Znak Junáka

91. oddíl Junáka Brno

Jednadevadesátka – katolický chlapecký skautský oddíl

Liliový kříž

Letní tábor ve Valdíkově 2017

30. 6. – 22. 7. 2017

Po minulém roce, kdy si náš oddíl vyzkoušel poněkud drsnější táboření v odlehlé krajině Rychlebských hor, jsme se letos vrátili na naše tradiční tábořiště ve Valdíkově na Třebíčsku.

Již týden před zahájením tábora se na místo vypravila skupinka roverů z družiny Kopyt, kteří vynosili všechny uskladněné věci ze srubu, čímž výrazně pomohli nadcházející stavěčce. Stavěčka začala v pátek 30. 6. a probíhala ještě dva následující dny. Tento čas se ukázal jako dostatečný, a tak když v neděli 2. 7. dorazili na tábořiště všichni mladší účastníci, bylo už téměř hotovo.

Hned první den tábora byla zahájena celotáborová hra, která byla letos věnována československému protinacistickému odboji, neboť na jaře uplynulo 75 let od atentátu na Heydricha a s tím souvisejících událostí. Naši táborníci se tak na tři týdny proměnili ve vojáky bojující za opětovné získání svobody své vlasti.

Nejen celotáborovou hrou ovšem živ jest tábor. Na svátek sv. Cyrila a Metoděje jsme se vypravili na poutní mši svatou do nedaleké obce Zahrádka, odkud pak družiny pokračovaly na jednodenní výlety. Trojdenní výlety pak prověřily výdrž vlčat i skautů v prostředním táborovém týdnu. Zasportovali jsme si na táborové olympiádě, prověření skautských znalostí a dovedností byla pak věnována zjednodušená táborová verze tzv. Svojsíkova závodu. O nedělích se přímo na tábořišti konaly mše svaté, které přijeli sloužit kněží ze starobrněnské farnosti. Určitou vadou na kráse bylo, že nedaleký rybník, který v minulých letech vždy sloužil jako příjemné místo pro koupání, byl letos zcela pokryt sinicemi, a jako nejbližší použitelnou vodní plochu bylo tak možné využít cca 4 km vzdálený rybník v obci Nárameč. To způsobilo, že jsme se za celý tábor mohli jít koupat pouze dvakrát, byť jednou bylo toto koupání zpestřeno projížďkou na gumových člunech, což bylo táborníky velmi kvitováno.

Tři týdny utekly jako voda a já věřím, že se členové skautských družin a vlčáckých šestek již nyní těší na další společná dobrodružství v rámci nového skautského roku 2017/2018.

Děkuji všem, kteří se jakýmkoliv způsobem podíleli na přípravě a realizaci letošního tábora.

Rep

Zprávy i fotografie z našeho letošního tábora bylo možno průběžně sledovat na facebooku – https://www.facebook.com/91odd/, podrobnější zprávy sepisovali pilní účastníci do kroniky.

Kronika

Veverka
První den tábora aneb konec stavěčky a příchod zbytku
Konec stavěčky utekl jako voda, 1. den příjezd vlakem, stavba stanů s podsadou a jídelna, večeře. A tak to probíhalo i druhý den, až na to, že jsme měli snídani. Poslední den stavěčky je tu. Základ jídelny už stojí a může se už v ní vařit. Stany s podsadou už jsou postaveny úplně a já jsem se přestěhoval. Vykopat odpadovku nám nedělalo žádný problém, jelikož jí vykopal Marcel. Ještě zbývá vsakovačka, tu jsme však nestihli před příjezdem vlčat. V krátké době jsme dostali za úkol pomoci vlčatům obalit vnitřek podsady igelitem a vybalit si věci. Všechno to končilo večeří a prvním nástupem v tomto roce.

Honza Mergl
Dne 3. 7. jsme se vzbudili a potom jsme měli rozcvičku. Běželi jsme a potom se rozcvičovali. A pak běželi do tábora. Měli jsme snídani, uklidili jsme si ve stanech a bylo bodování stanů. Já jsem měl pět bodů. A hrabali jsme seno a zahráli si fotbal. Byl oběd a odpolední klid. Potom jsme šli do lesa a stavěli bunkry. Zbourali nám ho a šli jsme do tábora a šli jsme si číst s Petrem. Byla večeře a pak u táboráku jsme si zazpívali a šli spát.

Honza P.
3. 7. Ráno jsem měl službu v kuchyni. Potom byl budíček a rozcvička, po které byl čas na úklid stanů. Byla snídaně, po které byly táborové práce. Po kterých byl oběd a polední klid. Na celotáborové hře jsme hráli, že jsme si postavili bunkry, které obývali Němci. Po večeři byl nástup. Modlitba, večerka a šlo se spát.

Honza Mergl
Dne 4. 7. jsme se vzbudili jako obvykle, měli jsme rozcvičku a pak bramborové hrátky. A etapovku přes hranice. Bylo to super. A následoval program v družině a další etapovka. Stříleli jsme Němce. Pak jsme hráli hry a byli na kroužku. A byl večer a šli jsme spát.

Honza P.
4. 7. – Jako obvykle byl budíček i rozcvička. Nástup a ještě bodování. Potom byl povel převléct se do etapového na etapu. Po etapě byl oběd, po ktkerém byl i polední klid. Po kterém byla opět CTH a večerní nástup, modlitba a večerka.

Matouš
Etapa Londýn
Začalo to tak, že jsme se měli plížit k bunkru a vzít klíče, které tam vedoucí rozházeli. Dostal jsem se tam jako první a odemčel jsem zámky a tam byly listiny, vzal jsem je a nepozorovaně jsem je vrátil.

Jirásek
Jednodenní výlet
Ve středu 5. července ve svátek svatého Cyrila a Metoděje, L.P. 2017 jsme se jako normálně probudili do krásného dne, ale výjimečně neběželi po budíčku na rozcvičku. Po závinové snídani byl nástup, po kterém jsme se vydali na mši svatou do Zahrádky. Šli jsme klasickou cestou do Pyšle, ale za vsí jsme oproti ostatním odbočili na lesní cestu, kterou jsme se kolem rybníka Horníčku dostali do Zahrádky, ještě trochu rychleji, než ostatní. Na mši pak ještě přijela vlčata a přišly holky ze 26. oddílu. Dále jsme po mši pokračovali přes Jeřábkův mlýn do Naloučan a odtud jsme se vydali do Jasenice. Cesta křížila šestnáctkrát potok Jasinku. Snědli jsme kousek svačiny – oběd už jsme měli za sebou – a pokračovali. Prošli jsme Jasenicí, až k památné cihelně, kde náš začínající oddíl měl v roce 1948 tábor. Tamější nás vpustili i do samotné cihelny, bylo to velmi zajímavé. Přes šestnáct brodů jsme se vrátili do Naloučan a u sousedních Ocmanic snědli jsme zbytek zásob. Kolem řeky Oslavy došli jsme do Náměšti a zde počkali na vlak. Doplnili jsme zde vodu a v tom už se vlak objevil. Během chvíle byli jsme ve Studenci, a zde přestoupili na vlak do Kojatína. Cestou z nádraží jsme se spojili se zbytkem oddílu a už jsme byli v táboře. To byl ale krásný výlet.

