91. oddíl Junáka Brno

Skautská pouť do Křtin

24. 4. 2010

Hnědá šestka

Abychom si této pouti užili, raději jsme vstali o hodinu dříve a už o půl deváté jsme v Adamově byli na počátku našeho rytířského putování se sv. Jiřím do Křtin. Za chvíli už plnily obě soutěžící skupiny, vytvořené z takřka kompletní Hnědé šestky, první úkoly. Celkem jich na téměř třináctikilometrové cestě bylo nachystáno na jednotlivých stanovištích dvanáct. A s hrdostí se musíme pochlubit, že se nám podařilo splnit všechny úkoly, což kromě nás se podařilo už jen asi třem dalším skupinkám. Poznávali jsme podle vůně různá koření, poslepu procházeli vyznačenou trasou, zkoušeli svoji paměť, přenášeli kouzelnou vodu, golfovými holemi přepravovali žhavý kámen, bojovali se zlými rytíři, poznávali ptactvo, překonávali propasti po lanových lávkách, podle hmatu poznávali různé předměty, ošetřovali raněné, jeli na kole záludným terénem, přemýšleli, jak jít bez použití noh. Pravda, ne všude se nám dařilo, ale bavilo nás to. Navíc krásné počasí, krásná jarní příroda, spousta kytiček kolem (sasanky, jaterníky, dymnivky, kopytníky, prvosenky, orseje, devětsil, šťavel, modřenec, fialky – kolik si asi z nich kluci zapamatují). Také jsme byli v jeskyni, natáčela nás televize Noe, pochutnali si na klobásách. Ale protože to byla pouť, tak také nechyběly bolavé nožičky, únavná stoupání do kopce, vedro či překonávání dalších sto a jedné útrapy. Vlče se ale nepoddá samo sobě a tak jsme šťastně dorazili až k Panně Marii do Křtin, kde jsme měli poutní mši svatou. Potom jsme ještě vyslechli vyhlášení výsledků (možná trošku se smutkem, protože i přes naše velké úsilí vyhráli přece jen ti trošku starší a šikovnější) a už jsme v přeplněném autobuse směřovali domů, když objednaný posilový spoj jaksi nedorazil.
A pro úplnost nutno dodat, že náš oddíl přece jen nedopadl v soutěži vůbec špatně – může nás těšit, že putovní trofej, kterou před rokem v Tišnově získala Hnědá šestka, si odnesla tentokrát smíšená vlčácko-skautsko-roverská hlídka naší Jednadevadesátky, další skautská hlídka našeho oddílu byla třetí.

Vašek

Malý Vašík to ve své zprávě viděl takto:
Pouť do Křtin.
Ráno v 7.50 jsme měli sraz. Jeli jsme vlakem do Adamova. V Adamově následovala registrace na pouť. Pak jsme šli po modré značce do Křtin. Přitom byly různé úkoly. Potom ve Křtinách nám dali párek. Potom byla mše svatá za sv. Jiří, patrona skautů. Bylo nás tam 454 poutníků. Líbilo se mi to.

A Oliver krasopisně popsal naše putování takto:
Skautská pouť ke svátku sv. Jiří, patrona skautů.
Honza a Martin nepřišli a je sedm padesát (zřejmě čekají na Mendláku). Na situaci to nic nemění – až na to, že budeme mít o dvě vlčata méně – a hurá na vlak a do Adamova! Pouť začínala u kostela. Rozdělili jsme se do dvou skupin a cestou plnili různé soutěže, poznávali různé květiny jako je třeba devětsil a dymnivka, kopytník, šťavel, podběl a podléška, dva druhy sasanek, prvosenka jarní a další. Jedna zde soutěží „golf s florbalovou hůlkou a tenisovým míčkem“ se mi moc líbila asi nejvíc (i když se mi líbily i ostatní). Taky se mi líbilo poznávat podle čichu koření, podle hmatu zjistit, co to je za předmět, ošetřit zraněného (například co udělat s popáleninou, úpalem, nebo se zlomenou nohou), bojovat proti strážcům kteří hlídají zlého draka, počítat mosty, rozeznat dravce, podlézat pavučiny jedovatých pavouků, se zavázanýma očima obcházet stromy pomocí provázku a skákat na jedné noze. Podívali jsme se taky do Býčí skály na bývalém keltském obětišti. Ve Křtinách jsme si dali klobásu s kečupem nebo hořčicí a s chlebem. Pouť jako každou jinou jsme zakončili v nádherné katedrále Křtiny.

Novější zápis: Brigáda v klubovnách na Červeňáku (7.–8. 5. 2010)
Starší zápis: Vrtání studny na tábořišti (26. 3. 2010)