Plot 2019 – Temnotou
8. 11. 2019
Pátek, 8. listopad roku 2019 byl ve znamení střediskové hry s místem konání na Vranově. Od zastávky, kde jsme se navzájem představili a kde se rozhodlo o našem rozdělení do frakcí, jsme se přesunuli na nedalekou základnu. Odložili jsme si, byla nám vysvětlena pravidla. Další přesun byl již přímo do herního pole těsného okruhu kolem Lelkovadla. Altán představoval poslední přežívající baštu civilizace v širokém okolí – citadelu Luna. S trochou světla se zde tísnili vzdělaní elfové, zruční trpaslíci a nejpočetnější lidé. Obklopovala nás temnota plníc se stíny, naší nadějí byly zásoby světla, které se povalovaly po okolí, dalšími komoditami byly součástky a pozůstatky zdejší elfské knihovny. Elfové luštili svitky, trpaslíci dolovali a destilovali a pokud mohli vyráběli ze součástek – maják, zbraně se jim vytvořit nepodařilo. Lidé sbírali světlo a prchali před stíny, Adam se postavil do vedení – opozice nebyla dostatečně silná a stínů pomalu přibývalo. Sběr temných zástav sice fungoval, ale elfské žvásty a činy některé z nich zničily. Golem, stráže volební urnu, svolával všechny občany k volbám zákonů, které hýbaly s dějem. Poměrně brzy – jako druhý v pořadí stal jsem se v polapení také stínem, fasoval jsem tedy masku a hru si řádně užil i z druhého pohledu, zatímco morálka v Luně upadala a svou absencí ji dovedla k zániku. Po návratu na základnu konala se reflexe a následná zábava. Před druhou hodinou ranní jsem se odebral ke spánku. Hra se sice minula cílovou skupinou – byla navržená pro účastníky pozdně skautského až roverského věku, ale polovina účastníků ani nedosáhla patnácti let, jinak byla velmi dobře propracovaná, kvůli tomuhle failu se ovšem nerozjela v plánovaném rozsahu. Jsem zvědavý, co přijde příště…
Jirásek
Plot (Temnotou)
O půl sedmé pátečního večera se přihrnula na Vranovskou autobusovou
zastávku skupina skautů. Poté, co jsme zjistili, kdo se raději rve či
zapojuje hlavu a další podobné faktory, vydali jsme se tmou na vranovskou
skautskou základnu. Po cestě jsme se jednotlivě dověděli, ke které rase
patříme. Na základně jsme si odložili batohy, přečetli si pravidla hry a
rovnou se vydali k Lelkovadlu, tedy elfskému sídlu Luna, abychom vzdorovali
temnotě a jejím prostředníkům – stínům. Šéf každé rasy rozdal
svému národu po několika Světlech v podobě chemických svítících
tyčinek, což byly životy a stavební materiál dohromady. Pak jim vysvětlil,
co je jejich úkolem – trpaslíci měli dolovat Surový jas a v destilátoru
z něj získávat Světlo a taky ze součástek v podobě kusů železa
stavět zbraně, majáky a podobné technické vymoženosti. Elfové mohli
luštit svitky a pomocí nich používat různá kouzla. Lidé měli jedinou
výhodu, že jich bylo hodně. A že měli Adama.
Ze začátku hra probíhala skvěle. Všeho bylo dost. Jenomže pak nastal
problém s nedostatkem součástek. Nemohli jsme tudíž postavit žádnou
zbraň proti stínům. A pak nastal další problém. Volby vyhrál vrah
v utajení Kanón, jehož prvním zákonem bylo, že vládne Adam, který
u sebe měl 50 Světel, ale ostatním ukazoval jen 3. Proto zanedlouho zbyli
v Luně živí už jen Adam, Kanón, Lukáš a Ondra Hanák, na což se
organizátoři už nemohli dívat a vyhlásili konec hry.
Sesbírali jsme tedy všechny pozůstatky po hře a vydali se zpět na
základnu, kde ještě proběhlo něco jako zpětná vazba a šli jsme spát
nebo si povídali (nebo obojí zaráz).
Ráno nás probudil Jankův hlas, že máme vstávat a sbalit si věci a že za
čtvrt hodiny bude zlej. Pak Janek tímto pověřil Lyžaře a odešel ještě
znovu zkontrolovat Lelkovadlo, zda tam nic nezbylo. Lyžař nám asi za
čtyřicet minut řekl, že se za půl hodiny máme sbalit, a za další asi
třičtvrtě hodiny jsme měli skutečně sbalené batohy a začali poklízet
salon. Kolem jedenácté hodiny se začali trousit další účastníci sněmu a
přestali odcházet ti, kteří na sněm nešli.
Jožka
Novější zápis: Střediskový sněm 2019 (9. 11. 2019)
Starší zápis: Návštěva hřbitova – Hnědá šestka (21. 10. 2019)