|
Historie Jednadevadesátky
Historie našeho oddílu se začala psát v lednu 1946, kdy bylo rozhodnuto,
aby při farnosti sv. Tomáše byl založen chlapecký skautský oddíl, čímž
byl pověřen kaplan téhož kostela P. Václav Razik. K vedení oddílu si
vybral studenta techniky Jindřicha Němce. Nábor prvních členů provedl P.
Razik coby katecheta ve školách, první seznamovací schůzka byla na faře na
Lidické ulici č. 6 dne 20. února 1946. Samostatná první schůzka
vlčat – zatím na faře byla 27. 2. 1946 a první schůzka skautů
8. 3. 1946. 21. března oddíl obdržel svoje číslo – 91. Začala se
shánět klubovna, podařilo se jí najít ve dvoře na ulici Jana Uhra č. 16,
kde stál zahradní domek, poškozený bombou na konci války. Po nutných
opravách se sem po prázdninách roku 1946 oddíl přestěhoval. První tábor
byl o prázdninách 1947 v Horních Borech u Velkého Meziříčí. Zde se
také seznámili s dívčím 26. oddílem, který tábořil za kopcem
u Oslavy v místě zvaném Peklo – nyní zatopeno přehradou Mostiště.
Další tábor byl v roce 1948 u Jasenice, severně od Náměště nad
Oslavou. V roce 1949 měl oddíl přejít do Pionýra, proto oficiálně
ukončil svou činnost a tábor již neplánoval, část skautů jela na tzv.
„borůvkový tábor“ na Šumavu k řece Řásnici poblíž dnes už
zaniklé obce Pumperle. Pět nejstarších skautů podniklo s Fakirem
(Jindřichem Němcem) puťák do Českého ráje a Krkonoš. Ještě nějakou
dobu se skauti scházeli ilegálně, začátkem padesátých let se činnost
stává nebezpečnou a oddíl končí, někteří členové spolu stále chodí
na výlety a pořádají akce.
V roce 1968 politická situace dovolila obnovit činnost Junáka. Fakir
plánuje obnovení oddílu, nemá však klubovnu, neboť z klubovny v domku na
ulici Jana Uhra se stal ateliér. Klubovnu se podařilo získat od faráře na
Starém Brně P. Ludvíka Gazdy, kdy nám tento bývalý skaut nabídl místnost
původního divadla v areálu kláštera. Po vyklizení starého nábytku a
nutných opravách jsme měli klubovnu! V roce 1968 celooddílový tábor
ještě není, ale část starobrněnských skautů – ministrantů jela pod
vedením Standy Skřičky na Tiškův tábor v Klášterci nad Orlicí. V roce
1969 a v roce 1970 měl zde na Americe v Klášterci již tábor celý
oddíl. Zde v těchto letech a později i po zákazu skautingu vedl svoje
tábory Radost P. František Fráňa – Tišek, v té době vedoucí
oldskautů v našem středïsku Řehoře Mendla. Náš tábor zde navštívil
v roce 1970 náčelník Junáka bratr Rudolf Plajner, který žádal vedoucí,
aby zůstali se svými oddíly a věnovali se i nadále výchově dětí po
zrušení Junáka, které se chystalo v září. Proto Fakir po těžkém
rozhodování přešel s většinou oddílu do Pionýra, někteří členové
však svou činnost ukončili. Oddíl se stává pionýrskou skupinou. Do roku
1972 ještě má svoji klubovnu v areálu kláštera a stává se raritou,
jedná se o jedinou pionýrskou skupinu nezávislou na nějaké škole. Na
nátlak je nutno tuto klubovnu opustit, upravuje se starý rodinný domek na
ulici Vídeňská před gymnáziem, po jeho zbourání se upravily klubovny
v podnájmu v dalším rodinném domku na ulici Vídeňská v místě
nynější odbočky tramvaje do Bohunic. Tábory Třebenice, Mrákotín,
Chroustov jsou ještě samostatné, Nová Říše, Pružina (Strážovské
vrchy) a další jsou už společné s děvčaty bývalého 26. oddílu. Po
táboře 1979 je oddíl nucen přejít pod ZŠ Hroznová a předat tam
i oddílový majetek. Vlastní klubovna na Vídeňské je zbourána,
v činnosti je stále více kladen důraz na komunistickou ideologii, v roce
1980 vedoucí i děti v tomto pionýrském oddíle končí. Starší
členové a vedoucí stále udržují kontakty, např. ve vlastní trampské
osadě.
