Výlet Hnědé šestky do Mariánského údolí
14. 2. 2009
Za mrazivého, ale téměř jasného rána se u vývěsky sešlo
sedmičlenné torzo Hnědé šestky, které ještě nesklátila choroba.
Autobusem jsme odjeli do Mariánského údolí, kde bylo krásně bílo,
i když místy poněkud kluzko. V deseticentimetrovém prašanu jsme si
zahráli fotbal, trochu posvačili, čímž jsme ze spánku vyrušili místního
bezdomovce, který měl ustláno na podlaze bývalého pódia, sloužícího
v dobách dávné socialistické minulosti k masovým oslavám světlé
přítomnosti. Rovněž jsme si prohlédly zbytky velkolepých tribun pro
statisíce účastníků těchto dobrovolně-povinných radovánek, nyní ve
svazích zarůstajících stromy a keři. Potom jsme se vydali vzhůru do kopců
k Horákově myslivně a odtud okolo lesa po poli lánu k místu, kde jsme
rozbili tábor a jali se vařit polévečky. Jejda trval na tom, že si bude
vařit sám, další dvě tříčlenné skupiny si udělali ohniště opodál.
Počalo shánění suchého dřeva – to je to, které při zlomení není
zelené a hezky praskne a neohýbá se, že vlčátka. S pomocí březové
kůry a Vaška se přeci jen dříve či později podařilo pod ešusy oheň
rozdělat, Jejda si však na polívečce dnes nepochutnal, když už se jeho
voda jako poslednímu blížila k varu, tak byl nejvyšší čas pelášit na
autobus.
A tak se v rychlosti zahladila ohniště a zrychleným přesunem honem na
zastávku. Poslední metry jsme již dobíhali, ale přeci jen jsme takřka
odjíždějící autobus chytli a tak jsme na Mendláku byli něco málo po
třetí hodině. Účastníci snad nelitovali, bylo krásně, byť mrazivo,
naučili jsme se poznávat nějaké ty stromy, zahráli fotbal, navštívili
hýkajícího osla, váleli sudy ze svahů, pohoupali na lanové houpačce a
udělali něco pro svoji fyzickou kondici. A to není mále, ne?
Účast: Jejda, Maty, Marťan, Honzík B., Honzík Z., Emča, Vojta
a Vašek
Vašek
Novější zápis: Jarní prázdniny Mamut 2009 (21.–28. 2. 2009)
Starší zápis: Brigádu na Červeňáku – AKCE STROP (23.–24. 1. 2009)