Znak Junáka

91. oddíl Junáka Brno

Jednadevadesátka – katolický chlapecký skautský oddíl

Liliový kříž

Historie Jednadevadesátky

Historie našeho oddílu se začala psát v lednu 1946, kdy bylo rozhodnuto, aby při farnosti sv. Tomáše byl založen chlapecký skautský oddíl, čímž byl pověřen kaplan téhož kostela P. Václav Razik. K vedení oddílu si vybral studenta techniky Jindřicha Němce. Nábor prvních členů provedl P. Razik coby katecheta ve školách, první seznamovací schůzka byla na faře na Lidické ulici č. 6 dne 20. února 1946. Samostatná první schůzka vlčat – zatím na faře byla 27. 2. 1946 a první schůzka skautů 8. 3. 1946. 21. března oddíl obdržel svoje číslo – 91. Začala se shánět klubovna, podařilo se jí najít ve dvoře na ulici Jana Uhra č. 16, kde stál zahradní domek, poškozený bombou na konci války. Po nutných opravách se sem po prázdninách roku 1946 oddíl přestěhoval. První tábor byl o prázdninách 1947 v Horních Borech u Velkého Meziříčí. Zde se také seznámili s dívčím 26. oddílem, který tábořil za kopcem u Oslavy v místě zvaném Peklo – nyní zatopeno přehradou Mostiště. Další tábor byl v roce 1948 u Jasenice, severně od Náměště nad Oslavou. V roce 1949 měl oddíl přejít do Pionýra, proto oficiálně ukončil svou činnost a tábor již neplánoval, část skautů jela na tzv. „borůvkový tábor“ na Šumavu k řece Řásnici poblíž dnes už zaniklé obce Pumperle. Pět nejstarších skautů podniklo s Fakirem (Jindřichem Němcem) puťák do Českého ráje a Krkonoš. Ještě nějakou dobu se skauti scházeli ilegálně, začátkem padesátých let se činnost stává nebezpečnou a oddíl končí, někteří členové spolu stále chodí na výlety a pořádají akce.
V roce 1968 politická situace dovolila obnovit činnost Junáka. Fakir plánuje obnovení oddílu, nemá však klubovnu, neboť z klubovny v domku na ulici Jana Uhra se stal ateliér. Klubovnu se podařilo získat od faráře na Starém Brně P. Ludvíka Gazdy, kdy nám tento bývalý skaut nabídl místnost původního divadla v areálu kláštera. Po vyklizení starého nábytku a nutných opravách jsme měli klubovnu! V roce 1968 celooddílový tábor ještě není, ale část starobrněnských skautů – ministrantů jela pod vedením Standy Skřičky na Tiškův tábor v Klášterci nad Orlicí. V roce 1969 a v roce 1970 měl zde na Americe v Klášterci již tábor celý oddíl. Zde v těchto letech a později i po zákazu skautingu vedl svoje tábory Radost P. František Fráňa – Tišek, v té době vedoucí oldskautů v našem středïsku Řehoře Mendla. Náš tábor zde navštívil v roce 1970 náčelník Junáka bratr Rudolf Plajner, který žádal vedoucí, aby zůstali se svými oddíly a věnovali se i nadále výchově dětí po zrušení Junáka, které se chystalo v září. Proto Fakir po těžkém rozhodování přešel s většinou oddílu do Pionýra, někteří členové však svou činnost ukončili. Oddíl se stává pionýrskou skupinou. Do roku 1972 ještě má svoji klubovnu v areálu kláštera a stává se raritou, jedná se o jedinou pionýrskou skupinu nezávislou na nějaké škole. Na nátlak je nutno tuto klubovnu opustit, upravuje se starý rodinný domek na ulici Vídeňská před gymnáziem, po jeho zbourání se upravily klubovny v podnájmu v dalším rodinném domku na ulici Vídeňská v místě nynější odbočky tramvaje do Bohunic. Tábory Třebenice, Mrákotín, Chroustov jsou ještě samostatné, Nová Říše, Pružina (Strážovské vrchy) a další jsou už společné s děvčaty bývalého 26. oddílu. Po táboře 1979 je oddíl nucen přejít pod ZŠ Hroznová a předat tam i oddílový majetek. Vlastní klubovna na Vídeňské je zbourána, v činnosti je stále více kladen důraz na komunistickou ideologii, v roce 1980 vedoucí i děti v tomto pionýrském oddíle končí. Starší členové a vedoucí stále udržují kontakty, např. ve vlastní trampské osadě.
Po pádu totalitního režimu v listopadu 1989 bylo opět možno obnovit činnost Junáka. Činnost 91. oddílu rozjíždí Fakir, do vedení oddílu se dostávají skauti, kteří v oddíle působili před zákazem skautingu – Šmuk, Vašek, Tonda, Kalič. Upravujeme si opět naši bývalou klubovnu v areálu kláštera. Díky podpoře o. opata a tehdejšího správce kláštera Stanislava Skřičky, bývalého člena vedení oddílu, si postupně vylepšujeme naše klubovny a stavíme k nim nové schodiště. V těchto prostorách jsme až do podzimu 2004, kdy při provádění rekonstrukce střechy kláštera se přišlo na to, že trámový strop nad klubovnami je díky napadení dřevomorkou v havarijním stavu. Stěhujeme se do zapůjčených kluboven v Orlovně v Bohunicích na ulici Hraničky. Kohoutovičtí skauti a vlčata mají svoji klubovnu po obnovení nejdříve v unimobuňkách na Vaňhalově ulici, od r. 1997 v Domku Svaté rodiny na ulici Bašného. Na podzim 2006 se našemu oddílu podařilo od MMB pronajmout a později i odkoupit suterénní nebytové prostory na ulici