Znak Junáka

91. oddíl Junáka Brno

Jednadevadesátka – katolický chlapecký skautský oddíl

Liliový kříž

Plot

11.–12. 11. 2022

Za temného večera se část jelenů (já a Vojta) shromáždili společně se skautskými bratry z Brna na vranovské točně. Jelikož to byla středisková akce, nepotkali jsme pouze lidi z 91 (Toma, Marka a Tadeáše z Ostřížů), nýbrž i odnož z Kohoutovic a pár holek z 26. Lukáš nás rozdělil do skupinek, podle toho jak se cítíme fyzicky zdatní a směřovali k naší základně nedaleko odsud. Jakmile jsme se dostavili na místo, začali se přerozdělovat noclehy. Já jsem se rozhodl nezahlcovat základnu a přespat v klidu doma pod kopcem. Ze začátku našeho pobytu nás stíhaly velmi časté jevy výpadku elektřiny. Náš přívod elektřiny byl naštěstí zabezpečen mohutným generátorem. Abychom ještě zvýšili svoji životní úroveň, Píťa zajistil tepelnou energii z krbu. Opravdu jak prasata v žitě se měli ti, kteří si zajistili večerní stravu. Já si dal před odchodem ještě kachnu, kterou někdo nestihl sprovodit ze světa na sv. Martina. Nicméně kupříkladu Marek byl obzvlášť nešťastný z toho, že neměl čím se zasytit. Nakonec se mu podařilo ulovit nějakou kůrku chleba.

Hra započala a náš tým vyšel směrem k Jelínkovi, kde jsme měli spot. Tam jsme se domluvili s našim mafiánem na nějakým dealu. My měli totiž nějaké ty diamanty, které mu zjevně byly ku prospěchu. V průběhu hry jsme si dali s mým spoluhráčem Hynkem duel. Na který se sázelo. Samozřejmě jsme si předem vsadili, kdo vyhraje a tudíž náš tým byl celkem v balíku. Řekl bych, že hlavní zdroj našich příjmů pramenil hlavně z této činnosti. Po nabobtnání našich měn jsme si mohli dovolit povoz pro náš získaný kufřík, který jsme obdrželi v kasinu. Nevýhoda vlastnění tohoto povozu byla ta, že k vám mohl přijít Lukáš, hrál postavu, která většinou na všechny zaklekávala a říct vám, ať ho svezete. Samozřejmě jsme to neměli zapotřebí a než abychom plýtvali síly, vyklopili ho do škarpy. Na oplátku vás pak zastřelil. Jediná pozitivní vlastnost této postavy byla její zkorumpovatelnost. Fungovala na bázi nájemného vraha. Pokud jste mu dali pořádný diamantový obnos mohl zlikvidovat i vaši konkurenční skupinku. V neposlední řadě tu operovala i židovská komunita. S nimi jsme se spíš handrkovali o ceně a debatovali, než že by mezi námi probíhali výhodné směny. Ke konci jsem to zapíchl u pohoštění v hlavní hodovní síni na základně. Zbystřil jsem poslední zbytky jednohubek, které neunikly svému osudu a hromadně je zkonzumoval. Vojta se mimo jiné taky neotálel přidat.

Konec byl pro mě trochu zmatený. Někdo si uzurpoval kufřík, který měl zaručit vítězství, a toho daného, kdo to měl aktuálně ve svém područí, honili do kolečka kolem základny, následně se však všichni udobřili a spolupracovali, abychom získali poklad v něm. Nakonec v něm byl samotný drahokam a my mohli společně oslavovat náš triumf.

Probrali jsme veškeré pozitiva a nedostatky hry a ulehly. Já se ještě odebral po svých domů vstříc vytouženému spánku.

Banoš

Novější zápis: Výlet okolo Vranova po rorátech (10. 12. 2022)
Starší zápis: Strastiplná cesta Jelenů do Adamovského Mordoru a zase zpátky (1. 10. 2022)

Čtvrtek 17. 7. ’25
svátek slaví Martina





Podporují nás

Jak psát na web

Vytvořil VojťákO webuAdmin • Aktualizace: 19. července 2025 v 17.03