Veverka
Jednodenní výlet
Už den před naším slavným jednodenním výletem jsem byl sbalený a stačilo jen si napustit flašku. Nástup byl dříve než obvykle, jelikož jsme hned po něm odešli na mši, která byla ve vesnici Zahrádka. Mše nebyla moc dlouhá, teda aspoň se mi to zdálo. Šli jsme do Naloučan a z Naloučan jsme šli krásným údolím, ve kterém bylo celkem 16 brodů do Jasenice, kde jsme si prohlídli náš úplně první tábor a z Jasenice zase do Naloučan, odtud jsme spěchali na vlak. Vlak jsme stihli a dohromady jsme ušli 25 kilometrů.

Týpko
Jednodenní výlet 5. 7.
Ráno jsme vyrazili přes Pyšel do Zahrádky, kde byla v místní kapličce poutní mše svatá ke cti svatých Cyrila a Metoděje. Odtud jsme šli podél řeky Oslavy a Jeřábkova mlýna do Naloučan. Z Naloučan přes 16 brodů na říčce Jasince do Jasenice, kde jsme si ukázali cihelnu, ve které byl v roce 1948 jeden z prvních táborů 91. oddílu. Po prohlídce cihelny s místními obyvateli jsme se vydali na zpáteční cestu do Jasenice, z Jasenice jsme šli do Naloučan a z Naloučan do Náměště nad Oslavou a odtamtud vlakem do Studence a přestoupili jsme na vlak do Kojatína a z nádraží do tábora.

Honza Mergl
Dne 5. 7. jsme měli trochu jiná den. Jednodenní výlet do Zahrádky a mši svatou. Neměli jsme rozcvičku a šli jsme. Byla to dlouhá cesta. Zastavovali jsme se a za nedlouho jsme na mši. Po mši jsme se převlíkli a šli na hřiště. Byli jsme na prolízačce a pak jsme šli a a šli. Až jsme byli v lomu a koupali se. A pak jsme byli na táboře.

Jirka C.
Jednodeňák 5. 7.
Tohoto krásného dne jsme vstali, nasnídali se a začali chystat na cestu. Po nástupu jsme vyšli směr Pyšel. Šli jsme přes les kolem málem vyschlého rybníka přímo do Zahrádky ke kapličce, kde byla mše svatá. Já jsem tam dostal záchvat smíchu. Poté jsme vyrazili směr Jasenice, šli jsme přes mnoho brodů říčky Jasinky. Přišli jsme Jasenicí až na samotný konec, zde byla stará cihelna, kde byl jeden z prvních táborů našeho oddílu. Byli tam milí obyvatelé a pustili nás i do staré cihelny a řekli nám, kde co bylo. Poté naše kroky začali směrovat zpět a k Náměšti. Nyní jsme brody počítali. Paní z cihelny nám řekla, že je jich 17, ale my jich napočítali jen 16. Dále jsme šli už jen do Náměště. Objevili jsme super rybník na koupání a po zpoždění frrr zpět.

Honza P.
5. 7. – Neobvyklý budíček, který byl o čtvrt hodiny dřív. A rozcvička nebyla, protože jsme museli zavčas vyrazit na mši sv. v Zahrádce. Po mši následoval celodenní výlet. Ze Zahrádky jsme šli k rybníku Pyšel, kde jsme se měli koupat, ale nakonec jsme se v Pyšelu nekoupali, protože bylo málo vody, tak jsme si tam dali alespoň oběd. Potom jsme šli směrem k lomu, kde jsme se vykoupali. Pak jsme šli do tábora a šli jsme spát.

Bez podpisu
Dne 5. 7. jsme šli do Zahrádky na mši. Šli jsme přes Kojatín a kolem nebo přes jiné vesnice, až jsme došli do Pyšele. Odtud to bylo už 4 km do Zahrádky. Odvezli nás tam autama. Na mši přišla i 26. Potom nás zase odvezli do Pyšele. Tentokrát jsme šli jinudy – hlavně přes les. Šli jsme kolem Pyšelského rybníka, kde chybělo asi 1,5 m vody, takže jsme se v něm nekoupali. Nedaleko něho jsme se najedli a šli jsme dál. Šli jsme lesem, prošli jsme kolem místa, kde jsme měli před 2 roky poslední etapu CTH. Za nějakou dobu jsme došli ke kolejím, které jsme přešli. Na druhé straně byla cesta, po které jsme došli až k zatopenému lomu, kde jsme se vykoupali. Pak jsme šli do tábora, kde jsme se navečeřeli a ještě po nějakých věcech jsme šli spát.

Tadeáš
Dne 6. 7. byla olympiáda. Disciplíny byly CMT, stání na kůlu, hod kládou, střílení, ze vzduchovky, prkno, kliky, skok z místa a potápění hlavy do vody. První byl maraton. Večer bylo vyhodnocení a za nějakou dobu jsme šli spát.

Honza P.
6. 7. – Ráno už byl budíček i rozcvička normální. Dopolední program byla olympiáda, ve které bylo 10 různých stanovišť. Po olympiádě byl oběd. Potom jsme se šli vykoupat do rybníka, kde jsme se povozili na nafukovacích kánoích. Potom jsme si u rybníku dali odpolední svačinu. Potom jsme šli do tábora, kde byla večeře a večerka.

Lukáš
Dnes jsme se vydali k Náramečskýmu rybníku koupat. Když jsme dorazili, já s Jožkou a Vaškem jsme si zaplavali a poté jsem pomáhal nafukovat lodě, na kterých jsme jezdili. Inu, bylo tam hodně zábavy. Vlčata se mezitím čvachtala u břehu. A zbytek skautů se líně povaloval na slunku.

Honza P.
7. 7. – Budíček je trochu jiný, protože prší, takže i na rozcvičce pršelo, tak že jsme byli mokří. Potim byla snídaně, po které byl nástup a denní rozkaz. Po nástupu byla celotáborová hra, u které jsme se hodně zašpinili. Oběd, po kterém byl polední klid. Opět byla celotáborová hra, po které byl družinový program. Ještě jsme se vysprchovali a byla večeře a večerka.

