91. oddíl Junáka Brno

Lišácká návštěva Vily Tugendhat

16. 4. 2013

V úterý jsme se rozhodli pro jednou obětovat schůzku a místo toho navštívit jednu z nejvýznamnějších Brněnských památek – Vilu Tugendhat. Sešli jsme se tedy na České před sochou panáčka omývajícího krychli a odtud jsme se šalinou dopravili přímo na místo. Když jsme se tam téměř v plném složení dopravili, už na nás čekala paní Zezůlková, která nám zařídila prohlídku vily zdarma, za což jí patří velký dík.
Po chvíli k nám přišel i mladý průvodce v saku, který nás zavedl nejdříve na terasu v zadní části domu. Zatímco jsme si prohlíželi zahradu a výhled na Brno, krátce nás seznámil s historií vily a rodiny Tugendhatů. Poté jsme vešli masivními dřevěnými dveřmi, sahajícími až ke stropu, do předsíně. Tam jsme všichni museli strčit obě nohy do stroje, který nám obalil boty igelitem – kvůli čistotě. Pak jsme zahájili prohlídku vily. Celá vila je udělaná v podobném stylu – všechny dveře jsou dřevěné, masivní a sahají až ke stropu, v místnostech je snaha o zachování jedné barvy a vzoru. Vila Tugendhat byla průlomová nejen díky některým architektonickým prvkům, ale také díky nábytku, který byl vyrobený speciálně pro ni a dnes se hojně prodává, i když v upravené podobě (např. křeslo z kovových tyčí propletené proutím). Po komunistech, kteří celou vilu vyrabovali až na skříně, které se nedaly odnést, tam dříve bylo trochu pusto. My jsme tam však naštěstí byli až po rozsáhlé rekonstrukci, kdy bylo všechno až do úplných detailů přivedeno do původního stavu. Po prohlídce několika obytných místností a koupelny jsme po schodech sestoupili do přízemí. Tam jsme se dostali do obrovské hlavní místnosti. Tu prý sovětští vojáci dříve používali jako stáj pro koně. Bylo to ale opět zrekonstruováno, jen knihovna zůstala trochu vyrabovaná. Celou jednu zeď zabírala pověstná zasouvací okna, která jsme dokonce viděli v akci, dále tam byla oválná pracovna ohraničená stěnami z jakéhosi afrického dřeva. Uvnitř byl kulatý rozkládací stůl obklopený židlemi. Někdo při pohledu na to zavtipkoval, že bychom tu někdy mohli udělat schůzku (ha ha). Dále se v tomto patře nacházela skromně vypadající prostorná kuchyň (která jako jediná porušovala pravidlo dveří až ke stropu!) a už ne tolik skromná spížka. Pak jsme se vydali po točitých schodech dolů do technického podlaží. Tam jsme měli možnost prohlédnout si ventilační systémy s ohříváním a ochlazováním vzduchu. Nakonec jsme se odebrali do garáže, kde byl mechanismus pro zasouvání oken (který jsme také viděli v akci, protože tam mezitím přišla na prohlídku skupina turistů). Dále byly v garáži vystaveny informace o celé historii vily a její zmenšený model. Po východu z garáže jsme ještě krátce pobyli na krásně upravené zahradě a pak jsme se rozešli, každý do svého domova.
Ještě jednou bych rád poděkoval paní Zezůlkové, díky které jsme měli výjimečnou možnost prohlédnout si tuto významnou budovu.

Prkno

Novější zápis: Skautská pouť do Sloupu (20. 4. 2013)
Starší zápis: Nový střípek do naší historie – fotky první klubovny (14. 4. 2013)