|
Plot – 2021 " K temnotě"
12.–13. 11. 2021
Tmou se rozléhaly kroky, doprovázené šumivým hovorem. To asi patnáct
roverů a rangers přicházelo k vranovské základně, kde už na ně čekala
šestice nás, kteří jsme připravovali noční hru a krom toho pár
starších. Jak dorazili, shodili batohy a šli hrát s Píťou a Štěpánkou
jakési hry, zatímco my jsme se vytratili a šli po okolí roznést questy na
samotnou noční hru. Když jsme se vrátili, udělali jsme s ostatními
„ahoj aktivitu“, načež se přesunuli ven, ještě si něco zahráli a pak
už to vypuklo.
Přesunuli jsme se do mírně apokalyptičtějšího světa, kde poslední tři
státy – Agripia, Plutonia a Urania vedly rivalitu o všechny důležité
zdroje a další komodity. Členové těchto států běhali po asi
půlkilometrovém okolí a nacházeli různé zprávy o vývoji situace
v jejich zemi. Rozhodnutím o řešení těchto zpráv se snažili
vybalancovat míru spokojenosti obyvatel, peněz, ekologie, energií a armády.
Papírové zprávy však nebyly jedinou cestou přísunu informací. Naši
představitelé států byli také obléháni vdovami, polomrtvými vojáky či
uprchlíky, kteří na ně ječeli své životní problémy. Také konali sněmy
pod Organizací pro mezinárodní vztahy, která jim tuto svízelnou situaci
pomáhala vyřešit. Mimo to vyráběli energii dávkováním vytěženého
uranu do Arduinem zkonstruované elektrárny, aby pokryli svou spotřebu.
Obsluhu elektrárny si zamiloval hlavně Mat, který ji i po hře často
zapínal, takže se hlavní místností často ozývalo pípání jak od
bagru.
Po nějaké té hodince se ale přes veškerou snahu Organizace strhla bitva,
při níž byly praskány balonky všech států mezi sebou. Po bitvě byla
svolána mírová konference a tak mohlo opět začít běhání po questech,
provozování elektrárny a dolů a všechny tyto kratochvíle. Asi po
třičtvrtě hodině už ale měly všechny státy veškeré zprávy přinesené
a rozhodnuté a tak jen házely uran mezi konektory elektrárny a sledovaly, jak
se jim mění hodnoty komodit díky dlouhodobým investicím. To byl ale čas,
kdy je začala Organizace pro mezinárodní vztahy poněkud víc ždímat. Krom
toho jim jakýsi cizinec donesl pár zašifrovaných zpráv o špatných
záměrech Organizace, což způsobilo její konec, podobající se Sametové
revoluci, akorát podstatně mírnější.
Po konci noční hry, vesměs pozitivně hodnocené, nám byla nabídnuta teplá
polívka, chvíli jsme ještě kecali a hráli si se svítícími náramky,
používanými pro zviditelnění questů, a pak už jsme šli spát. Byly asi
dvě hodiny ráno.
Budíček byl až v devět hodin. Poklidili jsme, nasnídali jsme se,
přišel Jirásek a začly čtyři kola workshopů. Patřilo mezi ně Bombovo
střílení vzduchovkou, Jirkovy šermířské souboje, děrování plechovek za
účelem svícnů u Marky a Mary, pečení hadů u Eli, vázání turbánků
u Baru a nakonec Jiráskovo tančení, které převážně v nekoedukovaných
párech proniklo i do chvíle meziprogramového vakua. Během koleček ještě
přijel Pepa podívat se na stav střechy základny.
Pak už byl oběd – halušky se zelím – a krátká chvíle poledního
klidu. Potom nás Píťa nechal v hlavní místnosti se třema papírama
otázek zaměřených na hodnocení Plotu a především budoucí činnost
Plotrů – tímto mým novotvarem mám na mysli roverskou část našeho
střediska, které se právě Plot týkal. V kolečku jsme se nad tím
pobavili, padaly různé názory i návrhy, v zásadě se ale všichni shodli,
že Plot byl fajn a má smysl dělat další akce, klidně i vycházka na houby
či do divadla, či že dosavadní setkávání jednou za měsíc je ideální.
Pak do místnosti přišlo starší vedení a vyhnalo nás ven, jen abychom za
tři minuty nakráčeli zase zpět, tentokrát už ale do zšeřelé místnosti,
projektorem na plátno promítající kachnu v plaveckých botách. Tam nás
čekala série otázek ze skautského života, na které jsme v týmech měli
odpovědět co nejvíce skauty zastávaným názorem. Na konec jsme ještě byli
obšťastněni videoukázkami odpovědí našich skautských bratrů a sester ze
střediska.
Pak čekala ta méně zábavná část dne – úklid. Ten byl ale poměrně
brzy hotov. Po vyklizení základny, udání sklinky zelí, pytle jablek a koše
krajíců chleba, jsme se šerem přesunuli k ohništi k nápisu PLOT
z dřevěných korálků. Byl přečten krátký příběh, Píťa řekl pár
moudrých slov a přišla řada na nás, abychom shrnuli celou akci pár slovy a
vzali si korálek (popřípadě i krajíc chleba). Na to jsme ještě donesli
dřívka starším, kteří něco dodělávali u základny, a pak už jsme
popadli batohy a teď již zcela temným lesem vyšli k autobusové zastávce
do Vranova. Během cesty ještě začalo mrholit. A ve Vranově jsme se už
definitivně rozloučili se všemi, co jeli do Brna.
Jožka
Novější zápis: Hrabání listí ve Starobrněnském klášteře (20. 11. 2021) Starší zápis: Hrabání listí a výlet Jelenů po okolí Vranova (6. 11. 2021)
|
Úterý 28. 6. ’22 svátek slaví Lubomír
Podporují nás
Jak psát na web
|