91. oddíl Junáka Brno

Krajské kolo Svojsíkova závodu

31. 5. 2019 – 1. 6. 0201

V pátek odjely dvě družiny našeho oddílu – Ostříži a Jeleni – do Kovalovic, aby se zde zúčastnily krajského kola Svojsíkova závodu. A zápolit se začalo už krátce po příjezdu, komise hodnotila, jak se podařilo klukům postavit stany a jakou že to stravu si uvařili k večeři. K večeru ještě byl boj o získání mapy závodu za použití QR kódů. Po spánku, rušeném skřehotáním žab z nedalekého biotopu, začal v sobotu vlastní závod. Na 10 stanovištích se obě naše družiny snažily, seč jim síly a znalosti stačily. Po návratu se již balilo a čekalo se, jak to dopadne. Mezi 20 nejlepšími chlapeckými družinami z celého kraje jsme si ostudu určitě neudělali – Ostříži skončili na krásném 8. místě a Jeleni dokonce vybojovali 6. místo.
Blahopřeji!

Vašek

Krajské kolo Svojsíkova závodu 2019 pohledem družiny Jelenů

V pátek se družina Jelenů až na Matouše a Fandu sešla na nádraží v České. Odtud jsme vyjeli do Brna a zjistili jsme, že Fanda přijde až na místo závodu – do Kovalovic, poněvadž si spletl začátek svojsíkáče s koncem. Z Brna jsme se pak společně se spoustou dalších skautů dostali do Kovalovic. Po registraci nám po částech bylo řečeno, že si zde na fotbalovém hřišti máme postavit stan a na plyňáku uvařit večeři. To jsme taky udělali, mezitím k nám přijel Fanda, ale večeři jsme si celou neohlídali. Přišel za námi totiž jeden pošetilec z jiné družiny a ukradl nám z omáčky klobásu. Přesto to výslednou večeři nijak neovlivnilo a tak jsme mohli zavolat porotu a ta ochutnala. Po ní jsme se do toho pustili i my.
Po večeři jsme docela dlouho čekali a dočkali jsme se nástupu. Na něm jsme se dozvěděli hlavně úkol, který hned po nástupu máme začít plnit. Po okolí byly rozmístěné QR kódy se souřadnicemi stanovišť. Kódy jsme měli načíst a stanoviště zaznačit do mapy. Co se týče naší družiny, kódy jsme měli nalezené skoro hned. Problém byl ale v tom, že abychom dostali místo v mapě, museli jsme kód několikrát překopírovat a pak teprv dát do map. Taky se Týpkovi uložil i počáteční zkušební kód, nevěděli jsme tedy, který nám ještě zbývá. I přes tyto nepříjemnosti jsme ale všechna stanoviště zaznačili a byť ne mezi prvními, ale přece, jsme je dali zkontrolovat rozhodčím. Tím pro nás skončil dnešní program a už jsme si jenom povídali s jinými družinami a pomalu se ukládali ke spánku. V noci nás pak rušilo jen vzdálenější halekání při kytaře a hlavně zbytečné opakující se výkřiky, ať jsou všichni zticha.