Po pádu totalitního režimu v listopadu 1989 bylo opět možno obnovit
činnost Junáka. Činnost 91. oddílu rozjíždí Fakir, do vedení oddílu se
dostávají skauti, kteří v oddíle působili před zákazem skautingu –
Šmuk, Vašek, Tonda, Kalič. Upravujeme si opět naši bývalou klubovnu
v areálu kláštera. Díky podpoře o. opata a tehdejšího správce
kláštera Stanislava Skřičky, bývalého člena vedení oddílu, si postupně
vylepšujeme naše klubovny a stavíme k nim nové schodiště. V těchto
prostorách jsme až do podzimu 2004, kdy při provádění rekonstrukce
střechy kláštera se přišlo na to, že trámový strop nad klubovnami je
díky napadení dřevomorkou v havarijním stavu. Stěhujeme se do
zapůjčených kluboven v Orlovně v Bohunicích na ulici Hraničky.
Kohoutovičtí skauti a vlčata mají svoji klubovnu po obnovení nejdříve
v unimobuňkách na Vaňhalově ulici, od r. 1997 v Domku Svaté rodiny na
ulici Bašného. Na podzim 2006 se našemu oddílu podařilo od MMB pronajmout
a později i odkoupit suterénní nebytové prostory na ulici Křížkovského
23. Prostory to nejsou úplně ideální, přece jen suterénní místnosti
bývají místy poněkud vlhké. Provádíme nejnutnější úpravy a počátkem
roku 2007 se sem stěhujeme z bohunické Orlovny. Jsou to sice naše klubovny,
ale vadí nám stále se zvyšující vlhkost po havárii dešťového svodu a
absence vlastního sociálního zařízení. Abychom tyto prostory mohli dále
užívat jako klubovny, je zde nutné provést rekonstrukci. Proto jsme rádi
přijali nabídku MUDr. Rychnovského, tehdejšího ředitele Nemocnice
Milosrdných bratří, abychom jako klubovny přechodně využívali prostory
prázdného „domečku“ v areálu LDN na Červeném kopci. Po prohlídce
rádi nabídku přijímáme, je zde totiž moc pěkné okolí, máme to kousek
do přírody a tím se také zkvalitní program schůzek. Čeká nás sice
spousta práce – není zde funkční voda, kanalizace ani elektřina, omítky
jsou místy ve špatném stavu, rovněž některé stropní trámy čekají na
opravu. Pouštíme se do práce, v lednu 2008 slavnostně otevíráme první
dvě klubovny, v květnu dokončujeme úpravy třetí. Využíváme
příležitosti a snažíme se zde také uplatňovat v praxi 3. bod
skautského zákona „Skaut je prospěšný a pomáhá jiným“ – při
nejrůznějších příležitostech (Mikulášská besídka, Betlémské
světlo, Tříkrálová sbírka, Svátek matek) navštěvujeme pacienty
nemocnice a snažíme se jim trochu zpestřit jejich pobyt v nemocnici. V roce
2009 se konečně pouštíme i do rekonstrukce našich kluboven na
Křížkovského.
Na tábory jsme jezdili od roku 1990 do Zubří u Nového Města, do roku
1995 společně s 26. dívčím oddílem, od roku 1996 už samostatně.
V roce 2000 táboříme v Uhřínově u Velkého Meziříčí, v roce
2001 opět v Zubří a v roce 2002 v Uhřínově. Od roku 2003 do roku
2005 táboříme v krásném údolí u Lesního Jakubova. Protože zde nebylo
možno postavit trvalou stavbu – louky byly pronajaté a zdejší trempové
vždy vše spálili, hledáme nové tábořiště. Na podzim roku 2004 kupujeme
od Pozemkového fondu louku u Valdíkova, 10 km severně od Vladislavi. Louka
je to zarostlá, místy podmáčená, 10 let neudržovaná, ale naše. Vedení
oddílu se rozhoduje, že tábor v roce 2006 bude již zde. Následuje
projektování dřevěného skladu, běhání kolem stavebního povolení,
brigády. V červenci skutečně stěhujeme všechny věci táborového
inventáře z Jakubova do Valdíkova, stavíme dřevěný sklad, prohlubujeme
koryto potoka. Louka má sice ještě hodně nedostatků, ale tábor jsme zde
díky přízni počasí zvládli na jedničku. V dalších letech se
tábořiště dále vylepšuje, provádí se zateplení podkroví srubu a
meliorace louky, staví se víceúčelový dřevník.