Honza Mergl
Dne 8. 7. jsme se vzbudili do jasného rána a měli zase rozcvičku. A ráno měli etapovku Londýn a pak zase další, která se jmenovala výcvik a pak jsme měli oběd nebo svačinu. A Véna si rozbil nos. Byl osobní odpolední klid a osobní volno. Pak byla večeře, nástup, večerka a šli spát. Okolo 11. hod. jsme měli noční hru. A přemísťovali jsme se jako transportérem. My jsme šli ze Smrku do tábora, bylo to lehký. A pak jsme šli spát. Ale měli jsme hlídku, takže ne.

Honza P.
8. 7. – Ráno jsem měl opět službu v kuchyni, mezitím byl budíček a rozcvička, po které následovala snídaně. Potom následovala celotáborová hra, ve které jsme hráli vlajkovou, aby se zjistila nejlepší skupinka. Potom byl oběd a polední klid. Pak byl družinový program, po družinovém programu byla opět svačina. Na večeři byly výborné langoše. Večer byl nástup a vyhlašování celoročního bodování a večerka.

Veverka
Je deset hodin večer dne 8. 7. 1941 a probouzím se ze spánku. Venku je ruch a protože mám mít hlídku, obléknu se a jdu ven. Jdu na zavolanou, v krátké chvíli nasedám a letím se svou skupinou v bombardéru a skáčeme v Česku nad Prahou s padákem. Dopadneme asi v ňáké mlékárně. Jednou se mrknem na mapu a jednou rozsvítíme baterku a vyrážíme na 5 kilometrů vzdálené místo. Prodíráme se zarostlou cestou, ale jdeme bok po boku s potokem. Ale řídíme se pravidlem – radši se vrátit, než bloudit. Protože svítí úplněk, nedělá nám problém najít cestu. Pomalu se blížíme k cíli. Zeptám se velitele na čas a zjistil jsem, že je už 9. 7. Došli jsme do cíle a uložili jsme se ke spánku.

Honza P.
9. 7. – O půlnoci nás vedoucí vzbudili a Pepa nás zavezl do Hostákova, odkud jsme se museli dostat zpátky do tábora. Z Hostákova jsme se dostali do Valdíkova a z Valdíkova do tábora, celé nám to trvalo ujít jednu hodinu a tři čtvrtě. Potom jsem spal až do budíčku. Rozcvička byla dobrovolná, protože byla neděle. Pak jsme šli na bramborové hrátky a střelbu z luku. Potom byl oběd, po kterém byla v 15:00 hod. mše svatá v táboře. Osobní volno a šli jsme spát.

Týpko
Noční hra
Kolem půlnoci mě přišel vzbudit Venca a řekl mi, že se mám připravit na noční hru. Hra spočívala v tom, že jsme se na palubě bombardéru – auta dostali do Protektorátu, někam do okolí tábora a tam jsme se pět minut dívali do mapy, pak ji Honza schoval a my se po paměti museli dostat do tábora. Nám to z Pozďatína trvalo hodinu a půl. Cestou jsme se prodírali lesem, kukuřicí, obilím. Po tom všem jsme došli k rybníku, o kterém jsme si mysleli, že je Valdíkovský, a taky že byl. Rybník jsme obešli a už jsme viděli posed na louce a i tábor.

Lukáš
Noční etapa
V noci nás vzbudili a autem jsme jeli na nám neznámé místo. Tam jsme měli 5 minut na to, abychom se pomocí mapy zorientovali, ale co čert nechtěl, zorientovali jsme se špatně, proto jsme šli po lukách přes lesy, přes remízky a cesta do tábora nám trvala 2 hodiny. Šli jsme zkrátka oklikou. Jak jsme později zjistili, šli jsme z Doubravy.

Honza Mergl
Dne 9. 7. 2017 jsme někteří měli rozcvičku Byla totiž noční hra, takže nebyla. Měli jsme snídani a zanedlouho byl nástup, bodování stanů, oběd a následovala mše svatá. Ten pan farář nebo kněz byl z Itálie. Asi uměl česky. Po mši byl družiňák s Vaškem, četli jsme si. A pak nejspíš večeře. Po večeři odjel Petr. A šli jsme spát.

Jirka C.
9. 7. noc – Tohoto krásného dne jsme vstali velmi vrzy, dokonce něco málo po půlnoci. A bylo nám sděleno, že musíme dojít na letiště, odkud odletíme nad Prahu. Tam máme za úkol se spojit s jinou jednotkou. Dorazili jsme k rybníku Mrhovci a nesedli do auta, zavázali jsme si oči a jeli do neznáma. Po celkem krátké době, která se ovšem mně se zavázanýma očima zdála dlouhá, vysedli jsme u hnojárny v Náramči. Bylo nám sděleno, že musíme najít cestu do tábora a nesmíme jít po silnici. Jelikož odtud jsme šli nedávno lesem z koupání, věděli jsme cestu. Šli jsme pomalým krokem k lesu. Na konci cesty jsme přeskočili strouhu a narazili na cestu. Za svitu měsíce, který byl téměř v úplňku, jsme šli lesem. Občas jsem zaváhal, jestli jdeme správně, ale Vojta s Matoušem šli na jistotu. Těsně před našim cílem Vojta zapadl do bažiny, ale i tak jsme v pořádku došli.
9. 7. den – Dnes ráno jsme šli na rozcvičku i s vlčaty. Polili se studenou vodou i s několika vlčaty, zašli na modlitbu a hurá na snídani. Po buchtové snídani jsme zašli na nástup a dozvěděli se dnešní program. Dopoledne lukostřelba a lanové aktivity. Prvně jsme šli na lukostřelbu. Mně se povedlo z boku trefit nejtěžší terč. Lanové aktivity také proběhly dobře ve smyslu, že se nikomu nic nestalo. Mně to moc nešlo. Po výborném obědě jsem se uchýlil do stanu. V poledňáku nám sice zapršelo, ale jinak v pohodě. Poté následovala mše svatá. Nyní nás ovšem zahltila vedra a tak jen polehávám. Měli jsme družiňák. Četli si a šli spát.

