Sobotní výlet – nevýlet Vranovské smečky
14. 9. 2013
Již několik dní před sobotním výletem bylo jasné, že počasí nebude
úplně nejlepší. Přesto jsem na základě předpovědi počasí, meteoradaru
i své vlastní víry v lepší zítřky přesvědčoval zvídavé rodiče,
kterým se zdálo být divné jít někam v takové slotě, že výlet bude.
Jsme přece skauti a něco vydržíme. Když jsem se v sobotu probudil, kapky
deště pleskaly na okna, cestou na Vranov sice přestalo lít, ale pořád to
nebylo ono. A tak, protože nejsem necita, jsme se přesunuli s osmi
statečnými vlčaty do sucha naší klubovny. Zde jsme se seznámili s buzolou
a mapou, také jsme se naučili zapalovat sirky i s nutným poučením, aby
kluci nic podobného doma sami nezkoušeli. Vzhledem k tomu, že touha chlapců
po uvaření vlastní polévky byla příliš silná a množství padajících
dešťových kapek přece jen menší, tak jsme odvážně klubovnu opustili.
Nejdříve jsme rozpohybovali ztuhlá těla několika hrami a už jsme se vydali
do přírody. Pravda, výlet na Nový hrad jsme sice odložili na jindy –
však on ten hrad na nás ještě nějaký ten čas počká – ale alespoň
jsme došli k lesu. Zde jsme si všimli rozdílu mezi dubem a bukem a také
jsme se naučili, kde a jak to udělat, aby z malého plamínku byl oheň,
který nejen zahřeje, ale na kterém se dá také něco uvařit (a který svoji
vůní prostoupí naše svršky, takže i doma všichni poznají, že se nám
oheň podařilo rozdělat). Ve dvou ešusech jsme si uvařili polívečky, vše
po sobě řádně uklidili a už jsme šli zpátky na Vranov, kde jsme
doprovodili domů Dana. Potom jsem ještě chvíli sbírali bukvice a pojídali
dobrá jadérka, zaskotačili jsme si na kolotoči, houpačkách a průlezkách,
seznámili se s našími skautskými bratry z Kohoutovic, kteří zde měli
svoji farní pouť, a už si nás maminky rozebraly a odvezly domů.
Honza a Matouš o výletě napsali zprávu a namalovali obrázek, za což
obdrželi jako první mimořádné body do celoročního bodování.
Vašek
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Novější zápis: Nakoleon (19. 9. 2013)
Starší zápis: HELP 2013 (13.–15. 9. 2013)