91. oddíl Junáka Brno

Velká noční hra Jelenů – Krakatit

11. 10. 2019

V šest večer, na svatého Jana XXIII., 11. října 2019, sešli se Jeleni na Náměstí Knížat z Lichtensteina. Začali jsme kruhy cti a kruhy zrady – oblíbené zábavy s měkčenými meči. Setmělo se, šli jsme si odložit batohy do klubovny, baterky a hurá do sklepa. Ve sklepě na hochy čekal zraněný inženýr Prokop, Martin Doušek. Uvedl kluky do děje a potom, co ho přesunuli do laboratoře je poslal za medikem, ke škole. Kromě lékaře na ně čekal Ondra Hanák ve svém černém, koženém kostýmu, který prý působil skutečně děsivě. Když byl inženýr v pořádku, cílem se stalo Nekonečno, kde jsem čekal já a zadal jsem jim úkol, než stihli odejít správným směrem, vyběhl na ně Lukáš, který je celou cestu od kláštera následoval. Při návratu do klubovny – místo plnění úkolu, se ovšem vyskytly komplikace, menší zpoždění, při odchodu další komplikace – další zpoždění, v okolí klubovny narazili hoši na pár monster, když konečně dorazili ke mně – mírně jsem změnil stanoviště, podařilo se mi kluky trochu vyděsit. Podal jsem požadované informace a následovala večeře v kuchyňce. Skočil jsem opět na Nekonečno umístit Krakatit. Vyrazilo se tedy opět tam. Podle vyprávění se již nachystali na případné útoky orgů – dostali meče, ale boj se odehrál v tichosti až na náměstí. Šlo se spát. Ráno nás dříve opustil Petr kvůli výletu s vlčaty a Honza Mergl kvůli zápasu, zbytek si sbalil, společně jsme se nasnídali a zhodnotili jsme celou akci. Uklidili jsme a vysáli po sobě klubovnu a rozloučili jsme se pokřikem.

Jirásek

Večer kolem šesté hodiny jsme měli sraz na Vranově. Čekali jsme na ostatní, abychom byli všichni. Po čekání začala bojová hra. Hra začala tím, že jsme ve sklepě našli zraněného vědce, kterému někdo ukradl Krakatit. A začala celá bojovka, prvně jsme museli jít pro vědce, který měl lék na to, jak uzdravit profesora, kterému byl ukraden Krakatit. Cestou, jak jsme šli k vranovské škole, kde byl ten vědec s tím lékem, nás nahánělo temné strašidlo a pronásledovalo nás už celou hru, pořád jsme chodili sem a tam – k Nekonečnu a pro různé pokyny. Jak jsme chodili k Nekonečnu, pořád nás pronásledovaly temné nestvůry, my jsme utíkali dokonce jednou až do lesa. Kolem desáté hodiny večer jsme šli do kláštera se navečeřet, dojedli jsme, a tak začala další část noční hry. Když měla nadejít další část hry, čekali jsme zavření v klášteře, takže nám Jenda neboli Veverka vyprávěl hrůzostrašný horor o Červené Karkulce. A potom jsme opět vyrazili k Nekonečnu, tentokrát jsme sebou měli zbraně, které byly omotané molitanem, aby to nebolelo. Cestou tam jsme přemýšleli, jak jako uděláme strategii, protože na Nekonečnu měl být skryt Krakatit. Jak jsme došli k Nekonečnu, nikdo tam nebyl, tak jsme vzali Krakatit, sestavili jsme se do seskupení – nábojové formace a šli cestou dolů, chvíli jsme čekali, že na nás někdo vystartuje z křoví a začne bitva, nikdo na nás nevystartoval, tak jsme chvíli čekali, ale pak jsme zavolali raději jednu jednomu vedoucímu, jestli to tak opravdu má být, ten nám opravdu potvrdil, že to tak má být a že máme jít zpět ke kostelu. U kostela začala vrcholná bitva, ale musela být potichu, protože už bylo po desáté hodině. Zvítězili jsme nad temnými nestvůrami a šli jsme spát asi kolem půlnoci. Ráno jsme vstávali v 8 hodin. Uklidili jsme. Byl nástup a pak jsme jeli s rodiči zpět domů.

Honza Pacek

Novější zápis: Výlet Hnědé šestky do Adamova (12. 10. 2019)
Starší zápis: Mosty přes Jarugu 2019 (27.–29. 9. 2019)