Matouš
10. 7. – Probudili jsme se jako jiný den, byla rozcvička a pak jsme se polili vodou ze studny, pak byl nástup a bodování. Po bodování jsme se odebrali na louku, kde jsme hráli hru jménem ponorky. Po hře jsme se odebrali na svačinu a po svačině následoval družinový program. Na programu jsme si z Vaškem četli Káju Maříka a pak nám Vašek rozdal odznáčky. Pak byl oběd, po výborném obědě jsme měli odpolední klid.
Etapovka – vše to začalo tak, že nám dali papírové koule a vysvětlili celou hru. Řekli nám, že pojede německý konvoj, který bude chránit transportér, ve kterém byli součástky. Přejdeme rovnou k bitvě. Jak jsme dorazili na místo, začalo pršet. Filip řekl, že přestane pršet, ale pršelo víc. Už jsme byli nedočkaví a najednou přestalo pršet. Jak přestalo pršet, tak to začalo. Naházeli jsme do cesty klacky, odházeli je, pak vypukla válka, koule létaly sem a tam, ale my se drželi a auto zastavili. Z něj vystoupili ostatní vojáci, umíralo se, ale já se držel, už jsme zbyli jen čtyři, ale oživili jsme ostatní a Němci padli. Odemčeli jsme auta v něm bedny, rychle jsme je vzali a utekli do tábora, ale před táborem byli Němci, ale my se udrželi a dostali jsme se do tábora a byl vítězný konec.
Buřťák – Jak jsme se po etapovce uklidnili, tak byl nástup. Po nástupu nám řekli, že se máme převlíct z kroje a s víčkem jít k ohništi. Jak tam všichni dorazili, pomodlili jsme se a seřadili se před stůl a vzali si buřty. Jak jsem začal jíst, řekli, že už máme jít spát, tak jsem šel.

Honza P.
10. 7. – Jako obvykle byl budíček a rozcvička. A ještě byla snídaně a bodování. Potom byla oddílová hra torpéda. Potom byla svačina, po které byl družinový program, po kterém následoval oběd a po obědu polední klid. Po poledním klidu byla celotáborová hra, u které nám pršelo. Ještě byly táborové práce a pak tzv. buřťák.

Honza Mergl
Dne 10. 7. jsme měli rozcvičku jako obvykle. Snídani, modlitbu a nástup. Nejdřív byly kolečka a další družinovka. A byla také etapovka jménem Konvoj. Jelo auto a my jsme přepadli a zastřelili vojáky a vzali si zásoby a šli. Bylo blbý, že si vzali posily. Tak jsme se museli probojovat. Tak jsme se probojovali a šli do tábora. Tam nám sečetli body a měli jsme osobní volno a pak buřťák. Já jsem si vzal jeden buřt a s Matoušem a Honzou P. jsme na jednom klacku opekli tři buřty. Bylo to dobrý. A pak byl večerní nástup a a s Honzou Brzobohatým si četli. A následovala modlitba a večerka. Byl to dobrý den.

Týpko
Špekáčkový den 10. 7.
Den začal budíčkem, rozcvičkou a studenou vodou. Po chvíli na úklid stanů se ozval zvon, svolávající k modlitbě. Po modlitbě byla snídaně a nástup, potom byla oddílová hra, svačina, etapa CTH Konvoj. Skončili jsme na 3. místě. Pak zase zvon a oběd. Po poledňáku byl družinový program a táborové práce, nástup a buřťák.

Honza P.
11. 7. – Ráno byla rozcvička normálně. Hnedka po nástupu byly bramborové hrátky, po kterých byla kolečka a po kolečkách byla svačina. V táborových pracích jsme nosili dřevo na topení, po táborových pracích byl oběd, na který byl buřt s bramborama. V poledňáku já a Jirásek jsme si prali prádlo. Potom byla etapovka, ve které jsme si vyráběli z nasbíraných papírků různé věci. Potom byl družinový program. Potom bylo čtení pro vlčata. Večerka!

Vojta Potáček
Ostříží trojdenní výlet 12. – 14. 7.

1. den
Po dopolední svačině jsme se vydali na družinové trojdenní výlety. Šlo nás celkem 6. Já, Kuře, Peťa, Marek, Tom a Šimon. Pro Šimona si ale již 2. den přijel bratr Jiří a Rep, protože Šimonovi nebylo dobře a měl teplotu. Ale zpátky k zápisu. Vyrazili jsme směr Kojatín, a pak směr Pozďatín. Tam jsme nakoupili a šli dál po silnici. Kousek před Studencem jsme odbočili na asfaltku, po které jsme šli do holčičího tábora, protože jsme si zapomněli koupit koření. Tak jsme si půjčili koření a šli zpět na asfaltku, která nás dovedla na žlutou turistickou značku a po ní do Studence nádraží. Kousek opodál od nádraží jsme si dali oběd a poté jsme zase šli dál po silnici do Studence. Dále poté do Koněšína a pak do Kozlan. Po cyklotrase jsme pokračovali na Dalešickou přehradu a tam si našli místo na spaní. Postavili jsme si přístřešek a udělali večeři. Na večeři jsme měli těstoviny s protlakem a lanšmítem. Bylo to výborné a poté jsme šli spát.
2. den
Ráno jsme se probudili a udělali družinový Nitro čaj, sbalili se a šli po silnici do Hartvíkovic. Tam jsme se nasnídali a šli po cyklostezce až do Vícenic u Náměště nad Oslavou. Cestou jsme hráli různé hry, např. Zem je láva a kolíček. Ve Vícenicích jsme si dali svačinu a šli dál do Náměště nad Oslavou. Tam jsme nakoupili v Penny a šli dál na Naloučany, zase po silnici. Dali jsme si svačinu a pokračovali do Ocmanic. Když jsme vyšli z Ocmanic, začali jsme si hledat místo na spaní. Bohužel okolo Ocmanic byl zákaz rozdělávání ohně pod pokutou 10 000 Kč, takže jsme pokračovali dál směr Zahrádka. Kousek opodál od Zahrádky jsme si našli místo na spaní. Tak jsme postavili přístřešek, udělali večeři atd. Na večeři byla rýže s masem. Po večeři jsme všichni ulehli, abychom nabrali síly na další den.
3. den
Ráno jsme se vzbudili, nasnídali se závinů, sbalili se a šli azimutem přes kopce, polňačky a různé cyklostezky, až jsme nakonec došli do Pyšle. Odtud po silnici do Budišova. Cesta nás nudila, tak jsme si zahráli další hru Slovní fotbal. Slovní fotbal vyhrál Kuře a Marek. V Budišově jsme šli přes pole, abychom nemuseli obcházet celý Budišov. V Budišově jsme měli oběd. Po obědě jsme šli po silnici do Kojatína a pak po polňačce do tábora. Výlet byl super.

Trojdenní výlet podle Svišťů 12. – 14. 7.

