![]() |
91. oddíl Junáka BrnoJednadevadesátka – katolický chlapecký skautský oddíl |
![]() |
|||||||||||||||||||
Předvánoční výlet Jelenů a Zelené šestky15. 12. 2018 Náš poslední letošní výlet jsme začali poněkud netradičně, polovina
kluků si přivstala a sešli jsme se brzy ráno na rorátech a ranní mši, po
které jsme společně posnídali v klášterní jídelně. Potom jsme se
vydali do okolních lesů, které od rána zasypával sníh. A tak se použily
i lopaty, na kterých kluci sjížděli kdejaký kopeček. V zimních
radovánkách jsme dorazili přes Útěchov k Babidolskému potoku, kde jsme
našli to nejlepší místo pro naše vaření. Jeleni, rozdělení na dvě
poloviny, soutěžili, kdo uvaří lepší guláš. A musím říci, protože
jsem jedl z obou kotlíků, že se jim to moc povedlo. Chválím! Vlčata
tentokrát, navzdory vrstvě sněhu, velice rychle uvařila svoji
polívčičku – také chválím, Véna si dokonce sám statečně uklohnil
těstoviny. Když jsme pojedli a uklidili po sobě, kolem Babidolských
rybníků jsme zamířili, někteří již dosti mokří, zpět k Vranovu. Na
hřišti jsme si ještě zahráli pro zahřátí házenou a přesně načas jsme
dorazili zpět ke kostelu. Sněžný výlet Vranováků na ÚtěchovSněhovou pokrývkou došla část Vranováků na ranní roráty a
následující snídani. Po několika bábovkách, chlebech a buchtách jsme
vyšli z fary a tam jsme počkali na ostatní a z dlouhé chvíle se začli
klouzat na ledu. Pak přišel i Kryštof a my mohli vyrazit. Šli jsme do
Útěchova po cestě poblíž silnice a s mnoha kopci. Z těch jsme každou
chvíli sjížděli, ale poněvadž cesta byla strašně hrbolatá, bylo
oblíbenější tlačení. Po cestě jsme si hráli na sopečné plyny.
Z Útěchova jsme šli po žluté turistické značce k Babidolským
rybníkům. Sestupovali jsme dolů, někteří klouzajíce se na lopatách, až
jsme se poblíž napojování na Babidolskou cestu zastavili a začli vařit.
S Jelenama jsme ve dvou skupinách po třech vařili buřtguláš – jeden
nezahuštěný s pikantní klobásou a druhý zahuštěný ale s klobásou
normální. Každý pořád něco dělal a i při této vrstvě sněhu se nám
bez problémů povedlo uvařit výborný guláš. Jen pro příště víme, že
se do guláše nedává česnek. Po vyjedení guláše do mrtě a vytření
kotlíků sněhem jsme se zvedli a pokračovali dál v cestě k Babidolským
rybníkům. U těch jsme si zahráli stříhačku a odbočili doprava a nahoru.
Pak jsme se dostali na Babidolskou cestu a po ní na zelenou značku
k pomníku. Na hřišti jsme si chtěli zahrát fotbal, ale poněvadž jsme
měli volejbalák, zahráli jsme si volejbal. Po tomhle spálení kalorií jsme
se nasvačili a zasněžení došli ke klášteru. Tam jsme ještě chvíli
klouzáním posečkali na rodiče a ti nás pak dovezli do tepla domova. Výlet do lesů vranovskýchPro některé z nás nezačal výlet klasicky o půl deváté ráno na
Náměstí Knížat z Lichtensteina, ale již před sedmou hodinou na
adventních, ranních rorátech. Na svatého Valeriána, tedy v sobotu
15. prosince, léta Páně 2018 po půl deváté, sešli jsme se téměř
všickni, abychom se vydali do okolí, něco nachodili, něco si zahráli, něco
uvařili. Šli jsme cestami, které velmi dobře známe, ovšem naši variaci
jídla, jaké jsme vařili, jen tak nikdo nezná. Vařili jsme totiž
česnekový guláš, hodně česnekový guláš. Tedy konkrétně já, Jirka a
František vařili jsme v jednom kotlíku nezahuštěný, česnekem až
příliš ochucený guláš, zatímco Týpko, Matouš, jenž neustále otravoval
u našeho kotlíku a Jožka vařili v druhém kotlíku zahuštěný a pokud
vím méně ostrý guláš. Cestou zpět kolem Babidolských rybníků, zahráli
jsme si třeba stříhačku a ve zbylém čase na vranovském hřišti ještě
házenou. Byl to vydařený výlet za báječného počasí, kdy byl sníh, ale
zima ne taková, aby vlčátka v rukavicích mokrých sněhem nefňukala,
zkrátka na Vaškovu objednávku.
Novější zápis: Předvánoční schůzka Vranováků (17. 12. 2018) |
Sobota 30. 8. ’25 |
||||||||||||||||||||
Vytvořil Vojťák • O webu • Admin • Aktualizace: 19. srpna 2025 v 17.03 |