91. oddíl Junáka Brno

Puťák družiny Jelenů do Beskyd

27.–30. 9. 2018

Den první
Bylo 27. září, svatého Vincence z Paula, léta Páně 2018, krátce před pátou hodinou odpolední, když nám všem, natěšeným na nadcházející akci, oznámil Josef informaci, že Veverka – jeden z nás – sdělil, že nejede. Důvod neznámý. Zhruba 66 % naší družiny a náš patron Vašek nastoupili jsme tedy do vlaku směr Hranice na Moravě a z něho vystoupili až právě v Hranicích. Dalšími vlaky jsme se dopravili až do Frýdlantu nad Ostravicí a konečně přišel okamžik, kdy museli jsme se do dalšího bodu na trase dopravit pěšky. Tímto bodem byla obec Malenovice, kde jsme se utábořili na tribunách místního hřiště, u kterého se v Obecním domě naneštěstí zrovna konala diskotéka. Ale každá hudba jednou ztichne a protože tato buranská párty nebyla výjimkou, vyspali jsme se do růžova.

Den druhý
Bylo 28. září, Slavnost svatého Václava, léta Páně 2018 a my na snídani vařili hrachovou polévku, která se jak jinak než povedla. Čekal nás výstup na Ivančenu a Lysou Horu, který byl vskutku náročný, ale zvládli jsme ho. Zatímco na Ivančeně obdivovali jsme množství kamenů i odvahu popravených skautů, na jejichž památku celý pomník vznikl, obnovili jsme si skautské sliby – pochopitelně v krojích. Na Lysé hoře obdivovali jsme nádheru tamějšího výhledu a opěvovali, jak nám ten chléb se sádlem chutná. Cesta nás ten den zavedla až do Ostravice, kde jsme se převlékli do krojů a šli na mši svatou do zdejšího kostela. V Ostravici jsme nakonec i uvařili báječné špagety a zůstali na noc v altánu v areálu mateřské a základní školy.

Den třetí
Ráno 29. září, ve svátek svatých archandělů Michaela, Gabriela a Rafaela, léta Páně 2018, kolem sedmé hodiny vydali jsme se zpět na své večerní místo vaření, abychom si ku snídani uvařili gulášovou polévku – znamenitou. Ten den jsme navštívili kapli svatých Konstantina & Metoděje, zde doplnili vodu, abychom pak vystoupali nejprve na vrch Čertův mlýn a přes Pustevny sešli, kol sochy Radegasta, až na slavný Radhošť. Zde pojedli jsme pozdní oběd a jím posilněni došli jsme za tmy do Rožnova pod Radhoštěm. Ještě dlouho bloudili jsme zdejším parkem, abychom si pak sedli k jakémusi zamčenému a zasklenému altánu. Pojedli jsme menší večeři a Vašek s Josefem pak prošli celý park, aby našli vhodné místo k spánku a kroutíce rameny se zas vrátili. Vašek se ovšem náhodou opřel do dveří vedlejšího altánu tak dobře, že shledal, že je otevřený. Místo spočinutí bylo nalezeno a tak zbývala už jen večerní hygiena a zavrtat se do spacáku.

Den čtvrtý
Na svatého Jeronýma, tedy 30. září, léta Páně 2018 vstali jsme jako jindy již před sedmou hodinou a tak jsme stihli mši právě v sedm. Po mši měli jsme možnost pokochat se nádherou krojovaného průvodu, jenž kolem nás prošel. Snídani obstarali jsme v supermarketu – dalamánek, salám a mléko, to bodlo. Do odjezdu vlaku nám ještě zbývalo mnoho času, tedy prohlédli jsme si zdejší moc pěkný skanzen a uvařili si rizoto. Cestou na nádraží jsme sice ještě stihli omylem sejít na jakousi cyklostezku, ale i tak jsme do vlaku nastoupili a s výjimkou přestupu v Kojetíně vystoupili jsme až v Brně. Domů už to byla jen chvilka cesty. Byla to moc pěkná a záživná akce.

Jirásek

Z Hlavního nádraží v Brně jsme odjeli do Frýdlantu, vzhledem k tradičnímu zpoždění všech spojů Českých drah vždy bylo dobrodružné stíhat přípoje. Ale podařilo se a po vystoupení z vlaku jsme ve večerním Frýdlantu hledali cestu do Malenovic, kde jsme dle plánu měli přenocovat. Kryté tribuny veřejného hřiště nám zde poskytly místo na spaní, na stole u hřiště jsme si ráno také uvařili snídani a vydali se do hor. Po výstupu na Ivančenu jsme si na tomto pro skauty posvátném místě připomněli dnešní den – Den české státnosti, jeho význam a příklad popravených skautů pro nás, obnovili jsme zde svůj skautský slib, Jožka a Honza přiložili donesené kameny na mohylu. Když jsme si prohlédli různé pamětní desky, pokračovali jsme na Lysou Horu. S vypětím všech sil se nám podařilo na ten nekonečný kopec vyšlapat, byli jsme za to odměněni krásnými výhledy, zřetelně byly vidět hřebeny Nízkých i Vysokých Tater. Když jsme načerpali nové síly, mezi davy turistů jsme se prodrali dolů do Ostravice. A tento významný den jsme nemohli lépe zakončit, než účastí na mši svaté v Ostravici při slavení svátku patrona naší země sv. Václava. A protože jsme již byli unaveni, dál se již nešlo, prohlédli jsme si vyřezané dřevěné obludy v Ráji dřevěných soch, poté jsme zde využili k přespání dřevěný altán dětského hřiště, kde jsme si ustlali a který nás skvěle ochránil i před nočním deštěm. Po ranní polévce jsme vyrazili směr Radhošť. Cesta vedla krásnou podzimní krajinou, plnou ohnivě rudých jeřabin a prvními mrazíky našedlým borůvčím, s výhledy do hlubokých údolí. Cestou jsme si ještě prohlédli zbytky partyzánského srubu, kde na konci války speciální německé komando rozprášilo štáb 1. čs. partyzánské brigády. Na Pustevnách jsme si prohlédli před 3 roky vyhořelou chatu Libušín, která je již téměř znovu postavena, na vrchol Radhoště jsme doputovali v pozdních odpoledních hodinách. Než jsme z hor sestoupili do údolí Rožnova, mohli jsme se kochat krásným západem slunce, následné šero a posléze i tma dodaly našemu pochodu určitou romantiku. Tentokrát jsme místo pro nocleh našli v rožnovském městském parku, je až k nevíře, kolik různých přístřešků se kolem nás nachází, což skautům ke skromnému noclehu zcela stačí. Po mrazivé noci jsme ráno brzo vstali, převlékli se do krojů a v 7:00 hod. jsme již byli na nedělní mši svaté. Poté jsme se na náměstí nasnídali, prohlédli si pěkné dřevěné městečko v rožnovském skanzenu, uvařili si oběd a už byl čas na cestu do Brna.
Pochvalu zaslouží všichni účastníci za jejich statečný výkon, opravdu to byl podnik pro celé muže! A díky Bohu za krásné počasí, lepší asi již ani nemohlo být.

Vašek

Novější zápis: Výlet Vranováků do Lelekovic a zpět (20. 10. 2018)
Starší zápis: Výlet Svišťů na Babí lom (22. 9. 2018)