91. oddíl Junáka Brno

Vlčácký víkend

13.–15. 6. 2008

Tradiční víkendová akce se po 11 letech nekonala na obvyklém Horním Mlýně, ale na naší střediskové základně na Vranově. Nutno říci, že zde sice chyběla obvyklá lákadla jako jeskyně či koupání, ale zase jsme viděli jiný konec brněnského okolí a byli jsme „ve svém“, což se také kladně projevilo na snížení poplatku. Z původně přihlášených 16 vlčat se sice nakonec akce zúčastnilo jen 12 kousků, neb někteří na poslední chvíli ochořeli či jim do toho něco vlezlo, ale i tak si většina nováčků vyzkoušela malou generálku na blížící se tábor.
V pátek jsem se tramvají a autobusem přesunuli na základnu, ubytovali se, zahráli si něco her, opekli si k večeři špekáčky a udělali si noční procházku lesem. Večer kluci ulehli a v mžiku spali, což bylo první velké překvapení. V sobotu ráno jsme měli krátkou rozcvičku, nasnídali se a vyrazili na výlet. Zde došlo k dalšímu velkému překvapení, neboť se zjistilo, že někteří neměli láhev na pití vůbec a jiní jen jakousi dětskou flaštičku, kam se potřebných 1,5 litru tekutin nevlezlo ani náhodou. Prohlédli jsme si svět z rozhledny na Bavím lomě, potom jsem se vydali na Nový hrad, což byl opět pro kluky zážitek. Porozhlédnout se po středověké mučírně či za palisádou s děly čelit nájezdu nepřátel – to byl pro něco pro kluky.
Unaveni jsme odpoledne doklopýtali na základnu, kde – jako když mávne kouzelným proutkem, všichni zázračně ožili a hrál se fotbal. Potom ještě cítili potřebu zapřáhnout se do chomoutu a tahat po lese auto. K večeru si na ohništích uvařili polévku a na druhý chod se nadlábli krupičnou kaší.
Po večerce bylo tentokrát, a to bylo překvapení číslo tři, velice rušno, takže mně nezbylo, než vlčácké ležení poněkud uklidnit. V neděli ráno snídaně, cesta na mši svatou, po návratu svačina a nácvik balení batohů. Při něm někteří konečně nalezli to, co od pátku marně hledali – jízdenky, kartáčky na zuby, lžičku, utěrky či kusy šatstva. U jiných se naopak zjistilo, že na třídenní akci si vystačí s jedním párem ponožek a jedním kusem slipů. Potom opět hry, výborný oběd, další hry, balení a odchod na autobus. Krátce po 16 hodině jsme byli na Mendláku.
Závěrem chci poděkovat Karlovi, že mi byl při drezůře našich vlčat výbornou oporou a naší drahé sestře Teti, že se výborně postarala o naše žaludky, díky čemuž jsem nemusel trávit čas u plotny.

Vašek

Novější zápis: Výlet parníkem a do ZOO (14. 6. 2008)
Starší zápis: Krajské kolo Závodu vlčat a světlušek, Veselí nad Moravou (7. 6. 2008)