91. oddíl Junáka Brno

Výlet Jelenů na Říčky

15. 5. 2021

Sešli jsme se již v půl osmé na nádraží v České na prvním ze dvou perónů, přestože to mám nejblíž, dostavil jsem se jako poslední. Na svatého Isidora, tedy těsně před svátkem svatého Jana Nepomuckého, 15. května, po deštivém pátku a před bouřkovou sobotní nocí. Cestou do Židenic se k nám přidal Véna, v osmi (chyběl nám Jirka) jsme dojeli busem na zastávku Ochoz u Brna, Říčky. Byli jsme ještě v Moravském krasu, minuli jsme Kaprálův mlýn a místo přeslavné Pekárny jsme dali přednost hledání Hynštovy jeskyně ve strmém svahu. Výprava k díře pojmenované po nějakém Kýblově jmenovci byla nakonec zdárná, přestože jediným úspěšným hledačem byl Veverák. Zatímco my ostatní sešli zpět k Říčce bez dosažení kýženého cíle, Veverka to dokázal. Pokračovali jsme dále na východ, načež jsme cestu stočili mírně na jih, tedy pryč od Říčky. Důvodem byl samoobslužný lesní bar, jenž při předběžném zkoumání mapy objevil Olej, byl to zdroj osvěžující limonády. Ze zdejší lavičky jsme se pokochali výhledem na kraví pastvinu s několika kopci hnoje, ostatně podle krav byl zdejší bar taktéž pojmenovaný. Tempo jsme zvolnili a skrze Hostěnický les jsme se opět vrátili k Říčce. Zdálo se nám jako dobrý nápad tento tok překonat mimo nějakou lávku, a to jsem nakonec nejvíce odnesl já, zřejmě strůjce toho nápadu. Chtěl jsem totiž Olejovi hodit svůj podlouhlý tlumok a s finálním švihem jsem z meandru zahučel nohama do vody. Podle svědectví ostatních účastníků, úspěšnějších při přeskakování, hodil jsem místo batohu sebe. Na druhém břehu jsme podnikli oběd a na rozlehlé louce dali pár her na odreagování. Jakmile se jedni začali shazovat na druhé a jiní zase zahájili soutěž v lezení na strom, rozhodli jsme se pokračovat v naší pouti. Strmé stoupání bylo odměněno pěknými výhledy, některé úseky však byly značně podmáčené, a tak někteří začali litovat, že putují v pevnější obuvi. Pláštěnky jsme vytáhli, když na nás několikrát káplo a u dědiny jménem Lhotky jsme je zase, vidíce opět slunce, schovali. Do Březiny od Křtin jsme došli s předstihem, a tak jsme obsadili zastávku, ti vybavenější z nás třeba ještě dojedli zbytky svačin a abychom netvrdli úplně tupě, Kýbl vyrobil podobné kartičky, s jakými jsme na schůzce hráli městečko Blaviken a víceméně inteligentně jsme s touto hrou strávili zbývající čas před příjezdem autobusu. V buse jsme se náhodou potkali s Repem, jenž se zrovna vracel ze své procházky kolem Rudického propadání a do České jsme dorazili již za zcela zatažené oblohy. Asi jsem nebyl jediný, koho pořádně bolely nožičky, myslím však, že bolest i všechna ta špína za tu společně strávenou pouť stála.

Jirásek

Novější zápis: Brigáda Jelenů na Vranově (20. 5. 2021)
Starší zápis: Náš oddíl má již 75 let! (4. 3. 2021)