Výlet Zelené šestky na Tišnovsko
19. 10. 2024
Na sklonku babího léta jsme vyrazili vlakem nesoucím označení Dornfelder
do oblíbené výletnické destinace jménem Tišnov. Tentokrát jsme se
stejným dílem pohybovali v podzimní přírodě jako v prostoru místních
starodávných památek. Nasoukali jsme se do jedné z nejužších uliček
u nás, způsobili jsme poprask na dopravním hřišti, kde se to po našem
příchodu začalo hemžit dopravními nehodami, srážkami lokomotiv s tiráky
i chodců s dopravními značkami. Naštěstí místní cyklistům se
podařilo dějišti všech přestupků vyhnout. Jakmile jsme se posilnili první
svačinou, čekal nás výšlap na Květnici. Poněkud zklamáním pro nás bylo
množství odpadků na úbočí kopce, za to výhled z Lacinovy stezky nám
náladu zase dost vylepšil. Ze všeho nejvíce okouzlujícím místem se však
stala ohlazená skála, z níž se dalo dobře klouzat. Přestože hoši po
cestě sbírali pěkné křemeny, žádnou intervenci Umpa-lumpů na sebe
nevyvolali, a tak jsme se po pár kolech pistolníka ocitli opět pod kopcem, na
dlažbě, před dveřmi místního muzea. Zde na nás čekalo pár moc pěkných
exponátů z lokální historie a přírody, a především série optických
klamů a interaktivních atrakcí, s nimiž si kluci parádně vyhráli.
Namátkou se jednalo o veliký oboustranný krasohled, o zrcadlově opačné
kreslení či vhled do „černé díry“.
Už nám pomalu začínalo kručet v břiše, a tak jsme se přesunuli ke
klášteru Porta Coeli, kde jsme se opět nasvačili a zvěčnili se
u neopomenutelného portálu. Panoval hajp na blížící se přípravu oběda,
náš sudý počet nám umožnil rozdělit se do dvojic. Do vaření jsme se
pustili pod lanovkou lyžařského areálu Klínek za svitu odpoledního
sluníčka a s dostatkem chrastí. Prokop s Kubou se pustili do gulášovky,
Šimon s Míšou si ukuchtili tradiční francouzskou polévku a ramen a
další dvě zeleninové polévky vzešly i z dvojohniště Šíšy &
Luboše a Martina s Jeníkem. Po hladkém dojezení a dobalení nás čekala
návštěva Vokounovy vyhlídky, jedno kolo pískačky a hurá na nádraží.
Jenomže most nám silničáři před očima rozebírali, a tak jsme se po
dostatečné chvíli věnované konsternovanému hledění na bagr ve vodě
museli vydat oklikou. Naštěstí vlak jsme bez potíží stihli a již značně
znavení jsme se mohli vydat domů.
Jirásek
Novější zápis: Jelení přespávačka (22.–23. 11. 2024)
Starší zápis: Výlet Zelené šestky po okolí Vranova a přepad vranovské základny (21. 9. 2024)