|
Hvězdný prach
17.–19. 9. 2021
Pátek 17. 9.
Sešli jsme se v pátek na nádraží v České v 16:30, následně jsme
nastoupili do vlaku a jeli do Tišnova kde jsme přestoupili na bus a jeli směr
Nedvědice, kde jsme vystoupili a šli do Doubravníku. V Doubravnické
skautské základně, kde jsme celou víkendovku pobývali jsme složili naše
krosny a začali hrát hru po týmech které jsme si předem rozdělili. Hra
byla na způsob den ve městečku a mely jsme vydělat peníze na zásoby, mapu,
„glejt“ a sněženku. Aby sis vydělal peníze mohl jsi pracovat v kuchyni
nebo hrát v kasinu anebo hrát fotbálek. Na večeři byla rýže s masovou
omáčkou. A poté hygiena a večerka.
Olej
Sobota 18. 9.
V sobotu po snídani z vlastních zásob a čaji, jenž byl uvařen Ježky
vyrazili všichni na cestu. Tři skupiny, tedy Tristan (Olej, Jonáš, Filip,
Vojta Bednář), Humphrey (Tade, Kryštof, Vojta Ullmann) a Dunstan (Štěpán,
Skřet, Mirek) podle předchozího dne získaných map procházeli královstvím
Stormhold a plnili úkoly pro prince. Mobily bylo zapovězeno používat,
poněvadž, jak praví legendy, čarodějnice si na uživatele těchto
technologií došlápnou. Obnášelo to: stavbu věže z kostek za pomoci
provázků, kimovku, šifru, rozdělávání ohně, skládání básně,
přenášení těstovin za pomoci špaget nebo jeden záludný hlavolam,
nejtěžší úlohou tedy jednoznačně byla samotná orientace a vůle tuto
cestu absolvovat. Všichni nakonec dorazili a mohli jsme si vychutnat báječné
zapečené brambory s kuřecím, se sýrem a smetanou, které pro nás
vykouzlil Marek a Brzec. Následovala výprava za Babylonskou svící, jež sice
nebyla tak dlouhá, ale o to náročnější. V opuštěném pavoučím
doupěti se sice nacházel materiál na výrobu svíček, ale pavučiny
i podlaha byla jedovatá a jedinou ochranou před toxiny bylo se pavučin
nedotýkat vůbec a země se nedotýkat dlaněmi. Našlo se mnoho takových, kdo
se otrávili a oslepli, a proto ti, kdo byli hbitější, museli je při cestě
z doupěte zase ven vést a ukazovat jim cestu, být jejich očima. Po
nějakém čase si tyto role prohodili, a nakonec jsme si o našich dojmech a
zážitcích z cesty poslepu dlouze povykládali. To už přišel Matouš, na
základně se při výrobě svíček přidal ke skupině Dunstan a nadále již
hrál všechno s námi. Roztavený parafín však rád vytékal
z nedostatečně utěsněných forem, a tak se výroba svíček a potažmo
výroba večeře protáhla do pozdních hodin. Bylo tedy již okolo desáté,
když jsme navečeřeni (Svišti pod Crackovým vedením uvařili těstoviny
s červenou omáčkou) vyrazili na naši poslední pouť. Tam, kde předtím
bylo pavoučí doupě, byla teď bouřka a s ní i nebeští piráti. Právě
ti chytali kluky během sbírání blesků potřebných k likvidaci poslední
čarodějnice. Tato poslední čarodějnice se nacházela na kopci nad dědinou,
čerstvě vyrobené svíčky, a právě ukradené blesky svítily na cestu.
A padla ta mrcha, zhynula během okamžiku, když se vyřítili její
protivníci ozbrojení blesky a zachránili tak před její zlobou království
Stormhold. Bylo pozdě, když se všichni vrátili a na rozdíl od předchozího
večera, nikomu si již nechtělo skotačit u fotbálku, všichni se uložili
k spánku.
Jirásek
Neděle 19. 9.
Vstali jsme, Jeleni se dali do vaření ovesné kaše s ovocem, neboli, jak se
v naší družině říká: jelení zdi. Sbalili jsme svoje věci, převlékli
se do krojů, ještě bylo potřeba dát základnu do pořádku a umýt tunu
nádobí, ale my nejprve vyrazili na mši. Zdejší farář si získal naše
sympatie, především protože dal závěrečné požehnání ve tři čtvrtě
na jedenáct, když mše začínala v deset, přičemž my jsme z Vranova
zvyklí, že jsou mše i dvakrát delší. Nemuseli jsme proto přidávat ani
do kroku, abychom všechno stihli, jedna skupina vždy pracovala a druhá na
gauči hodnotila celou akci. Předali jsme budovu, dle domluvy ponechali jsme
zde nesežrané suroviny jako těstoviny, vločky či kofolu a vydali se na
autobus směr Tišnov. Měl trochu zpoždění, tlačili jsme tam se skupinou
nějakých stejně jako my batohy obtěžkaných skautek, a tak vznikl
v Tišnově při přestupu na vlak dostatečný zmatek na to, aby se nám
ztratil Štěpán. Že s námi není, zjistili jsme až ve vlaku, a proto jsme
pak pro něj s mým tátou dojeli autem a odvezli ho na šalinu. Všechno tedy
nakonec dobře dopadlo a touto patálií jsme završili společný oddílový
víkend ve znamení hvězdného prachu.
Jirásek
Novější zápis: Puťák Jelenů do Jeseníků (8.–10. 10. 2021) Starší zápis: Zahájení nového skautského roku (6. 9. 2021)
|
Pátek 27. 5. ’22 svátek slaví Valdemar
Podporují nás
Jak psát na web
|