Počet členů oddílu od roku 1990 stále roste, jako katolický oddíl
nemáme problém s nábory nováčků, své děti nám svěřují rodiče nejen
z území celého Brna, ale i z blízkého okolí. Velikost našeho oddílu
přináší ale i spoustu problémů, jak v řízení oddílu, tak
i v provozu tábora. Uvažujeme o tom, jak oddíl rozdělit, v roce 2008 se
roveři oddílu registrují v samostatném roverském kmeni. Oddíl se však
stále rozrůstá, v roce 2009 se v našem oddíle registruje již
94 členů, stáváme se největším chlapeckým oddílem v republice. Proto
se od 1. září 2009 kohoutovická část oddílu osamostatnila a obnovila
v Kohoutovicích činnost původního 72. oddílu.
Dne 17. listopadu 2010 zemřel ve věku nedožitých 88 let bratr Jindřich
Němec – Fakir, zakladatel a dlouholetý vůdce 91. oddílu. S Fakirem jsme
se rozloučili při mši sv. v kostele sv. Jakuba dne 27. 11. 2010. Pohřben
je na Ústředním hřbitově v rodinné hrobce ve skupině 83, 2. řada, hrob
č. 245.
V září 2012 předává Vašek po 23 letech vedení vlčat mladším
činovníkům oddílu. V roce 2013 však na žádost vůdkyně střediska
rozjíždí na Vranově u Brna skautskou činnost, od 2. září 2013 funguje
na Vranově nově založená vranovská Zelená šestka vlčat, která je
součástí našeho mateřského 91. oddílu. Na táboře v roce 2016 vzniká
z nejstarších členů Zelené šestky skautská družina Jelenů.
Od září 2016 se po dvanácti letech vrací některé družiny do areálu
kláštera na Staré Brno, v září zde začínají svoji činnost Ostříži,
v prosinci se sem přesunula i vlčata Hnědé šestky.
V říjnu 2016 na sněmu střediska Řehoře Mendla, ve kterém byl od jeho
založení v roce 1968 i 91. oddíl, bylo schváleno z důvodu jeho
velikosti (jednalo se v té době o jedno z největších středisek
v republice) rozdělení stávajícího střediska na dvě jednotky,
91. oddíl se stává počátkem roku 2017 členem nově vzniklého střediska
Ignis. Na táboře 2017 předává Vojťák vedení oddílu Jirkovi. Během
prázdnin také vzniká ze skautské družiny Lišáků pod Jankovým vedením
nový roverský kmen Hádes. Ten začal svojí samostatnou činnost putovním
táborem.
V září 2017 se přesouvá z kluboven na Červeném kopci na Staré Brno
i poslední družina Svišťů. V únoru 2018 jsou slavnostně otevřeny
nové klubovny v starobrněnském klášteře v půdních prostorách nad
Kapitulní síní, které pro nás vybudovali zdejší augustiniáni.
Při oslavě 75 let od založení oddílu v říjnu 2021 předal Jirka
vedení oddílu Venckovi.
Na základě vyprávění bratra Fakira, nejstarších členů oddílu a
dokumentů sepsal Vašek
Vůdcové 91. oddílu
1946 – 1969 Fakir (Ing. Jindřich Němec)
1970 – 1974 Brouček (Ing. Jan Svoboda) – 91.oddíl, po září
1970 pionýrský oddíl
1974 – 1979 Eifel (Ing. Vladimír Malčík) – pionýrský oddíl
1990 – 2001 Šmuk (Ing. Jan Sychra)
2001 – 2006 Vašek (Václav
Procházka)
2006 – 2008 Rep (Mgr. Pavel Blažík)
2009 – 2017 Vojťák (Mgr. Vojtěch
Procházka)
2017 – 2021 Jirka Potáček
2021 – Vencek (Václav Potáček)
Podrobnější
historie 91. oddílu včetně fotografií
|
Úterý 19. 3. ’24 svátek slaví Josef
Podporují nás
Jak psát na web
|