1. den
Vyrazili jsme z tábora do Budišova, kde jsme nakoupili až na zítřejší snídani. V Budišově jsme se utábořili před podivně tmavými stromy. Poté jsme se odebrali přes modrou do Oslavy, kde byl oběd. Bohužel, zapomněli jsme koupit paštiku a proto jsme si dali jen suchý chleba. Potom jsme vyrazili po značce údolím Oslavy. Cestou do Velkého Meziříčí jsme míjeli hromady táborů a vyšli jsme k troskám Templštejna. Ve Velkém Meziříčí jsme nakoupili na odpolední svačinu a šli jsme údolím Balinky, kde bylo taky hodně táborů. Když jsme hledali místa, kde se utábořit, dostali jsme nápad, že se zeptáme tábora, jestli nějaké nezná. Jenže když jsme se zeptali, Honza zjistil, že to je oddíl ze Šlapanic a že tam hromadu lidí zná a domluvil nám u nich spaní v týpku. V ten den nám nabídli špekáčky. Měli jsme táborák a zpívali jsme písně až do 23:00 hod. a pak se šlo spát.
2. den
Ráno jsme vstali zároveň s budíčkem a vyšli jsme po vydatném makovci. Došli jsme do Uhřínova a tam jsme zavzpomínali na tábor. Zašli jsme se podívat na tábořiště a pokračovali jsme v cestě. V Novém Telečkově se k nám připojil Marcel, protože se uzdravil z jeho virózy. V Rudíkově jsme měli najít pamětní desku na památku J. Kubiše, ale nenašli jsme ji. Poté jsme dorazili do Náramče, kde jsme přespávali na poloostrově. Na večeři jsme měli těstoviny s omáčkou.
3. den
V ten den jsme už jen došli do tábora přes Hostákov, do tábora jsme se vrátili v 15:30 hod.

Jirásek
Trojdenní výlet Vranováků 12. – 14. 7.
Den první
V úterý 12. července v narozeniny Jirkovy léta Páně 2017 jsme se probudili, rozcvičili se, posnídali a po nástupu začali se balit. Před desátou hodinou jsme dostali svačinu a vyšli jsme, první zastávkou se stala vodní nádrž před Vladislaví, kde jsme se vykoupali. Prošli jsme Vladislaví, v Číměři nabrali vodu, pokračovali po červené. Na vhodném místě jsme si uvařili masoto a postavili přístřešky. V noci hodně foukalo.
Den druhý
Ve středu 13. července jsme po procitnutí sbalili přístřešky, zamaskovali ohniště a nasnídali se. Cestou do Hartvíkovic jsme se zastavili na zřícenině hradu Holoubek. V Hartvíkovicích jsme se naobědvali a přidal se k nám Týpko. Na Lavičkách jsme se vykoupali, pokračovali jsme do Kozlan a v Koněšíně nakoupili. Večeři uvařili jsme u rybníka – byly nudle s mákem. Utábořili jsme se na louce nad Koněšínem. Hvězdy byly v noci krásné, byla docela zima.
Den třetí
Ve čtvrtek 14. července vyšli jsme nejprve k obecnímu úřadu ke stolům, kde jsme se nasnídali a pak rovnou do Studence. Pokračovali jsme kol studeneckého nádraží a dívčího tábora k Pozďatínu. Cestou potkali jsme naše nedávné přepadatele a u vysychajícího rybníčka , nebo spíše kaluže jsme si ohřáli chalupářský guláš. V Pozďatíně jsme nakoupili i polárkový dort jsme si koupili a nasvačili se. Přes Kojatín dorazili jsme do tábora, cestou viděli jsme ondatru a byli svědky Filipového sestřelování gripenů.

Honza P.
Trojdenní výlet Vranováků 12. – 14. 7.
Den první.
Ráno jsme probudili s pocitem, že půjdeme na třídenní puťák a taky, že to byla pravda. Po rozcvičce jsme měli až do desíti možnost se sbalit na puťák. Po svačině v 10 hodin jsme se vydali na cestu. Jak jsme šli, tak jsme cestou viděli zajíce – mládě, které nám umřelo přímo před očima. Potom jsme došli na odpočívadlo, odkud po 2 km jsme si postavili přístřešky a uvařili večeři a šli jsme spát.
Den druhý
Ráno jsme se vzbudili a rychle si sbalili a nasnídali jsme se a vyrazili na cestu. Šli jsme směrem Harvíkovice. Až jsme došli do Hartvíkovic, tak jsme tam nakoupili a vydali se zase na cestu. Až jsme došli a zároveň rychle přešli přes Kozlany, kde byla svačina. Potom jsme šli do Konešína, kde jsme opět nakoupili a naobědvali se. Potom Vašek a Lukáš nám našli místo, na večeři a na spaní, potom byla večeře a šli jsme spát.
Třetí den
Ráno jsme se probudili pod širým nebem nad Koněšínem. Rychle jsme se sbalili a nasnídali. Pokračovali jsme směrem Studenec. Když jsme měli jeden kilometr, tak jsme došli do Studence. Že je to poměrně malá vesnice, tak jsme ji přešli rychle. Pak jsme šli směr holčičí tábořiště, kam jsme dorazili. Rychle jsme se podívali, jak to mají postavený, proti našemu náměstíčku mají náměstíčko malé. Potom jsme se před Pozďatínem naobědvali a pak přes Kojatín až do tábora a tam už byla večeře a šli jsme spát.

Honza Mergl
Trojdeňák Vranováků

1. den
Dne 12. 7. jsme se vzbudili a sbalili a šli na trojdeňák, šli jsme lesem a přes tábor a dál. Nakoupili jsme potraviny a dali si rohlík se šunkou. A šli jsme přes vesničku, kde jsme nabrali vodu a šli, potkali jsme ovce a za nedlouho jsme v cestě potkali křížek a šli, na skále okolo byla přehrada. Na kopci jsme přespali a k večeři jsme měli masoto. To je rizoto, ve kterém není zelenina. Bylo to dobrý!
2. den
Dne 13. 7. jsme se probudili do krásného rána asi o půl osmé a vyrazili na dlouhou cestu. Šli jsme a šli, měli jsme oběd, byl dobrý. Už si nepamatuji, jaký byl. Měli jsme svačinku a zaplavali na ostrov. A šli jsme na zříceninu Holoubek. Tam jsme si zahráli a šli směr nějaké město. Okolo toho města bylo muzeum letadel. Tak jsme šli po cestě a na večeři jsme měli nudle s mákem. A spali jsme na louce a měli jsme výhled na město. Bylo to super.
3. den

