|
Tábor „Divoký Západ“ Lesní Jakubov
6.–26. 7. 2003
Je tomu již téměř rok a půl, kdy jsme dostali tip na nové tábořiště
poblíž obce Lesní Jakubov nedaleko Náměště nad Oslavou. Po sehnání
všech možných úředních povolení a absolvování několika brigád na
vyhlédnuté louce přišel okamžik pravdy – první tábor na tomto místě.
Poprvé od obnovení našeho oddílu v roce 1990 jsme stáli před úkolem
postavit na zelené louce kompletní tábor včetně příslušenství (na
předchozích pronajatých tábořištích se stavěly pouze stany).
Již od 1. července fungovala stavěčka, tvořená vedením oddílu, rovery a
nejstaršími skauty. Materiálu, který bylo potřeba odvézt z Brna, bylo
skutečně požehnaně a nákladní auto značky Liaz praskalo ve švech. Jen co
jsme na louce vyložili konstrukci na jídelnu, spousty dřeva, latríny a
další věci uložené do té doby na klášterní půdě nebo žebětínské
faře, odjeli jsme do Zubří u Nového Města na Moravě (jedno z našich
předchozích tábořišť) pro stanové podsady, které tam byly dlouhá léta
uloženy. No a potom se již pracovní proces rozběhl naplno. Jako z vody
rostla jídelna, stany i další stavby. Většina stavěčky podávala
vpravdě stachanovské výkony. Vše tedy bylo připraveno na vypuknutí
samotného tábora.
Zahájili jsme jej v neděli 6. července jako obvykle mší svatou
v bazilice na Mendlově náměstí. Po příchodu na tábořiště a
rozdělení stanů se ještě dodělaly zbývající drobné práce a táborový
život mohl začít naplno. Nutno podotknout, že letošní tábor ozdobila
velmi vydařená celotáborová hra na téma Divokého Západu, za jejíž
realizaci patří bratrům Kunovi, Čmeldovi a Vodíkovi velký dík. Denně
jsme tak mohli potkávat drsné rančery, šerify, barmany a také bandity,
nosící kolty proklatě nízko. Ovšem nejen celotáborovou hrou živ jest
skaut. Táborníci si mohli dále vyzkoušet program po brněnských
družinách, zaměřený povětšinou na plnění různých bodů skautské či
vlčácké stezky. Absolvovali jsme jednodenní i dvoudenní výlety a
v úmorných vedrech přišlo obzvláště vhod koupání v nedalekém
rybníku. K silným zážitkům patřil také slavnostní oheň, při kterém
několik našich bratrů složilo vlčácký či skautský slib, závěrečný
táborák zase obzvláštnily humorné scénky našich vlčat a skautů.
A počasí? To k nám bylo letos velmi milostivé, protože téměř
nezapršelo a obloha byla skoro pořád azurově modrá. Ale co naplat, tři
týdny utečou jako voda. Poslední dva dny byly věnovány bourání a balení.
Po složení materiálu v bývalém jakubovském kravíně jsme se mohli vydat
domů.
Myslím, že letošní tábor nám všem dal hodně. Poprvé jsme si
vyzkoušeli, jaké to je stavět a bourat úplně všechno. Učili jsme se žít
v kolektivu, učili jsme se kamarádství a vzájemné ohledupnosti, učili
jsme se odříkání. Troufám si tvrdit, že to byl vydařený tábor. A za to
patří všem, kteří se podíleli na jeho realizaci, ale i všem skautům
vlčatům, jejich rodičům a dalším podporovatelům obrovský dík.
Rep
Novější zápis: Roverský cyklovýlet (10.–15. 8. 2003) Starší zápis: Brigáda na tábořišti (1.–3. 5. 2003)
|
Sobota 30. 8. ’25 svátek slaví Vladěna
Podporují nás
Jak psát na web
|