námahy, abychom se k nim vyškrábali přes všechny ty výškové metry. Sobolovu jeskyni a jeskyni kostelík jsme nemohli navštívit a od jeskyně Býčí skály nás dělilo asi padesát metrů po rovince, to vše jen kvůli vyvěšené pásce zákazu vstupu z důvodu hnízdícího sokola. Přibližujíce se ke Křtinám postupně stoupala naše unavenost, přesto jsme cestou sbírali kousky železa z neznámého důvodu zde vytroušené. Poblíž Křtin jsme si zahráli hru podobnou tiché poště, jenže pantomimické. Po této krátké přestávce jsme se zase zvedli s trochu lepší náladou a šli do Křtin. Tam jsme už brzy dorazili a poučeni ze skautské pouti před rokem konané, dostali jsme se krátkou cestou ke Křtinskému zámku. Tam jsme obrátili zpátky velký kříž, obrácený nějakým pošetilcem vzhůru nohama a v ambitu u kostela jsme dojedli své zásoby. Pak jsme šli výlet ukončit modlitbou do kostela – bylo právě třičtvrtě na tři. Z kostela jsme se ještě podívali k domovu důchodců, který trochu poukazoval na naši únavu. Chvíli na to jsme podjížděli autobusem do Adamova, byť ani křtinští rodáci nevěděli, kde je správná autobusová zastávka.
Jožka

V rámci plnění soutěže časopisu Skaut-Junák naplánoval Jožka s družinou Jelenů výlet z Adamova do Křtin, kdy úkolem bylo navštívit během 6 hodin výletu co nejvíce pozoruhodností. A že se to tu různými zajímavostmi jen hemžilo – pomníky, prameny, rozhledna, kostely, vývěry a propadání Křtinského potoka, Josefova huť… a hlavně spousta jeskyní. To všechno zarámováno prosluněnou jarní přírodou s rašícími kytičkami – no paráda! Jen ta jarní únava na chlapce jaksi brzy padla, takže měl Jožka co dělat, aby je přesvědčil, že je třeba dojít až do cíle. Cestou vyzkoušel pozornost členů družiny a schválně (jsem o tom přesvědčen) je vedl po značce několik kilometrů opačným směrem. Nevšiml si toho nikdo.
Za krásný výlet jsme poděkovali v cíli našeho putování – v kostele u Panny Marie Křtinské.
A potom si už šli unavení Jeleni zamluvit místo ve zdejším domově důchodců.

Vašek

2019-03-23 vylet_jeleni 02 2019-03-23 vylet_jeleni 04 2019-03-23 vylet_jeleni 05 2019-03-23 vylet_jeleni 06 2019-03-23 vylet_jeleni 09
2019-03-23 vylet_jeleni 10 2019-03-23 vylet_jeleni 11 2019-03-23 vylet_jeleni 12 2019-03-23 vylet_jeleni 12a 2019-03-23 vylet_jeleni 14
2019-03-23 vylet_jeleni 18 2019-03-23 vylet_jeleni 20 2019-03-23 vylet_jeleni 21

Novější zápis: Křížová cesta starobrněnských skautů (31. 3. 2019)
Starší zápis: Výlet Vranováků do Prahy (16. 3. 2019)

Čtvrtek 28. 3. ’24
svátek slaví Soňa
Zelený čtvrtek





Podporují nás

Jak psát na web

Vytvořil VojťákO webuAdmin • Aktualizace: 8. března 2022 v 0.44