Znak Junáka

91. oddíl Junáka Brno

Jednadevadesátka – katolický chlapecký skautský oddíl

Liliový kříž

Mosty přes Jarugu 2019

27.–29. 9. 2019

Den první
Naše skupina, tedy já, Adam, Ondřej, Kryštof, Jirka, Mafi, Gremlin, Marek a Janek jsme měli sraz v Králově poli na nádraží, ve čtyři hodiny odpoledne, na Orlovskou myslivnu jsme došli asi o půl deváté. Bylo 27. září, léta Páně 2019 – tedy na svatého Vincence de Paula v kolébce českého skautingu právě začínal larp, největší larp u nás, skautská dřevárna jménem Mosty přes Jarugu, která navazuje na dříve již tradiční Válku o Cintru, jež je pochopitelně také z univerza Zaklínače, nejznámějšího díla Andrzeje Sapkowského. První úkol bylo postavit si přístřeší, zmokli jsme, stále pršelo, a tak byla o to větší motivace natáhnout naše dvě plachty co nejdřív. Jirka vyřídil naši registraci – dostali jsme zelené náramky na ruce a černé stuhy pro rozlišení příslušnosti – Nilfgaard, operační jednotka Verden. Večer jsem strávil v krčmě, menu bylo široké od dvou druhů kelímků s kofolou nebo malinovkou po dva druhy burgerů (Kaiser Emhyr a King Foltest). Dojedl jsem svoji veřeři – ještě z domu a se zastávkou ve stanovém městečku jsme se s Adamem, vydali do lesa, pod naši celtu; většina zdejších obyvatel (přidal se též Mamut a Prkno – dojeli autem) nás následovala asi tři čtvrtě hodiny po nás.
Den druhý
Na svatého Václava, tedy 28. září, respektive další den ráno konal se nástup armád o půl deváté a do té doby bylo potřeba stihnout se nasnídat, nechat si schválit zbraň, obléci kostým a dostavit se na místo, dolní louku. Vyjasnění pravidel a představení našich velitelů i velitelů nepřátelských. Nilfgaardský sbor armád Střed byl pod velením Menno Coehorna, velením sboru armád Východ byl pověřen Jan Calveit, operační jednotky Verden se ujal Joachim de Wett. Král Foltest svěřil armádu Temerie Janu Natalisovi, do čela Aedirnu se postavil král Demawend III., partyzánské oddíly Lyrie a Rivie vedla královna Meve. V první fázi se Verden snažil získat na svou stranu obyvatele ostrova Skellige. Tamější velmi rádi pobývají v sauně, a proto bylo naším úkolem soupeřit o saunu s Aedirnem – saunu jsme drřeli déle, Skeližské klany, tedy i krále Brana jsme dostali na svou stranu. S Temerií jsme se utkali pod dohledem nebezpečné bestie, kterou temerští živili lépe řadami svých vojáků než my, proto tedy zvítězili. V plném počtu se armády setkali při rozhodující námořní bitvě, bojovalo se na lodích, objevili se i korzáři. Skeližská náklonost tedy byla jistá. Poslové driád nám za vypuzení dřevorubců z Brokilonu slíbili svoji věrnost. Veškeré vojsko pak bojovalo po celé hrací ploše na potkání a dělalo úkoly pro uhlíře a podobné vedlejší aktivity fáze. Les byl dohledem lítých bestií – nekkerů, leshena, kostlivců, ale i hrdinů jako jsou zaklínači. Úkoly jsme plnili též pro Trpaslíky z Mahakamu, jak jinak než současně s královskými. Posledním střetem toho dne byl zápas o drahé kamení v mahakamském dole. Do stísněných prostor se valily hordy královských i císařských vojáků, uvnitř se kromě diamantů skrývali i trpaslíci ne zrovna nadšení naším příchodem, golem a podobné nestvůry. Večer jsme si uvařili kuskus se špekem na cibulce – nevěřil jsem tomu, ale byla to skutečně pochoutka. Mohli jsme se zúčastnit besedy o nové stezce se sestrou, jejíž jméno si nepamatuji, ale byla z ústředí a na tvorbě stezky se sama podílela. Na stěnu myslivny se promítal výběr fotografií ze všech fází bitvy a u ohňů se ještě dlouho hrálo a zpívalo. Poměrně brzy jsem šel spát natěšen na další den.
Den třetí
29. září – poslední den akce jsme nejprve bojovali o pevnosti, objevili se i vojska z Cintry, která dělala menší potíže. Zatlačili jsme královské až k jejich mrchovišti, kde doplnili síly aby pak oběhli naše pozice před jejich branami, jednotná armáda byla zaneprázdněna příliš mnoho místy na jednou, levé křídlo bylo rozprášeno a roztroušené zbytky byly buď pobity v obklíčení nebo se daly na útěk. Další fáze již byla závěrečná bitva, kde se na řece Jaruze střetly obě armády v plném počtu i s posilami. Nilfgaard získal na svou stranu obyvatele Skellige, Severní království byla posílena Trpaslíky z Mahakamu, vojáky z Cintry i driádami z Brokilonu. Na levém křídle nás bylo zatraceně málo, zatímco na nás druhého břehu cenili zuby nepřátelé. Když zazněla polnice přišli nám na pomoc naši kyrysníci, hrdinové, zkušení bojovníci ze zálohy. Rozkazem bylo stát a neustupovat, ale prozatím ani nepostupovat, čehož se ovšem zbytek Nilfgaardu nedržel a boje se strhly přímo na brodech přes řeku, naše křídlo však postuovalo pomaleji, ovšem do několika minut jsme aedirnské zatlačili až na pravý břeh, odkud se dal zbaběle na úprk. S nevěřícným výrazem ve tváři jsem se vzpamatovával z našeho nečekaného vítězství. Bitva byla dobojována, stačilo se jen sbalit, naobědvat se rozloučit a vyrazit do Světlé nad Sázavou, na vlak. Ještě před odchodem se konal výprodej zbytku potravin – džusů, brambůrků nebo čokolád. Velké díky organizátorům této vydařené akce a hodně zdaru a síly do organizace dalšího ročníku.

Jirásek

MostyPresJarugu MostyPresJarugu_13 MostyPresJarugu_14
MostyPresJarugu_16 MostyPresJarugu_17 MostyPresJarugu_20

Novější zápis: Velká noční hra Jelenů – Krakatit (11. 10. 2019)
Starší zápis: Výlet Jelenů a Zelené šestky z Borače do Štěpánovic (21. 9. 2019)

Sobota 7. 12. ’19
svátek slaví Ambrož





Příští oddílová rada bude v pondělí 13. 1. 2020 v 18:30 hod. v klubovně na Mendláku.

Podporují nás

Jak psát na web

Vytvořil VojťákO webuAdmin • Aktualizace: 3. prosince 2019 ve 12.40