Švejk
Trojdenní výlet Hnědé šestky
Ve středu ráno jsme začali balit na trojdenní výlet. Po velkých přípravách a sbalení všeho potřebného i nepotřebného jsme něco před polednem vyrazili. Naše cesta vedla z Kojatína do Pyšle, kde jsme lehce posvačili a pohráli na dětském hřišti, dále do Kamenné (vesnice dělá svému jménu čest, všude samé kamení) a odtud do Tasova na zříceninu hradu. Trošku jsme spolu s Vencou pochybovali jestli sem dorazíme. Je to přece jen 13 kilometrů. Ale večer jsme byli na místě a mohli začít chystat večeři. To nám, ale překazil lehký deštík, tak jsme narychlo natahovali plachtu na věci a pak pokračovali ve vaření večeře. Ještě než jsme začali jíst tak jsme přesunuli bydlení na lepší místo a po večeři spokojeně ulehli. V noci začalo foukat a i několik kapek spadlo.
Ráno jsme uvařili čaj, sbalili věci a vyrazili do Tasova na snídani. Naše oblíbené záviny ale neměli, tak jsme si dali Croissanty a perníček. Nakoupili jsme další zásoby, doplnili vodu a vydali se údolím Oslavy do Ocmanic na rozhlednu. Tam jsme došli s několika přestávkami kolem 16 hodiny. Po rozhlédnutí se z větší výšky jsme pozměnili naši trasu a nešli dále směr Náměšť, ale zašli jsme do lesíka poblíž Častotic, kde jsme se ubytovali. Po uvaření večeře jsme pro jistotu natáhli plachty a ulehli ke spánku.
Třetí den jsme ráno posnídali ovesnou kaši a vydali se zpět přes Studenec do tábora. Cestou jsme navštívili tábor děvčat z 26. oddílu a nabrali si u nich vodu. Odtud jsme zamířili k Pozďatínu, kde jsme ještě posvačili a už jen kousek nám chyběl do tábora. Tam jsme přišli odpoledne kolem 17 hodiny. U stožáru jsme stihli ještě pronést svůj pokřik a honem odpočívat.
Celkem jsme ušli za tři dny 37 kilometrů. Kluci šlapali někdy lépe, někdy to až tak moc nešlo. Počasí nám přálo, žádné velké vedro a déšť.

Honza Mergl
Slibový oheň
Dne 15. 7. byl slibový oheň. To je, že jsme slibovali slib vlčácký. Nejdřív to začalo takhle – o půl desáté jsme šli do místa, kde se často modlí. Čekali jsme a čekali asi půl hodiny, skauti a vlčata, kteří měli slib, to připravovali. Pak jsme vyšli na kopec, na kterým byl kříž a ohniště a tam jsme slibovali slib. Sliboval jsem já, Honzík Pacek, Vítek a Jenda. Šlo to po řadě, dávali jsme levou ruku Jirkovi, vedoucímu oddílu. Dostali jsme vlčka a diplom. Vašek a Petr nám poblahopřáli a šli jsme do stanů a někteří kluci nám poblahopřáli. Ráno jsme si vlčka přišili.

Honza P.
15. 7. – Hned po snídani byl ranní nástup. Potom bylo pro vlčata vlčácké dopoledne a pro skauty byl program o historii oddílu. Po programu byla kolečka, ve kterých skauti měli nějaké stanoviště a vlčata měla nějaké sportovní aktivity. Po kolečkách byl oběd, po obědě byl jako obvykle polední klid. Po poledním klidu byla celotáborová hra s názvem Echo. V celotáborové hře jsme luštili šifry, celkem byly tři. Pak byl družinový program, po kterým byla večeře a nástup, ale spát se nešlo, nebo jen ti, kteří nechtěli být u slibu. Já a Honzík Mergl jsme slib složili a šli jsme spát.

Lukáš
Den slibového ohně
Dne 15. 7. jsem se probudil a zjistil na ranním nástupu, že bude slibový oheň. 4 členi naší družiny měli slibovat. Dopoledne kolečka, povídání o historii 91. oddílu, oběd, odpolední program a už je to tady. Vlčata: “Slibuji, že se vynasnažím…“, skauti: „Slibuji na svou čest…“. Již je po ohni, všichni již spí, jen já přemýšlím, co jsem právě prožil.

Honza P.
16. 7. – Dneska ráno po rozcvičce a snídani byl klasický ranní nástup. Pak byla oddílová hra Vlajková, kde jsme hráli s vyrobenýma vlajkama z hůlek a klacků. Ve vlajkovce jsem byl s vedoucím Venckem a skončili jsme na druhém místě. Pak byla jako vždy svačina, po které následoval družinový program. Po družinovém programu byl oběd, po kterým byl polední klid. V poledním klidu byla možnost jít ke svátosti smíření. Po poledním klidu byla mše sv. v táboře. A pak bylo osobní volno.

Vojta Potáček
Dne 17. 7. – Ráno jsme byli vzbuzení písní Kometa. Pak byla rozcvička a pak byl čas na hygienu, uklízení stranu atd. Prostě jako každý jiný den tábora. Potom zazvonil zvon, šli jsme na modlitbu a pak na snídani. Na snídani byl chleba s paštikou nebo máslem a sádlem atd. Poté bylo 1., 2. a 3. pískání. Nástup. Vztyčili jsme vlajku a pak bylo bodování stanů. Po bodování jsme měli lesní radovánky. Nošení dřeva je nuda. Poté jsme měli svačinu. Na svačinu byl oplatek a jablko. Poté jsme měli etapu, no spíše oběd. Měli jsme si uvařit oběd. Mé skupince se to asi povedlo dobře. Teda aspoň to všem chutnalo. Po obědě jsme měli polední klid a poté kolečko. My s Ostřížema jsme byli u Vaška. U Vaška jsme se bavili o různých nástrojích a práci, např. se sekerou a nožem. Bylo to poučené, tak snad že jsme si z toho něco vzali. Pak zase svačina. Byla kaiserka s máslem. Následoval družinový program. S Ostřížema jsme všichni začali vymýšlet, jakou budeme dělat scénku na závěrečný táborový oheň. Máme to už trochu vymyšlené, ale nebudu nic prozrazovat. Po konci druhého odpoledního programu byl osobák a pak byla modlitba na večeři. Na večeři byl chleba s nějakou dobrou pomazánkou. Pak zase 1., 2. a 3. pískání. Nástup. Poté chvilka volna. Na konci volna večerní modlitba a po ní vlčácká večerka a po půl hodině ta skautská. Dobrou noc!

