Výlet Vranováků do jeskyní
17. 11. 2018
Ráno jsme odjeli vlakem z České do Židenic a odtud autobusem nad Kaprálův Mlýn. K němu jsme sešli, hrajíce pískačku a málem se přizabijíc. U Kaprálova Mlýna jsme hru ukončili a u kříže jsme si pověděli o dnešním datu. Od této základny jsme pokračovali v cestě do jeskyně Pekárna. Tu obzvlášť vlčátka pilně prosvěcovala baterkami, vířila prach a udivovala se netopýrům. Až byla jeskyně dostatečně plná prachu, opustili jsme ji a pak, pozorujíce vyschlé koryto povodňové Říčky, jsme pokračovali v cestě na Švédův stůl. Ten jsme po svačině prolezli, někteří se pokoušeli prolézt jakousi zaprášenou myší dírou, ale dřív než se jim to povedlo, vyšli jsme raději dál. Bahnivým tunýlkem jsme se procpali do Malčiny jeskyně, se skrčenou hlavou se dostali do trochu větší prostory a tam se už raději otočili a šli zpět. Někteří vylezli poněkud špinavější, ale někteří bez úhony. Další jeskyně v pořadí byla Netopýrka, která byla kratší, ne tak uzoučká, zato ji zdobily nádherné vápencové vodopády. Pak jsme si zahráli pár her a šli na autobus. Veverka po cestě dělal strašný blbosti a hrál si na robota, o čemž byla totiž minulá hra. Na zastávce tomu bylo stejně tak. Autobusem a z Židenic vlakem jsme se dopravili do České. Zde se vlčata rozešla domů, ale my ne. My jsme ještě šli k Jiráskovi dělat úkoly na Svojsíkáč – podávačku kytek, představení družiny. Týpko měl mírné nedostatky s připraveností krmítka, přesto tato akce skončila úspěchem. Když jsme mezi posledními odcházeli s Honzíkem domů, z České šlehal ohňostroj na oslavu svobody. Nebo že by slavili, že jsme už konečně odešli?
Jožka
Výlet jeskyňový
V Mezinárodní den studentstva, tedy 17. listopadu léta Páně 2018 sešli
jsme se všeci natěšení, v hojném počtu, vlčata i skauti na nádraží
v České. Vlakem dojeli jsme do Židenic, již na zastávce Lesná připojil
se Venoušek, odtam pak autobusem ku Ochozu a pěšky ke Kaprálovu mlýnu,
největší skautské základně v republice, pokud se nepletu, kde nám Vašek
povyprávěl něco o historii tohoto místa a též o zdejších
dřívějších pobytech vlčat z našeho oddílu. Před vchodem do CHKO
Moravský kras věnovali jsme se hodně pískačce, potom na příhodném
místě svačině a po našem dobytí jeskyně Pekárna průzkumu tohoto
rozlehlého prostoru. Následovalo sledování podivuhodností koryta říčky
Říčky a především množství jeskyní, konkrétně to byly: Netopýrka,
Švédův stůl, zabahněná Malčina, ještě nějaké ty hry na konec a
čekání na autobus v Ochoze. V Židenicích jsme zas přestoupili na vlak,
ale zatímco vlčata šla již spokojeně domů, Jeleni se ještě nějakou dobu
věnovali v nedaleké naší dílně plnění úkolů ohledně soutěže
časopisu Skaut.
Jirásek
Krásné podzimní soboty (vranovská část oddílu hrabala listí již
před týdnem) využili Vranováci k návštěvě Moravského krasu. Vlakem
z České dorazili do Židenic, odkud se autobusem přesunuli ke Kaprálovu
Mlýnu u Ochozu. U kříže, postaveného manželi Kaprálovými, jsme si
připomněli dnešní výročí 17. listopadu, ostatně na příkladu Mlýna
jsme si nejlépe ukázali doby slávy i temna celé naší vlasti.
Po prohlídce skautské základny jsme putovali údolím Říčky, podívali se
na její vývěr i ponor. Potom už jsme prozkoumávali zdejší jeskyně,
nejdříve obrovskou Pekárnu, potom malý Švedův stůl, vsoukali jsme se do
Malčiny jeskyně, kde jsme se, jak bylo slibováno, i trochu zablátili.
Nejhezčí jeskyně byla Netopýrka, zde se nám moc líbilo. Mezitím jsme
občas jedli, občas jsme si hráli, nakonec jsme došli do Ochozu, odkud jsme
zamířili opět směrem domů.
Vašek
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Novější zápis: Hrabání listí v klášterním parku (17. 11. 2018)
Starší zápis: Sázení lípy v Novém Lískovci (28. 10. 2018)