Křížkovského 23. Prostory to nejsou úplně ideální, přece jen suterénní místnosti bývají místy poněkud vlhké. Provádíme nejnutnější úpravy a počátkem roku 2007 se sem stěhujeme z bohunické Orlovny. Jsou to sice naše klubovny, ale vadí nám stále se zvyšující vlhkost po havárii dešťového svodu a absence vlastního sociálního zařízení. Abychom tyto prostory mohli dále užívat jako klubovny, je zde nutné provést rekonstrukci. Proto jsme rádi přijali nabídku MUDr. Rychnovského, tehdejšího ředitele Nemocnice Milosrdných bratří, abychom jako klubovny přechodně využívali prostory prázdného „domečku“ v areálu LDN na Červeném kopci. Po prohlídce rádi nabídku přijímáme, je zde totiž moc pěkné okolí, máme to kousek do přírody a tím se také zkvalitní program schůzek. Čeká nás sice spousta práce – není zde funkční voda, kanalizace ani elektřina, omítky jsou místy ve špatném stavu, rovněž některé stropní trámy čekají na opravu. Pouštíme se do práce, v lednu 2008 slavnostně otevíráme první dvě klubovny, v květnu dokončujeme úpravy třetí. Využíváme příležitosti a snažíme se zde také uplatňovat v praxi 3. bod skautského zákona „Skaut je prospěšný a pomáhá jiným“ – při nejrůznějších příležitostech (Mikulášská besídka, Betlémské světlo, Tříkrálová sbírka, Svátek matek) navštěvujeme pacienty nemocnice a snažíme se jim trochu zpestřit jejich pobyt v nemocnici. V roce 2009 se konečně pouštíme i do rekonstrukce našich kluboven na Křížkovského.
Na tábory jsme jezdili od roku 1990 do Zubří u Nového Města, do roku 1995 společně s 26. dívčím oddílem, od roku 1996 už samostatně. V roce 2000 táboříme v Uhřínově u Velkého Meziříčí, v roce 2001 opět v Zubří a v roce 2002 v Uhřínově. Od roku 2003 do roku 2005 táboříme v krásném údolí u Lesního Jakubova. Protože zde nebylo možno postavit trvalou stavbu – louky byly pronajaté a zdejší trempové vždy vše spálili, hledáme nové tábořiště. Na podzim roku 2004 kupujeme od Pozemkového fondu louku u Valdíkova, 10 km severně od Vladislavi. Louka je to zarostlá, místy podmáčená, 10 let neudržovaná, ale naše. Vedení oddílu se rozhoduje, že tábor v roce 2006 bude již zde. Následuje projektování dřevěného skladu, běhání kolem stavebního povolení, brigády. V červenci skutečně stěhujeme všechny věci táborového inventáře z Jakubova do Valdíkova, stavíme dřevěný sklad, prohlubujeme koryto potoka. Louka má sice ještě hodně nedostatků, ale tábor jsme zde díky přízni počasí zvládli na jedničku. V dalších letech se tábořiště dále vylepšuje, provádí se zateplení podkroví srubu a meliorace louky, staví se víceúčelový dřevník.
Počet členů oddílu od roku 1990 stále roste, jako katolický oddíl nemáme problém s nábory nováčků, své děti nám svěřují rodiče nejen z území celého Brna, ale i z blízkého okolí. Velikost našeho oddílu přináší ale i spoustu problémů, jak v řízení oddílu, tak i v provozu tábora. Uvažujeme o tom, jak oddíl rozdělit, v roce 2008 se roveři oddílu registrují v samostatném roverském kmeni. Oddíl se však stále rozrůstá, v roce 2009 se v našem oddíle registruje již 94 členů, stáváme se největším chlapeckým oddílem v republice. Proto se od 1. září 2009 kohoutovická část oddílu osamostatnila a obnovila v Kohoutovicích činnost původního 72. oddílu.
Dne 17. listopadu 2010 zemřel ve věku nedožitých 88 let bratr Jindřich Němec – Fakir, zakladatel a dlouholetý vůdce 91. oddílu. S Fakirem jsme se rozloučili při mši sv. v kostele sv. Jakuba dne 27. 11. 2010. Jeho ostatky jsou uloženy na Ústředním hřbitově v rodinné hrobce ve skupině 83, 2. řada, hrob č. 245.
V září 2012 předává Vašek po 23 letech vedení vlčat mladším činovníkům oddílu. V roce 2013 však na žádost vůdkyně střediska rozjíždí na Vranově u Brna skautskou činnost, od 2. září 2013 vede na Vranově nově založenou vranovskou Zelenou šestku vlčat, která je součástí našeho mateřského 91. oddílu. Na táboře v roce 2016 vzniká z nejstarších členů Zelené šestky skautská družina Jelenů.
Od září 2016 se po dvanácti letech vrací některé družiny do areálu kláštera na Staré Brno, v září zde začínají svoji činnost Ostříži, v prosinci se sem přesunula i vlčata Hnědé šestky.
V říjnu 2016 na sněmu střediska Řehoře Mendla, ve kterém byl od jeho založení v roce 1968 i 91. oddíl, bylo schváleno z důvodu jeho velikosti (jednalo se v té době o jedno z největších středisek v republice) rozdělení stávajícího střediska na dvě jednotky, 91. oddíl se stává počátkem roku 2017 členem nově vzniklého střediska Ignis.

Podrobnější historie 91. oddílu včetně fotografií

Vašek

Úterý 12. 12. ’17
svátek slaví Simona





Příští oddílovka:
V pondělí 18. prosince v 18.30 hod.

Podporují nás

Jak psát na web

Vytvořil VojťákO webuAdmin • Aktualizace: 10. prosince 2017 ve 21.26