91. oddíl Junáka Brno

Plot – 2021 " K temnotě"

12.–13. 11. 2021

Tmou se rozléhaly kroky, doprovázené šumivým hovorem. To asi patnáct roverů a rangers přicházelo k vranovské základně, kde už na ně čekala šestice nás, kteří jsme připravovali noční hru a krom toho pár starších. Jak dorazili, shodili batohy a šli hrát s Píťou a Štěpánkou jakési hry, zatímco my jsme se vytratili a šli po okolí roznést questy na samotnou noční hru. Když jsme se vrátili, udělali jsme s ostatními „ahoj aktivitu“, načež se přesunuli ven, ještě si něco zahráli a pak už to vypuklo.
Přesunuli jsme se do mírně apokalyptičtějšího světa, kde poslední tři státy – Agripia, Plutonia a Urania vedly rivalitu o všechny důležité zdroje a další komodity. Členové těchto států běhali po asi půlkilometrovém okolí a nacházeli různé zprávy o vývoji situace v jejich zemi. Rozhodnutím o řešení těchto zpráv se snažili vybalancovat míru spokojenosti obyvatel, peněz, ekologie, energií a armády. Papírové zprávy však nebyly jedinou cestou přísunu informací. Naši představitelé států byli také obléháni vdovami, polomrtvými vojáky či uprchlíky, kteří na ně ječeli své životní problémy. Také konali sněmy pod Organizací pro mezinárodní vztahy, která jim tuto svízelnou situaci pomáhala vyřešit. Mimo to vyráběli energii dávkováním vytěženého uranu do Arduinem zkonstruované elektrárny, aby pokryli svou spotřebu. Obsluhu elektrárny si zamiloval hlavně Mat, který ji i po hře často zapínal, takže se hlavní místností často ozývalo pípání jak od bagru.
Po nějaké té hodince se ale přes veškerou snahu Organizace strhla bitva, při níž byly praskány balonky všech států mezi sebou. Po bitvě byla svolána mírová konference a tak mohlo opět začít běhání po questech, provozování elektrárny a dolů a všechny tyto kratochvíle. Asi po třičtvrtě hodině už ale měly všechny státy veškeré zprávy přinesené a rozhodnuté a tak jen házely uran mezi konektory elektrárny a sledovaly, jak se jim mění hodnoty komodit díky dlouhodobým investicím. To byl ale čas, kdy je začala Organizace pro mezinárodní vztahy poněkud víc ždímat. Krom toho jim jakýsi cizinec donesl pár zašifrovaných zpráv o špatných záměrech Organizace, což způsobilo její konec, podobající se Sametové revoluci, akorát podstatně mírnější.
Po konci noční hry, vesměs pozitivně hodnocené, nám byla nabídnuta teplá polívka, chvíli jsme ještě kecali a hráli si se svítícími náramky, používanými pro zviditelnění questů, a pak už jsme šli spát. Byly asi dvě hodiny ráno.

Budíček byl až v devět hodin. Poklidili jsme, nasnídali jsme se, přišel Jirásek a začly čtyři kola workshopů. Patřilo mezi ně Bombovo střílení vzduchovkou, Jirkovy šermířské souboje, děrování plechovek za účelem svícnů u Marky a Mary, pečení hadů u Eli, vázání turbánků u Baru a nakonec Jiráskovo tančení, které převážně v nekoedukovaných párech proniklo i do chvíle meziprogramového vakua. Během koleček ještě přijel Pepa podívat se na stav střechy základny.
Pak už byl oběd – halušky se zelím – a krátká chvíle poledního klidu. Potom nás Píťa nechal v hlavní místnosti se třema papírama otázek zaměřených na hodnocení Plotu a především budoucí činnost Plotrů – tímto mým novotvarem mám na mysli roverskou část našeho střediska, které se právě Plot týkal. V kolečku jsme se nad tím pobavili, padaly různé názory i návrhy, v zásadě se ale všichni shodli, že Plot byl fajn a má smysl dělat další akce, klidně i vycházka na houby či do divadla, či že dosavadní setkávání jednou za měsíc je ideální. Pak do místnosti přišlo starší vedení a vyhnalo nás ven, jen abychom za tři minuty nakráčeli zase zpět, tentokrát už ale do zšeřelé místnosti, projektorem na plátno promítající kachnu v plaveckých botách. Tam nás čekala série otázek ze skautského života, na které jsme v týmech měli odpovědět co nejvíce skauty zastávaným názorem. Na konec jsme ještě byli obšťastněni videoukázkami odpovědí našich skautských bratrů a sester ze střediska.
Pak čekala ta méně zábavná část dne – úklid. Ten byl ale poměrně brzy hotov. Po vyklizení základny, udání sklinky zelí, pytle jablek a koše krajíců chleba, jsme se šerem přesunuli k ohništi k nápisu PLOT z dřevěných korálků. Byl přečten krátký příběh, Píťa řekl pár moudrých slov a přišla řada na nás, abychom shrnuli celou akci pár slovy a vzali si korálek (popřípadě i krajíc chleba). Na to jsme ještě donesli dřívka starším, kteří něco dodělávali u základny, a pak už jsme popadli batohy a teď již zcela temným lesem vyšli k autobusové zastávce do Vranova. Během cesty ještě začalo mrholit. A ve Vranově jsme se už definitivně rozloučili se všemi, co jeli do Brna.

Jožka

Novější zápis: Hrabání listí ve Starobrněnském klášteře (20. 11. 2021)
Starší zápis: Hrabání listí a výlet Jelenů po okolí Vranova (6. 11. 2021)