Matouš
17. 7. – Přepadení německého proviantského skladu
Začalo to tak, že nám vysvětlili, co se bude dít. Řekli nám, že si uvaříme svůj oběd v kotlíku a že nám všechny suroviny dají. Vše šlo podle plánu. Já a Vojta Ull. jsme nosili dřevo, Prokop a Jirka stavěli trojnožky a Marcel s Davidem vybírali koření. Po nějaké době jsme já a Jirka začali krájet maso a David s Prokopem vařili rýži. Po uvaření rýže jsme udržovali oheň, než ostatní okoření maso. Jak jsme usmažili maso, tak jsme udělali salát, pak jsme smíchali maso s rýží. Tak přišla porota a ochutnala, řekli, že dobrý a my se pustili do jídla.

Vojta P.
18. 7. – Ráno jsme byli vzbuzení, abychom udělali vedoucím budíček. Dělali jsme jim splašené krávy. Poté jsme měli tu nejlepší rozcvičku za celý tábor. Měli jsme 3× oběhnout stan. Pak bylo zase volno na hygienu atd. Následovalo zazvonění zvonu, modlitba a pak snídaně. Byla pomazánka s chlebem a čajem. Následoval nástup. Tam jsme se dozvěděli program dne – dopoledne bramborové hrátky, etapa CTH s názvem Propaganda a družinový program, odpoledne fotbalový turnaj. Oškrábali jsme brambory a pak byla etapa. Museli jsme vyrábět plakáty a potom strhnout nacistické plakáty a dát tam ty svoje. Poté byla svačina a na ní byl okurkový salát. Následoval družinový program. S Ostřížema jsme pokračovali v tvoření scénky na závěrečný oheň. Pak byl oběd a na něj polévka se zelím a klobásou a sekaná s bramborama a kečupem nebo hořčicí. Poté polední klid a následoval fotbalový turnaj. Kapitáni byli Jiří, Venca, Matěj, Kuře, Filip, Honza. Já jsem byl s Filipem a měli jsme to štěstí, že jsme vyhráli. Následovalo osobní volno a poté byla modlitba před večeří. Na večeři byl těstovinový salát. Poté nástup a pak volno. Asi za 45 minut yla večerní modlitba a po ní vlčácká večerka. Potom za 30 minut večerka skautů. Dobrou noc!

Matouš
Etapa Propaganda – 18. 7.
Vše to začalo tak, že nám Filip rozdal papíry a řekl nám, že každý napíše něco o tom, že se blíží spojenci. Udělali jsme všechny plakáty a na jeden, který jsme nestihli. Jak všichni dodělali plakáty, Filip řekl, že náme vyvěsit všechny plakáty a že když nás uvidí vyvěšovat nebo strhávat letáky, tak půjdeme do vězení. Začali jsme vyvěšovat plakáty, na počátku vše šlo v pořádku. Jak chytili první lidi, tak začali chytat i ostatní. Jak vše skončilo, zjistili jsme, že jsme jeden plakát nevyvěsili.

Honza Mergl
Turnaj o pohár Maria Lucettiho
Dne 18. 7. byl fotbalový turnaj o pohár. Nejdřív to začlo takhle. Byli jsme svoláni a rozděleni do týmů. Já jsem byl s Kuřetem a dalšími. Začala hra, nejdřív hrál Mates a asi Jirka. A pak jsme hráli my s Filipem. Dali nám gól, ale my jsme dali také gól a bylo to 1:1. Pak hráli další a další. A bylo finále a ještě předtím byla svačina, byl jogurt s rohlíkem. Tak se vrátíme k tomu turnaji. My jsme hráli zase s Filipem vyrovnaně 2:2. Tak to bylo nerozhodně. Ale pak jsme hráli s Jirkou. Ti nám dali na frak, bylo to 3:2, vyhráli. Za nedlouho přijel Mario Lucetti. Šestý byl Matěj a my jsme byli čtvrtí a Filip byl první, dostal pohár a Venca byl druhý. A po vyhlášení odjel, ten pohár byl dobrý.

Matouš
Fotbalový turnaj Maria Lucettiho
Začalo to rozdělováním do družstev. Já byl v týmu s Vojtou, Jožkou, Vojtou U., s Filipem a s Tomem, první zápas jsme remízovali 2:2 a druhý vyhráli 3:0. Ve skupině jsme byli první a čekali jsme, proti komu půjdeme do finále. Nakonec proti Vencovi. Během hry jsem dostal balónem do hlavy, ale vyhráli jsme 2:0. Na závěr nám Mario Lucetti rozdal ceny a my dostali pohár.

Honza Mergl
Dne 18. 7. jsme měli etapovku, která spočívala v tom, že jsme museli strhávat německé plakáty a ty naše přelepovat. Když uviděli, že plakáty přelepujem a odlepujem, tak nás chytnou a přijdeme do vězení. My D6 – já jsem rozmísťoval plakáty. Jeden jsem strhl, a ani jednou jsem nebyl ve vězení. Bylo to docela lehký Franta to přilepil na větev u pisoáru. Nad náma letěla letadla, protože v Třebíči byla nějaká akce. Ti co nás chytali, museli mluvit německy. Byli jsme asi třetí. Bylo to super.

Vojta P.
19. 7. – Ráno jsem já, Šimon a Peťa měli budíček. No měli, spíš jsme jenom zařvali. Poté byla rozcvička, a poté hygiena. Následovalo zvonění zvonu, které nás svolávalo k modlitbě a pak snídaně. Na snídani bylo kakao a koblížky. Po snídani byl nástup, na kterém jsme se dozvěděli plán dne. Dopoledne etapa CTH a kolečka, odpoledne koupání v Náramči. Po nástupu byla etapa. Byla o tom, že jsme měli přepadávat konvoje. To jsme si všichni užili. Následovaly kolečka. My s Ostřížema jsme měli zdravovědu u Honzy. Tam jsme se učili různé techniky zavazování obvazem. Následoval oběd. Na oběd byla zeleninová polévka a na druhý chod chleba s máslem a šunkou. Po obědě byl polední klid a poté jsme se začali chystat na koupání v Náramči. Vydali jsme se na cestu a když jsme vcházeli do Náramče, tak se najednou začalo mračit. Došli jsme k rybníku, umyli se rychle a poté jsme šli rychle zpátky do tábora. Následovalo osobní volno a poté znova zazvonil zvon na modlitbu před večeří. Na večeři byly knedlíky plněné borůvkovou marmeládou a na nich buď mák nebo tvaroh s cukrem. Poté nástup a pak zase trochu volna. Po asi hodině byla večerní modlitba. Po modlitbě byla večerka. Dobrou noc!!! Na konec byla noční hra. Byla stezka odvahy. Byla super. Vedoucí se nás snažili vystrašit. Ale teď už doopravdy DOBROU NOC!!!