Přesto jsme se dobře vyspali a ráno vstali poměrně brzy. Nasnídali jsme se, prohlédli plakáty ostatních družin, nabalili jsme si batohy na Závod, jeden půjčili Ostřížům a v 9:05 jsme byli nachystaní u rozhodčích, kteří nás za pět minut vypustili na trasu. Čekalo nás deset stanovišť. Nejprv jsme ukázali, že sice neumíme nejlíp počítat, zato však dobře plánovat výpravu, na dalším stanovišti jsme ošetřovali dva kluky spadlé ze stromu, pak jsme si na předávání informací navzájem popisovali obrázky. Dál jsme poznávali kytky, vytrhávali z pasu rozhodčím šátky, simulovali, co uděláme při bouřce a jiných krizových situacích, jinde jsme zapálili oheň a do něj dali kotlík s vodou aby se přivedla do varu, odhadovali jsme vzdálenosti, hmotnosti i minutu, řešili jsme různé logické úkoly či kam zařadit který odpad. Když jsme se pak vrátili na fotbalové hřiště, nedávali jsme si moc velké šance na slušné umístění. Sbalili jsme si stany, dali si oběd a očekávali nástup. Ten proběhl poněkud netradičně. Po poděkování obci a všem organizátorům povídal velitel závodu asi 10 minut o tom, jak jsou strašně nudné ty proslovy, které bývají při těchto chvílích. Potom vzal vyhlašování hopem: přečetl družinu, umístění a všichni jí jednou tleskli. (Dycky) Ostříži se umístili na osmém a my na šestém místě z dvaceti, což předčilo naše předpoklady a tedy nás mile potěšilo. Pak nám rozdali horalky, diplomy a upomínkové lístky a tím celý závod ukončili. Ti, co nezůstávali do neděle, což jsme byli i my, rozjeli se po družinách do svých domovů.

Jožka

A jak to viděl další z Jelenů – Jirásek?

Den první
Byl pátek 31. května, svátek Navštívení Panny Marie a ve tři hodiny odpoledne jsme se sešli na nádraží v České a tam ještě dodělávali plakát, co jsme ho na Svojsíkáč potřebovali. Nedorazil Matouš, protože dal přednost fotbalu a František, jenž si spletl čas srazu a dojel tedy později až do Kovalovic, kde se závod konal. Okamžitě po příjezdu a registraci začal modul přežití, kdy jsme si museli během dvou hodin uvařit a postavit stany, což pro nás ani Dycky Ostříž nebyl žádný problém; tedy pravda od Ostřížů jsem neochutnával, ale porota po ochutnávce naší večeře vypadala nadmíru spokojeně a našimi špagetami s rajčatovou omáčkou jsme si naplnili břicha dosyta. Naše nové stany jsme si postavili v bráně – stanové městečko rozbito bylo na fotbalovém hřišti, ale ještě před tím, než jsme se v nich dorůžova vyspali, čekal nás slavnostní nástup, na němž byl přítomen i místní pan starosta, a na kterém byla odstartována hra, jež spočívala v hledání QR kódů po areálu biotopu, jenž jsme měli k dispozici. Čím dřív měla družina přepsané souřadnice z kódu do mapy, tím svobodněji si mohla určit čas jejího startu v modulu závod.

Den druhý
Sobota, svatého Justina – 1. června 2k19, přestože jsme startovali až v deset minut po deváté, vstali jsme brzy a na snídani i prohlédnutí plakátů ostatních družin, které byly vystaveny u registrace, jsme tedy měli dostatek času. V blízkém okolí na nás pak čekala stanoviště: plánování výpravy, zdravověda, krizové situace, předávání informací, odhady, ekologie, uvedení vody do varu, fyzická zdatnost, znalost přírodnin a logické myšlení. Na některých se nám nadmíru dařilo, u jiných nadmíru ne. Po návratu jsme se kromě vyfocení na polaroid najedli – na oběd byl vynikající guláš, ještě jsme sbalili stany a do nástupu s vyhlášením nám zbýval nějaký čas, ale nevzpomínám se, že bychom ho využili něčím extra užitečným. Po dlouhém okecávání bylo vyhlášeno a náš výsledek nás naprosto uspokojil – Ostříži, 8. místo, Jeleni – 6. místo. Kvůli chybě v komunikaci jsme si ještě půl hodinu počkali na odvoz, ale domů jsme se i tak dostali velice pohodlně. Velký dík organizátorům a též obci Kovalovice za poskytnutí areálu.

Jirásek

Novější zápis: Puťák Jelenů a Zelené šestky na Kralický Sněžník (7.–9. 6. 2019)
Starší zápis: Protiúder (18. 5. 2019)