![]() |
91. oddíl Junáka BrnoJednadevadesátka – katolický chlapecký skautský oddíl |
![]() |
Výlet okolo Vranova po rorátech10. 12. 2022 Vzbudili jsme se po krásně prožitém spánku a bylo nám řečeno, že se máme připravit na mši, která bude následovat. Musím říct, že jsem těch budíků měl po ránu trochu víc. Okolo šesté hodiny mě jako facka po ránu probudila zvonkohra a po chvíli mě z jemného mikrospánku probral něčí budík. Po chvíli Jirásek preventivně hlučně zvolal, že máme vstát, aby se ujistil, že nikdo z nás zase nezabral. Oblékli jsme se a letěli do nedaleké sakristie, kde už část Jelenů si na sebe hodila ministrantské ošacení. Během bohoslužby bylo na první pohled zřejmé, že jsme nebyli jediný, kdo se po šokujícím ranním probuzení ještě nestihli tak úplně vzpamatovat. Nejspíše si farníci nestihli do těla vpravit pravidelnou dávku kofeinu, na kterou jsou každodenně zvyklí. Tento problém měl však být na bohulibé snídani uhašen. Na rozprostřený stůl jsem položil svůj výdobytek z domu, od mamky upečenou bábovku. Nemohl jsem přihlížet mlsným očím okolo sebe, a tak jsem se rozhodl se po socialisticku podělit. Jak už to v naší družině bývá s jídlem, žádné jídlo u nás nemá dlouhého trvání. Jinak tomu nebylo ani se zmíněnou bábovkou. Do pár minut padla, nutno ale dodat, že její pozemské bytí splnilo náležitě svůj účel. Aby nám ještě praskali kalhoty ve švech ukončili jsme naše stolování dortem od tuzemské rodiny. Nasyceni z výživné snídaně, jsme se téměř překutáleli až do klubovny. Tam jsme se sbalili, načež Jirka zavelel k pochodu kolem Vranova. Naše první zastávka byla lelkovalo. Odtud jsme směřovali strmě ke kopci kousek od Babího lomu. Tím, že jsem byl pro tuto cestu pověřen navigátorem, měl jsme za úkol najít, co pokud možno nejschůdnější cestu a to skrz tyto skaliska bylo občas trochu komplikované. Čelili jsme všem možným útrapám, nejtěžší úsek cesty však byl, když jsme se slaňovali žebřík, jehož konstrukce vypadala trochu pochybně. Nic jiného nám nezbývalo. Nakonec jsme ho zdárně slezli a v našem pochodu jsme pokračovali na Svinošice. Pod přejezdem u Svinošic se nám dokonce podařilo najít nedaleko kontejneru i dárkovou poukázku na dedoles. Naše prvotní nadšení, však později opadlo, když jsme zjistili, že termín, do kdy bylo možné aplikovat tuto slevu již prošel asi před měsícem. Potom jsme si v centru vesnice prohlédli veřejnou nástěnku rozpisem akcí, co čeká zdejší obyvatelstvo. Do určité míry nahrazovala webové stránky obce. Odbočili jsme na ne zas až tak frekventovanou cestu spojující Svinošice se Šebrovem. Dorazili jsme k zahradnictví a odtud jsme pokračovali za vdechování výfukových plynů po chodníku hlavní cesty na Blansko až do Kateřiny. Dali jsme si přestávku u dětského hřiště na kopci naproti kostelu. A samozřejmě jsme nemohlo neotestovat místní prolézačky. Dovoluji si tvrdit, že i přes to, že atrakce byli stavěny na starší a hlavně lehčí návštěvníky, zátěžový test tato dětská stavba zvládla na výbornou. Po načerpání potřebných sil jsme vyklidili pozice a vydali se na konečný výstup do Vranova. Rychlé tempo nám ztěžovalo místy mazlavé podloží a ta nejhorší fáze cesty si zasloužila podle kolemjdoucího označení lambáda. Potom, co jsme zdolali tento výšlap šlo vidět, že nás to ke konci vyčerpalo, a tak jsme malátně dokymáceli až k faře, kde jsme si vyzvedli své věci a šli domů. Banoš Novější zápis: Tříkrálová sbírka na Vranově (7. 1. 2023) |
Čtvrtek 17. 7. ’25 |
|
Vytvořil Vojťák • O webu • Admin • Aktualizace: 19. července 2025 v 17.03 |