Honza Mergl
Přepadení německého konvoje
Dne 19. 7. jsme měli etapovku. My jsme byli jako partyzáni a po cestě jsme přepadali konvoje. Postavili jsme si bunkr neboli tábor. Na konec hry jsme šli bojovat. Přepadli jsme nebo ukradli věci. A Vencek měl u sebe 30 Kč nebo aji víc a málem jsme ho chytli. Byla to super hra.

Honza Mergl
Výlet do Aqua Centra v Náramči
Dne 19. 7. jsme šli do Aqua Centra v Náramči. Byl to rybník ale i tak jsme se vykoupali. Takže jsme vyšli z tábora asi kolem tří a šli jsme přes les a najednou jsme byli ve vesničce, která nevím, jak se jmenovala a zanedlouho jsme byli v Náramči. Nejdřív jedna skupina, potom druhá skupina, zaplavali jsme si, vykoupali a užili jsme si to. Pak následovala svačina, hned jsme odešli a šli. A Vojta nejednou zapomněl klobouk. Tak Jožka šel s Vojtou k rybníku, ale zjistil, že ho má v batohu. A tak jsme v klidu došli do tábora.

Tadeáš
Dne 20. 7. byla poslední etapa. 1. částí byly stanoviště, které jsme museli plnit. Za ně jsme dostali kousek dopisu. Ten jsme pak odevzdali a po obědě jsme šli k budišovskému vodojemu, kde bylo napsané, aby jsme šli do Doubravy. Večer byl táborový oheň se 3 scénkami.

Honza Mergl
Závěr CTH – 1. část
Dne 20. 7. jsme měli celotáborovou hru. Po skupinách jsme šli na stanoviště. Od tábora vyšli všichni po deseti minutách. Každý šel někam jinam. My, D6 jsme šli do Spáleného Dvora. Tam jsme stříleli ze vzduchovky. Já jsem střelil jeden balónek. A šli jsme dál na další stanoviště. Bylo jich zhruba sedm. Byli jsme u Tatesa. Tam byl míč. A přes provázky jsme ho měli přenést. Taky jsme šli dál a na jednom stanovišti jsem si zaplaval. A šli jsme, ušli jsme asi 12 km. Z pátého místa jsme se probojovali na třetí místo, bylo to dobré.
Závěr CTH – 2 část
Dne 20. 7. jsme si zahráli etapovku. Po odpoledňáku měl každý tým lístek, na kterém bylo napsaný, že máme jít k vodojemu. Jožka byl před náma a my jsme byli druzí. Takže jsme šli k vodojemu, na papírku bylo napsaný, že poklad je ukrytej pod tunelem. Šli jsme po cestě a šli další týmy. Tak jsme řekli, že každý ten poklad má někde jinde a aby to nevěděli. Šli jsme a šli, našli jsme papírek, na kterým bylo napsáno, že jsme druzí. Šli jsme zkratkou a tak jsme byli druzí, bylo to super.

Veverka – dopsáno dodatečně po táboře
Skončila stavěčka a začal tábor, skauty a vlčaty se to tu jen hemžilo.
CTH – bylo tentokrát na téma 2. ssvětová válka, přesněji Protektorát Čechy a Morava. Začalo to tak, že jsme emigrovali do Anglie, z Anglie jsme se spustili zpátky domů, kde jsme spáchali atentát na Heydricha.
Puťák – upřímně se přiznám, že si nepamatuji názvy vesnic, které jsme prošli. Hlavní však je to, že jsem měl z toho dobrý pocit. První noc jsme spali pod širou plachtou a s hrůzostrašnou housenkou. Druhou noc jsme spali bez housenky, ale já jsem spal na Vojtově karimatce, protože na té mé spal Týpko. Kde spal Vojta, to nevím.

2017-07-01 tabor Valdikov _001 2017-07-01 tabor Valdikov _002 2017-07-01 tabor Valdikov _007 2017-07-01 tabor Valdikov _009 2017-07-01 tabor Valdikov _012
2017-07-01 tabor Valdikov _013 2017-07-01 tabor Valdikov _016 2017-07-01 tabor Valdikov _017 2017-07-01 tabor Valdikov _022 2017-07-01 tabor Valdikov _032
2017-07-01 tabor Valdikov _038 2017-07-01 tabor Valdikov _047 2017-07-01 tabor Valdikov _101 2017-07-01 tabor Valdikov _103 2017-07-01 tabor Valdikov _106
2017-07-01 tabor Valdikov _107 2017-07-01 tabor Valdikov _108 2017-07-01 tabor Valdikov _112 2017-07-01 tabor Valdikov _117 2017-07-01 tabor Valdikov _125
2017-07-01 tabor Valdikov _165 2017-07-01 tabor Valdikov _167 2017-07-01 tabor Valdikov _171 2017-07-01 tabor Valdikov _172 2017-07-01 tabor Valdikov _173
2017-07-01 tabor Valdikov _182 2017-07-01 tabor Valdikov _184 2017-07-01 tabor Valdikov _231 2017-07-01 tabor Valdikov _236 2017-07-01 tabor Valdikov _239
2017-07-01 tabor Valdikov _248 2017-07-01 tabor Valdikov _279 2017-07-01 tabor Valdikov _282 2017-07-01 tabor Valdikov _360 2017-07-01 tabor Valdikov _361
2017-07-01 tabor Valdikov _362 2017-07-01 tabor Valdikov _363 2017-07-01 tabor Valdikov _364 2017-07-01 tabor Valdikov _365 2017-07-01 tabor Valdikov _366
2017-07-01 tabor Valdikov _367 2017-07-01 tabor Valdikov _368 2017-07-01 tabor Valdikov _369 2017-07-01 tabor Valdikov _370 dron 1
dron 2 dron 3 honza m 11 honza m 16 honza m 18
honza p  02 honza p  07 jirasek 2 jirasek 3 jirka c 2
jirka c 6 matous 1 matous 4 matous 6 veverka 1
veverka 3 vojta p 09

Novější zápis: Putovní tábor roverského kmene Hádes (8.–25. 7. 2017)
Starší zápis: Poslední schůzka Vranováků (26. 6. 2017)

Čtvrtek 18. 10. ’18
svátek slaví Lukáš





Oddílová rada bývá druhé pondělí v měsíci
v 18.30 hod. v klubovně na Mendláku, příští je 12. 11. 2018.

Podporují nás

Jak psát na web

Vytvořil VojťákO webuAdmin • Aktualizace: 14. října 2018 v 9.46